Otevřít hlavní menu

Tera Fabiánová, rozená Kurinová (15. října 1930, Žihárec23. března 2007, Praha[1]) byla jedna z nejlepších a nejznámějších romských spisovatelek.[2] Hovořila plynně čtyřmi jazyky, pracovala 35 let v Praze v ČKD jako obsluha jeřábu. Její tvorba je převážně v romštině. V pražském metru byla jedna z jejích básní veřejně publikovaná v rámci akce Poezie pro cestující.

Tera Fabiánová
Narození 15. října 1930
Žihárec
Úmrtí 23. března 2007 (ve věku 76 let)
Praha
Povolání spisovatelka
Témata Romové
Významná díla Čavargoš – Tulák, Sar me phiravas andre škola
Ocenění Literární cena Mileny Hübschmannové (2006)
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

DětstvíEditovat

Narodila se v Žihárci (dnes okres Šaľa) na jižním Slovensku, kde žili příbuzní jejího otce. Její prarodiče zemřeli na španělskou chřipku a zanechali po sobě deset dětí, o které si starší děti rozdělili péči.[3]

Ve čtyřech letech se rodina přestěhovala do Vlčan, kde její otec postavil z nepálených cihel rodinný domek.

V roce 1938 tato část Slovenska díky Vídeňské arbitráží připadla Maďarsku, což znamenalo odvod otce a živitele rodiny na vojnu, a na konci války také nejstaršího bratra Lajoše na nucené práce do Německa. Díky válce Tera také absolvovala jen tři třídy základní školy, což se stalo námětem její povídky Sar me phiravas andre škola (Jak jsem chodila do školy).[4]

V roce 1946 odešla rodina Kurinových za prací na Moravu, společně se spoustou dalších neromských obyvatel. V šestnácti letech pracovala Tera na farmách, dále v Praze na stavbách či jako služebná.[5]

MládíEditovat

Svého manžela potkala v osmnácti letech. Byl to voják, a pro svou kreativní a emancipovanou ženu neměl příliš prostoru a pochopení. Po 40 letech se manželé rozvedli. Otázka postavení a role romské ženy se stala častým námětem jejích prací. Jeden z jejich synů zemřel, pročež bývá Fabiánová přirovnávána k Boženě Němcové.[6]

Původně pracovala jako uklízečka v ČKD, ale vedoucí si všiml, že je šikovná a mohla by vykonávat kvalifikovanou práci. Složila tudíž s vyznamenáním jeřábnické zkoušky, a 35 let pracovala jako jeřábnice v ČKD. Dostala mnoho ocenění za svou práci.

Po odchodu z ČKD pracovala pro venezuelského konzula, který měl indickou kuchařku, se kterou se Fabiánová byla po několika dnech schopná domluvit. Pracovala i pro maďarské velvyslanectví.[7]

TvorbaEditovat

Tvořit začala původně v maďarštině, ale poměrně záhy přešla na romský jazyk. Psát začala v šedesátých letech, publikovala v časopisu Romano ľil (Romský list), který vydával Svaz Cikánů-Romů. Její básně byly otištěny ve sborníku Romane giľa (Romské písně, 1979).

Československý rozhlas odvysílal její prózu Cikánský sen, kterou inspirovala událost, kdy Fabiánová prožila klinickou smrt na operačním sále, ale vidina jejích čtyř dětí ji motivovala k návratu. Hovoří v ní o cestě Roma do nebe, kde je ovšem opět stejná separace mezi Romy a neromy. Cikán se nakonec vrací zpět na zem starat o svou rodinu. Její povídku Čavargoš (Tulák) zfilmovala Česká televize, báseň Štěstí přichází ke mně byla prezentována v rámci série Poezie pro cestující.

Tvorba Fabiánové zahrnuje povídky, básně, pohádky a fejetony. Námětem je postavení Romů ve společnosti, postavení ženy v romské rodině a mnoho dalších témat.

OceněníEditovat

V roce 2006 získala literární cenu Mileny Hübschmannové za celoživotní dílo.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Zemřela romská spisovatelka Tera Fabiánová - Romea.cz. www.romea.cz [online]. 2007-03-24 [cit. 2017-08-05]. Dostupné online. 
  2. [1]
  3. Tera and her youngest sister Ili tell about this time in detail in their contribution "Románo čládo"(printed in Romano džaniben (1-2/96; p. 6-10)
  4. [2]
  5. [3]
  6. [4]
  7. [5]

Externí odkazyEditovat