Teorie genderových skel

Teorii genderových skel (možno rovněž nazývat „teorie optických skel kultury“) definovala Sandra Bem ve své knize „The Lenses of Gender: Transforming the Debate on Sexual Inequality”[1]. Zabývá se skrytými předpoklady o pohlaví a genderu zakotvené v kulturních diskurzech, společenských institucích a psychice jednotlivců, které neviditelně a systematicky reprodukují genderovou nerovnost v generaci za generací již několik století. Tato skla ovlivňují, jak lidé vnímají, představují si a chápou sociální realitu. Jsou zabudována v sociálních institucích, proto také formují více materiální věci (jako například nerovnost platu nebo nedostatečnou pečovatelskou službu, které tvoří sociální realitu samotnou). Skla pevně začleněná v kulturním diskurzu a společenských institucích se dostávají do našich psychik a vedou nás k budování našich osobností, identit a sexualit, které jsou s nimi v souladu. Hlavním cílem je odhalit a zničit tato skla na kulturní i individuální úrovni. Jejich místo musí nahradit nové společenské a ideologické formy.[2]

Teorie optických skel kultury není zaměřena pouze na rozdíly mezi muži a ženami (a znevýhodnění žen), nýbrž také na sexuální menšiny (zabývá se rovněž utlačováním homosexuálů), chudé lidi, či rozdílnost etnických skupin.[3]

Rozlišení optických skel kulturyEditovat

Americká a západní kultura se vyznačuje třemi genderovými skly: androcentrismem, genderovou polarizací a biologickým  esencialismem.

Tato 3 genderová skla poskytují základ pro teorii toho jak se biologie, kultura a psychika vzájemně ovlivňují v historickém kontextu, aby systematicky reprodukovaly genderovou nerovnost.[3]

  • Androcentrismus

Prvním genderovým sklem zakořeněným v kulturním diskurzu, sociálních institucích a psychice jednotlivců je androcentrismus, tedy „mužostřednost". Bem tvrdí, že se nejedná pouze o historickou zevrubnou představu, že muži jsou v podstatě nadřazeni ženám, ale o ideologii založenou na základě této představy. Definice mužů a mužských zkušeností jsou považovány za standard či normu, zatímco ženy a ženské zkušenosti jsou vnímány jako deviace od této základní normy. Podle Bem tedy není pravda, že by muž byl nadřazený ženě; pravdou je, že muž je vnímán jako člověk a žena jako „to jiné“.[4]

  • Genderová polarizace

Dalším genderovým sklem je tzv. genderová polarizace. Podle Sandry Bem je chápání feminity a maskulinit rovněž vrozené. Rozdílnost mužů a žen je základem společnosti a je vepsána do každého aspektu lidské zkušenosti - žena jako „ochránkyně rodinného krbu“ vs. muž jako „živitel rodiny“, emocionalita ženy vs. racionalita muže,… Nejde ovšem pouze o dělení lidí na muže a ženy, nýbrž i o dělení věcí (např. oblečení, dětských hraček), činností či některých sociálních rolí na mužské a ženské. Vnímání genderové polarizace je částečně podmíněno lepším pochopením kulturních genderových stereotypů, čili roste s věkem (ačkoliv začíná formovat život každého z nás už od narození)[5].

  • Biologický esencialismus

Třetím genderovým sklem (podle Bem) je tzv. biologický esencialismus, který vysvětluje a legitimizuje obě další skla jako přirozené a nevyhnutelné důsledky biologické podstaty žen a mužů. Androcentrismus a genderová polarizace jsou tedy podle něj vrozené a biologicky dané. Bem nepopírá biologická fakta, ale tvrdí, že význam, který je jim připisován, je závislý na způsobu, jakým je kultura interpretuje a používá. Bem dokumentuje a odhaluje dlouhodobou tendenci biologických teoretiků vysvětlovat společenské a ekonomické nerovnosti mezi pohlavími biologickými zákony. Upozorňuje na přílišný důraz, který je kladen na biologii, a tvrdí, že tyto nerovnosti jsou historicky vykonstruované a tedy pozměnitelné[6].

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. BEM, Sandra Lipsitz. The Lenses of Gender: Transforming the Debate on Sexual Inequality. 1. vyd. New Haven: Yale University Press, 1993. 256 s. Dostupné online. ISBN 0-300-06163-3. 
  2. BEM, Sandra Lipsitz. Working on Gender as a Gender-Nonconformist. Women and Therapy. Roč. 1995, čís. 1-2, s. 43-53. 
  3. a b BEM, Sandra Lipsitz. The Lenses of Gender: Transforming the Debate on Sexual Inequality. 1. vyd. New Haven: Yale University Press, 1993. 256 s. Dostupné online. ISBN 0-300-06163-3. S. 2-5. 
  4. BEM, Sandra Lipsitz. The Lenses of Gender: Transforming the Debate on Sexual Inequality. 1. vyd. New Haven: Yale University Press, 1993. 256 s. Dostupné online. ISBN 0-300-06163-3. S. 39-79. 
  5. BEM, Sandra Lipsitz. The Lenses of Gender: Transforming the Debate on Sexual Inequality. 1. vyd. New Haven: Yale University Press, 1993. 256 s. Dostupné online. ISBN 0-300-06163-3. S. 80-132. 
  6. BEM, Sandra Lipsitz. The Lenses of Gender: Transforming the Debate on Sexual Inequality. 1. vyd. New Haven: Yale University Press, 1993. 256 s. Dostupné online. ISBN 0-300-06163-3. S. 6-38. 

LiteraturaEditovat

  • BEM, L. Sandra, The Lenses of Gender: Transforming the Debate on Sexual Inequality (New Haven: Yale University Press, 1993).
  • BEM, L. Sandra, "Dismanting Gender Polarization and Compulsory Heterosexuality: Should We Turn the Volume Up or Down?", The Journal of Sex Research 32, No. 4 (1996): 329–334.
  • BEM, L. Sandra, "Defending The Lenses of Gender", Psychological Inquiry 5, No. 1 (1994): 97–101.
  • BEM, L. Sandra, "Working on Gender as a Gender-Nonconformist", Women and Therapy 17, No. 1–2 (1995): 43–53.
  • GREENBAUM Vicky, "Seeing Through the Lenses of Gender: Beyond Male/Female Polarization", English Journal 88, No. 3 (1996): 96–99.
  • RANZETTI M. Claire, CURRAN J. Daniel, Ženy, muži a společnost (Praha: Karolinum, 2005): 103-106.

Související článkyEditovat