Terezie Brzková

československá divadelní herečka, filmová herečka a herečka

Terezie Brzková, rozená Jelínková (11. ledna 1875 Kolín[1]19. listopadu 1966 Praha), byla česká herečka.[2]

Terezie Brzková
Terezie Brzková
Terezie Brzková
Narození11. ledna 1875
Kolín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. listopadu 1966 (ve věku 91 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
ChoťJosef Brzek
Rodiče
Příbuzní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Pocházela z herecké rodiny. Její otec Vilém Jelínek byl ředitel kočovné herecké společnosti. Herečkami byly také její sestry Otýlie Beníšková, Marie SpurnáHana Vojtová, manželka Aloise Vojty-Jurného a nevlastní matka Jaroslava Vojty. Jejím prvním manželem se stal herec Josef Brzek, druhým pak ředitel kočovné herecké společnosti Václav Zejfert (Zeyffert). Ztvárnila velké množství divadelních rolí, skutečně se proslavila ale až svými rolemi filmovými. Ve filmu začala hrát až po odchodu do důchodu; její první filmovou rolí byla role Anny ve filmu režiséra Otakara Vávry Kouzelný dům z roku 1939, kterou ztvárnila ve svých 64 letech.

Během své divadelní dráhy hrála v několika hereckých společnostech a divadlech. Začínala v divadelní společnosti svých rodičů, pokračovala v letech 18951898 ve společnosti K. Kaňkovského, následně tři roky u J. Drobného, v letech 19011906 u společnosti Zöllnerových. Sezónu 1906/1907 strávila ve Východočeském divadle. V letech 19141919 hrála na scéně Národního divadlaPraze, v letech 19191927 v divadelní společnosti svého druhého manžela Václava Zejferta a divadelní hereckou dráhu ukončila v roce 1939 po delším působení v Městském divadlePlzni [3]. Zde také v roce 1938 ztělesnila titulní roli v Portově dramatizaci novely Boženy Němcové Babička. V této inscenaci podávala vysoce hodnocený herecký výkon, jenž jí přinesl roli babičky ve stejnojmenném filmu režiséra Františka Čápa z roku 1940.[2] Celkem hrála asi ve 40 českých filmech.

V roce 1955 jí byl propůjčen čestný titul zasloužilá umělkyně. V roce 1961 natočil Martin Frič s herečkou dokumentární film Zasloužilá umělkyně Terezie Brzková. Herečka je pohřbená v Praze na Vyšehradském hřbitově[4].

Její vlastní vnučkou byla Ivana Tigridová (1925–2008), manželka Pavla Tigrida.[2]

Divadelní angažmá a role (výběr) editovat

Filmografie, výběr editovat

  • Kouzelný dům (Anna), 1939
  • Babička (babička), 1940
  • Poslední podskalák (hospodyně Běta), 1940
  • Preludium (babička), 1941
  • Roztomilý člověk (Dvořáková), 1941
  • Barbora Hlavsová (Barbora Hlavsová), 1942
  • Mlhy na blatech (babička), 1943
  • Skalní plemeno (matka), 1943
  • Tanečnice (hospodyně Háta), 1943
  • Děvčica z Beskyd (stará Cagulka), 1944
  • Kluci na řece (paní Magdaléna), 1944
  • Počestné paní pardubické (hraběnka), 1944
  • Černí myslivci (1945)
  • V horách duní (Řebounová), 1946
  • Alena (Háta), 1947
  • Čapkovy povídky (starostová), 1947
  • Předtucha (Cilka), 1947
  • Uloupená hranice (Srbková), 1947
  • Návrat domů (Stachová), 1948
  • Past (vězeňkyně), 1950
  • Temno (babička), 1950
  • Vstanou noví bojovníci (Kolmistrová), 1950
  • Malý partyzán (Berta), 1950
  • Divotvorný klobouk (stařenka), 1952
  • Pyšná princezna (mlynářka), 1952[2]
  • Ještě svatba nebyla (Durajová), 1954
  • Byl jednou jeden král... (stařenka), 1954[2]
  • Jan Žižka (stařenka), 1955
  • Jurášek (Vojtová), 1956
  • Proti všem (stařenka), 1956
  • Roztržka (Dvořáková), 1956
  • Hry a sny (babička ve 2. povídce), 1958
  • Princezna se zlatou hvězdou (babička s otýpkou dříví), 1959[2]
  • Sny na neděli (babička), 1959
  • Zasloužilá umělkyně Terezie Brzková (dokumentární film), 1961

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Kolín
  2. a b c d e f Neotravujete, parchanti! Představitelka národem milované Babičky byla dobrotivou stařenkou jen naoko. www.super.cz [online]. [cit. 2023-05-13]. Dostupné online. 
  3. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 47
  4. hrob herečky Terezie Brzkové na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-28. 

Literatura editovat

  • BARTOŠEK, Luboš. Náš film. Kapitoly z dějin (1896–1945). Praha: Mladá fronta, 1985. S. 256, 257, 275, 276 a 326. 
  • ČERNÝ, František. Hraje František Smolík, Praha : Melantrich, 1983, str. 261, 302
  • ČERNÝ, František. Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci. Praha : Mladá fronta, 1978, str. 299
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 75–76, 191, 231, 241, 527, 544.
  • Encyklopedie českého filmu 1938 – 1998. CD ROM
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 119–120.
  • KNAP, Josef. Čtyři herečky : Marie Spurná : Hana Vojtová : Terezie Brzková : Otýlie Beníšková. Praha : Orbis, 1967. 237 s.
  • KOLEKTIV autorů. Národní divadlo a jeho předchůdci, Praha: Academia, 1988, str. 46–7
  • KOHOUT, Eduard. DIVADLO aneb SNÁŘ, Praha: Odeon, 1975, str. 29, 30, 32, 54, 163
  • KONEČNÁ, Hana a kol. Čtení o Národním divadle, Praha: Odeon, 1983, str. 387
  • PRŮCHA, Jaroslav. Má cesta k divadlu, Praha: Divadelní ústav, 1975, str. 168, 178–180, 181, 184–6, 259.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 149. 
  • VALTROVÁ, Marie – ORNEST, Ota. Hraje váš tatínek ještě na housle?. Praha: Primus, 1993, str. 12, 13, ISBN 80-85625-19-9
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha: Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 241. 

Externí odkazy editovat