Wikipedie

Tettenwang

Tettenwang je místní část městysu Altmannstein v zemském okrese Eichstätt. Tato vesnice má 430 obyvatel.

Tettenwang
Poloha
Souřadnice48°54′3″ s. š., 11°41′50″ v. d.
Nadmořská výška444 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Tettenwang
Tettenwang
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel399 (2020)[1]
Správa
Telefonní předvolba09446
PSČ93336
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie editovat

Obec leží v mírných kopcovitých návrších zde začínající Franské Alby. Široké roviny dunajského údolí se nacházejí asi 10 kilometrů jižně od vesnice.

Vzdálenost od velkých měst: Řezno se nachází ve východním směru cca 45 km, Ingolstadt leží na západě asi 30 km vzdálen a Mnichov je asi 100 km jižním směrem.

Historie editovat

V roce 1060 je Tettenwang poprvé zmíněn v listině jako "Toitenwank". V roce 1403 je zmiňován "Albric der Smid gesezzen zu Totenbank."[2] Tettenwang byl původně filiálkou farnosti Schambach, ale již v roce 1433 měl vlastního kaplana. Během třicetileté války byla ves zpustošena, pole ležela ladem a byla zalesněna. Od roku 1677 byla obnovována. V roce 1810 zničil velký požár 18 domů a v roce 1847 dalších 17 nemovitostí.[3]

V roce 1600 byla tulácká rodina Pämbů, zvaná "Die Pappenheimer", zatčena správcem Altmannsteinu a jeho pomocníky v "Detenwangu", kde zavraždili obchodníka s koňmi a zakopali ho ve stodole, a později převezena do Mnichova k odsouzení za celou sérii loupežných vražd, kde byli také popraveni za čarodějnictví.[4]

V novém Bavorském království (1806) se obec Tettenwang (vlastní farní vesnice a osada Ziegelstadel, dohromady 1040 hektarů) stala příslušnou k okresnímu soudu a nájemnímu úřadu (a později okresu) Riedenburg. V roce 1806 byl dán do dražby "celý majetek" dlužníka "z horské vesnice Tettenwang", "sestávající z nově postaveného, velmi čistě vyrobeného domu, se skutečným panským právem, hospodářským dvorem, pecí, ⅜ akrů velké, dobře rozvržené, pěkné zahrady, spolu s altánem, třemi dobře zachovalými smrkovými a jedním bukovým lesním společenstvem o velikosti 5 akrů, spolu s veškerým vybavením domu, dále několik stříbrných přezek na kalhoty a boty, pánské a dámské šaty, vázané růžence, kanape, křesla, komodu, stříbrné náhrdelníky a krajky, lžíce, hodiny, porcelánové talíře a mísy, kuchyňské náčiní, klavír, housle, flautu, klarinet, dvojpostel."[5]

Kolem roku 1830 měla farní vesnice 49 domů a navíc Ziegelstadel.[6] V roce 1838 uvádějí matriky regensburské diecéze pro tuto farnost: Tettenwang 50 domů s 271 obyvateli, samota Leißmühle jeden dům se sedmi obyvateli, samota Simmersberg nebo Bruckhof jeden dům s deseti obyvateli a samota Ziegelhütte (= Ziegelstadel) jeden dům se 14 obyvateli. Kromě toho zde v letech 1733-1763 vzniklo bratrstvo svatého Antonína.[7]

 
Plán Tettenwangu z roku 1821

V roce 1866 měla katolická chlapecká a dívčí škola v Tettenwangu 96 žáků, k tomu se ještě hlásili žáci z Bruckhofu, Ziegelhütte (= Ziegelstadel), Laimerstadtu a Leistmühle. Učitel byl zároveň kantorem, varhaníkem, kostelníkem a farním úředníkem. Obecní školní budova, "vzdálená 150 kroků od středu obce", byla postavena v roce 1862. Kromě bytu ve školní budově měl učitel k dispozici "1 stáj pro 3 kusy dobytka, 2 chlévy, 1 stodolu, 1 pec, 1 malý dvůr s čerpací studnou, 1 malou školní zahradu v domovní zahradě vedle hospodářských budov."[8] Pro rok 1873 je v Tettenwangu zaznamenáno 59 hospodářství se 43 koňmi, 293 kusy dobytka, z toho 152 krav, 64 ovcemi, 158 prasaty, 3 kozami, 43 úly.[9]

1. května 1978 byla obec Tettenwang v rámci územní reformy, která zrušila hornofalcký okres Riedenburg, připojena k městu Altmannstein v hornobavorském, dříve středofranském okrese Eichstätt.[10]

Roku 1984 byl na návsi objeven siderit.

Kostel editovat

Raněgotický farní kostel sv. Bartoloměje byl v roce 1770 z části přestavěn a roku 1951 zrenovován. Hlavní oltář a dva boční oltáře pocházejí z počátku 18. století (boční oltáře byly později vyměněny). Na levém bočním oltáři je zobrazena svatá Anna z počátku 16. století. Kolem roku 1908 byl v kupolové věži zavěšen zvon od Ursuse Laubschera z Ingolstadtu z roku 1688.[11] Farnost patří do Diecéze řezenské.

