Otevřít hlavní menu

Tarcisio Bertone, SDB (* 2. prosince 1934, Romano Canavese) je italský salesián a kardinál, bývalý arcibiskup janovský (20022006) a bývalý kardinál státní sekretář Vatikánu a camerlengo.

Jeho Eminence
Tarcisio kardinál Bertone, SDB
Kardinál-biskup z Frascati
T.Bertone.jpg
Církev římskokatolická
Heslo Fidem custodire,
concordiam servare

Chránit víru, zachovat jednotu
Znak Znak
Zasvěcený život
Institut Salesiáni Dona Bosca
Svěcení
Kněžské svěcení 1. července 1960
světitel Albino Mensa
Biskupské svěcení 1. srpna 1991
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození 2. prosince 1934 (85 let)
Místo narození Romano Canavese, Italské královstvíItalské království Italské království
Alma mater Salesian Pontifical University
Podpis
Řády a ocenění řetěz Řádu rumunské hvězdy
velkokříž Řádu peruánského slunce
velkokříž Řádu za zásluhy o Italskou republiku
Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy
čestný doktor Katolické univerzity v Lublinu
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

MládíEditovat

Narodil se 2. prosince 1934 v Romano Canavese, poblíž Turína, jako páté z osmi dětí. Základního vzdělání se mu dostalo ve Valdocco v Turíně. V Turíně také absolvoval střední školu Liceo Salesiano Valsalice, kterou provozovali salesiáni. Zde hrál fotbal, který si oblíbil.

Po střední škole nastoupil do noviciátu u salesiánů Dona Boska v Pinerolo. Časné řádové sliby složil 3. prosince 1950.

Na kněze byl vysvěcen 1. července 1960 biskupem Albino Mensou, který ho poslal na teologické studium v Turíně, kde získal licenciát z teologie po vypracování práce pojednávající o toleranci a náboženské svobodě. Poté pokračoval ve studiích v Římě, kde získal licenciát a posléze doktorát z kanonického práva na téma: Řízení církve v myšlení papeže Benedikta XIV.

Kněžská služba a akademická kariéraEditovat

Od roku 1967 vyučoval morální teologii na Ateneo Salesiano v Římě, které se v roce 1973 stalo Papežskou salesiánskou univerzitou. Na této univerzitě také vyučoval mnoho let mezinárodní právo a práva menšin. Při revizi kodexu kanonického práva spolupracoval v její poslední fázi a vyvíjel úsilí k jejímu přijetí partikulárními (místními) církvemi. V roce 1988 patři do skupiny kněží, kteří doprovázeli tehdejšího kardinála Josepha Ratzingera při jednání o smíření s arcibiskupem Marcelem Lefebvrem. V roce 1989 se stal rektorem Papežské salesiánské univerzity.

Arcibiskup ve VercelliEditovat

Dne 4. června 1991 byl jmenován arcibiskupem ve Vercelli, nejstarší diecéze v Piemontu. Na biskupa byl vysvěcen 1. srpna 1991 biskupem Albino Mensou, spolusvětiteli byli biskupové Luigi Bettazzi a Carlo Cavalla. Dne 28. ledna 1993 byl v italské biskupské konferenci jmenován předsedou komise Pax et Iustitia.

Sekretář Kongregace pro nauku víryEditovat

Dne 13. června 1995 byl jmenován sekretářem Kongregace pro nauku víry. Z titulu této funkce ho Jan Pavel II. pověřil zveřejněním třetího fatimského tajemství.

Kardinál státní sekretářEditovat

V prosinci 2002 byl jmenován janovským arcibiskupem, při konzistoři 21. října 2003 byl jmenován kardinálem. Papež Benedikt XVI. ho poté, co odešel na odpočinek Angelo Sodano, jmenoval 22. června 2006 kardinálem státním sekretářem. Této funkce se ujal 15. září téhož roku. O necelý rok později, 4. dubna 2007 ho Benedikt XVI. jmenoval camerlengem. Od rezignace Benedikta XVI. až do začátku pontifikátu nového papeže Františka formálně vedl církev a byl hlavním představitelem Vatikánu. Jeho rezignaci na funkci státního sekretáře papež František přijal dne 31. srpna 2013, přičemž jej požádal, aby zastával funkci až do 15. října 2013.[1]

Dne 20. prosince 2014 rezignoval na post camerlenga a jeho nástupcem se stal kardinál Jean-Louis Tauran[2]

V roce 2017 začal v souvislosti s nákladnou rekonstrukcí kardinálova bytu soud se dvěma bývalými vysokými úředníky vatikánské dětské nemocnice Bambino Gesu. Giuseppe Profiti a Massimo Spina čelí obžalobě z odklonu 422 000 Euro na provedení stavebních prací a dalších úprav. Sám kardinál Bertone obviněn nebyl, zaplatil však 150 000 Euro jako kompenzaci škod na pověsti nemocnice.[3]

VyznamenáníEditovat

Stát Stuha Název Datum udělení Poznámka
Itálie  Itálie   velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku[4] 2006, 26. června
Polsko  Polsko   velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky[5] 2010
Portugalsko  Portugalsko   velkokříž Řádu svatého Jakuba od meče[6] 2010, 11. května
Rumunsko  Rumunsko   velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy[7] 2008
Ukrajina  Ukrajina   Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy[8] 2008 za vynikající přínos k šíření ideálů míru, spravedlnosti a humanismu ve světě
Vatikán  Vatikán   rytíř velkokříže Rytířského řádu Božího hrobu Jeruzalémského 2003, 11. března
  Romanovci   Řád svaté Anny I. třídy[9] 2010, 14. prosince za vynikající příspěvek k zachování křesťanského duchovního a kulturního dědictví a šíření ideálů míru, spravedlnosti a humanismu ve světě

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Údaj o změně státního sekretáře na vatikánských stránkách[nedostupný zdroj], 31. srpna 2013
  2. Kardinál Tauran novým komořím Svaté církve římské
  3. Giuseppe Profiti a Massimo Spina obviněni v souvislosti s rekonstrukcí bytu kardinála Bertoneho.https://www.reuters.com/article/us-vatican-hospital-indictments/vatican-hospital-officials-indicted-for-funding-cardinals-flat-idUSKBN19Y1D7
  4. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. 
  5. Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 27 stycznia 2010 r. o nadaniu orderu. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. 
  6. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. 
  7. Decretul 861/2008 | Legislatie gratuita. www.legex.ro [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. 
  8. Госсекретарь Ватикана награжден украинским государственным орденом Ярослава Мудрого / Новости / Патриархия.ru. Патриархия.ru [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. (rusky) 
  9. 2010-12-16. Pilgrimage of the Head of the House of Romanoff to Bari, and the Visit of the Grand Duchess and the Tsesarevich to Rome. web.archive.org [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Arcibiskup janovský
Předchůdce:
Dionigi Tettamanzi
20022006
Tarcisio Bertone
Nástupce:
Angelo Bagnasco
Kardinál státní sekretář
Předchůdce:
Angelo Sodano
20062013
Tarcisio Bertone
Nástupce:
Pietro Parolin
Kardinál komoří
Předchůdce:
Eduardo Martínez Somalo
20072014
Tarcisio Bertone
Nástupce:
Jean-Louis Tauran