Tapejara

rod plazů (vymřelých)

Tapejara (z indiánského jazyka Tupi - "stará bytost") byl rod velkého pterodaktyloidního ptakoještěra s výrazným lebečním hřebenem, který žil v období spodní křídy na území dnešní Brazílie (souvrství Santana) a patrně také souvrství Crato.[1] Formálně byl tento taxon popsán roku 1989.[2]

Jak číst taxoboxTapejara
Stratigrafický výskyt: Spodní křída, asi před 108 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Tapejara navigans
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Řádptakoještěři (Pterosauria)
PodřádPterodactyloidea
ČeleďTapejaridae
RodTapejara
Kellner, 1989
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

Tento rod patřil k poměrně velkým pterosaurům, rozpětí jeho křídel mohlo přesáhnout i 6 metrů. Dnes rozeznáváme dva platné druhy tohoto rodu, T. wellnhoferi a T. navigans (nejistý). Druhý jmenovaný druh se objevil také v dokumentu Putování s dinosaury z roku 1999, přestože byl formálně popsán až v roce 2003. Jednalo se o typického zástupce čeledi Tapejaridae, jíž dal tento rod i své jméno.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ribeiro, A. C.; et al. (2021). Towards an actualistic view of the Crato Konservat-Lagerstätte paleoenvironment: A new hypothesis as an Early Cretaceous (Aptian) equatorial and semi-arid wetland. Earth-Science Reviews. 103573. doi: https://doi.org/10.1016/j.earscirev.2021.103573
  2. Kellner, A. W. A. (1989). A new edentate pterosaur of the Lower Cretaceous from the Araripe Basin, northeast Brazil. Anais da Academia Brasileira de Ciencias, 61(4): 439-446.
  3. Headden, J. A. and Campos, H. B. N. (2014). An unusual edentulous pterosaur from the Early Cretaceous Romualdo Formation of Brazil. Historical Biology. doi: http://dx.doi.org/10.1080/08912963.2014.904302

LiteraturaEditovat

  • Kellner, A. W. A.; and Campos, D. A. (2007). Short note on the ingroup relationships of the Tapejaridae (Pterosauria, Pterodactyloidea. Boletim do Museu Nacional. 75: 1–14.
  • Unwin, D. M. and Martill, D. M. (2007). Pterosaurs of the Crato Formation. In Martill, D. M., Bechly, G. and Loveridge, R. F. (eds), The Crato Fossil Beds of Brazil: Window into an Ancient World. Cambridge University Press (Cambridge), pp. 475-524.

Externí odkazyEditovat