Vznik názvu editovat

Název Tettenwang je odvozen od slova „Toitenwank“. Jeden z výkladů názvu místa říká, že se jednalo o osadu na pohřebišti.[12]

Obyvatelstvo editovat

V roce 1868 měla obec Tettenwang 307 obyvatel. Obec byla rozdělena do místních částí Tettenwang (262 obyvatel, 94 domů, kostel a škola), Althexenagger (Sauhof) (14 obyvatel, 4 domy), Bruckhof (5 obyvatel, 4 domy, kostel), Hanfstinglmühle (8 obyvatel, 3 domy) a Ziegelstadel (7 obyvatel, 3 domy).[13] V roce 1939 žilo v obci 328 obyvatel, v roce 1946 492, v roce 1955 345, v roce 1966 333, v roce 1968 315 a v roce 1983 359 obyvatel.[14] Vrchol v roce 1946 byl způsoben dočasným přílivem vysídlených Němců; ti se brzy vystěhovali do městských aglomerací, například do Mnichova.[15] V současné době se počet obyvatel pohybuje okolo 430.[16]

Hospodářská činnost editovat

Obec je výrazně ovlivněna místním zemědělstvím a lesnictvím. Významné je pěstování chmele. Kolem roku 1980 zde bylo 18 zemědělských podniků na plný a 16 na částečný úvazek, dva maloobchody, dva řemeslné podniky, dva hostince, jeden rekreační dům, pálenice dřevěného vápna, která vyráběla speciální vápno pro renovaci kostelů.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tettenwang na německé Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Monumenta Boica. Monachii (= München), 1806, S. 329.
  3. ↑ Verhandlungen des Historischen Verein für Oberpfalz und Regensburg. Regensburg 1839, S. 263–366; dass. Regensburg 1845, S. 323; Der Eichstätter Raum in Geschichte und Gegenwart. 2. erweiterte Auflage. Eichstätt: Sparkasse, S. 289
  4. ↑ Michael Kirchschlager (Hrsg.): Historische Serienmörder. Band II, Arnstadt 2009, S. 11–61.
  5. ↑ Königlich-Baierische Staats-Zeitung von München, 12. Beilage der Nr. 82 der Sonnabend-Zeitung vom 5. April 1806.
  6. ↑ Joseph Anton Eisenmann und Carl Friedrich Hohn: Topo-geographisch-statistisches Lexicon vom Königreiche Bayern., 2. Bd., Palm & Enke, Erlangen 1832, S. 818.
  7. ↑ Joseph Lipf (Bearb.): Matrikel des Bisthums Regensburg. Regensburg: Pustet, 1838, S. 210, 212.
  8. ↑ Friedrich Zahn und Leonhard Reisinger (Hg.): Statistik der deutschen Schulen im Regierungsbezirke der Oberpfalz und von Regensburg. Regensburg: Verlag der Herausgeber, 1866, S. 128.
  9. ↑ Georg Mayr (Bearb.): Die Viehzählung im Königreiche Bayern vom 10. Januar 1873. München 1874, S. 50.
  10. ↑ Historisches Gemeindeverzeichnis für die Bundesrepublik Deutschland : Namens-, Grenz- und Schlüsselnummernänderungen bei Gemeinden, Kreisen und Regierungsbezirken vom 27.5.1970 bis 31.12.1982. Stuttgart: Kohlhammer 815 pages s. Dostupné online. ISBN 3-17-003263-1, ISBN 978-3-17-003263-7. OCLC 10562096 
  11. ↑ Friedrich Hermann Hofmann und Felix Mader (Bearb.): Die Kunstdenkmäler von Oberpfalz & Regensburg. XIII. Bezirksamt Beilngries, II. Amtsgericht Riedenburg. München 1908, s. 149 n.
  12. ↑ Verhandlungen des Historischen Verein für Oberpfalz und Regensburg. Regensburg 1845, S. 323.
  13. ↑ Joseph Heyberger, Chr. Schmitt, v. Wachter: Topographisch-statistisches Handbuch des Köngreichs Bayern nebst alphabetischem Ortslexikon. In: K. Bayer. Statistisches Bureau (Hrsg.): Bavaria. Landes- und Volkskunde des Köngreichs Bayern. Band 5. Literarisch-artistische Anstalt der J. G. Cotta’schen Buchhandlung, München 1867, Sp. 688, (Digitalisat).
  14. ↑ Unser Landkreis Riedenburg. Riedenburg 1971, S. 56; Der Eichstätter Raum, S. 289.
  15. ↑ Unser Landkreis Riedenburg, S. 48.
  16. ↑ Tettenwang. www.tettenwang.info [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tettenwang&oldid=23156297“