Teleč

část obce Bochov v okrese Karlovy Vary

Teleč (německy Teletsch) je malá vesnice, část města Bochov v okrese Karlovy Vary. Nachází se asi čtyři kilometry na jih od Bochova. Prochází zde silnice II/198. V roce 2011 zde trvale žilo 22 obyvatel.[2]

Teleč
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Bochov
Okres Karlovy Vary
Kraj Karlovarský kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 22 (2011)[1]
Katastrální území Teleč (3,07 km²)
PSČ 364 71
Počet domů 8 (2011)[1]
Teleč
Teleč
Další údaje
Kód části obce 6785
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Teleč je také název katastrálního území o rozloze 3,07 km².[3]

NázevEditovat

Název vesnice je odvozen z osobního jména Telec ve významu Telcův dvůr. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Telcz (1364), de Telecz (1398), w Telczi (1437), w Telcžij (1543), Telcz (1588),[4] Teltz (1654),[5] Töltsch (1664) a Teltsch nebo Telč (1847).[4]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1364, kdy patřila Hrčovi z Telče. Roku 1399 ji vlastnil nejspíše nějaký jeho potomek jménem Petr.[6] Koncem druhé poloviny patnáctého století vesnici po smrti Vítka z Ratiboře v roce 1497 získali bratři Ctibor a Burjan z Martic.[7] Vesnice potom byla rozdělena a její část roku 1543 koupil Anselm ze Šternsdorfu, jehož potomek Abrahám ji v roce 1588 prodal Kateřině ze Schreibsdorfu a jejímu synovi Kašparovi. Členům jejich rodu vesnice s tvrzí patřila až do roku 1760, kdy ji koupili Štampachové. Tvrz existovala již ve čtrnáctém století a podle Miloslava Bělohlávka byla přestavěna na stodolu u domu, který měl v osmdesátých letech dvacátého století čp. 3.[6]

ObyvatelstvoEditovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 259 obyvatel (z toho 122 mužů), z nichž bylo 258 Němců a jeden cizinec. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 234 obyvatel: jednoho Čechoslováka, 228 Němců a pět cizinců. I tentokrát všichni byli římskými katolíky.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 286 276 248 238 221 259 234 48 30 15 4 . 13 22
Domy 48 49 50 51 51 48 48 16 7 4 2 6 8 8

OsobnostiEditovat

Narodil se tu Karl Pickert (1835–1888), významný českoněmecký politik 19. století.[11][12]

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 271. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Telcov, s. 321. 
  5. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Teleč, s. 283. 
  6. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Teleč – tvrz, s. 344. 
  7. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Bochova, s. 40. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 236. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 405. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  11. Dr. Karl Pickert. Bohemia. Říjen 1888, roč. 61, čís. 281, s. 1–2. Dostupné online. 
  12. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003–2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Pickert, Karl (1835–1888), Journalist und Politiker, s. 63. (německy) 

Externí odkazyEditovat