Taneční zóna

časopis

Taneční zóna je časopis založený v roce 1997; reagoval na novou situaci v tanečním umění a na vstup současných tanečních směrů na území České republiky a Slovenska.[1]. Od roku 2008 má i svoji on-line verzi. Přináší informace z tanečního dění nejen domácího, ale i zahraničního[2], a tancem za zemí Visegradské čtyřky[3]

Taneční zóna
Jazykmnoho jazyků
Periodicitačtvrtletník
Počet stran80
Země původuČeskoČesko Česko
Klíčové osoby
VydavatelSpolek pro podporu vydávání revue současného tance
ŠéfredaktorVladimír Hulec
Odkazy
ISSN1213-3450
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zaměření editovat

Přináší informace a analýzy tanečního dění domácího i zahraničního, se zvláštním přihlédnutím ke středoevropskému prostoru – zemím Visegrádské čtyřky. Udržuje povědomí o tanečním umění a zasvěceně ho reflektuje. Tanec chápe v  celé šíři performativního a fyzického umění s přesahy do ostatních oborů. Věnuje se modernímu scénickému tanci (contemporary dance) i baletu, novému cirkusu, fyzickému divadlu i performanci. Přináší on-line[zdroj?] reportáže z tanečních festivalů, o významných představeních publikuje rozsáhlé recenze v tištěné verzi. Taneční zóna staví současné dění i do kontextu s děním minulým.

Historie editovat

Taneční zónu vymyslela Anna Irmanovová na podzim roku 1996. U zrodu Taneční zóny stála Lenka Flory a tehdy patnáctiletý Vít Klusák, který se osvědčil jako taneční fotograf. Do vzniklého sdružení byli šéfredaktorkou osloveni do redakční rady: Eva Blažíčková, Nina Vangeli, Yvona Kreuzmannová a Ondřej Hrab. Anna Irmanovová vedla revui od roku 1996 do roku 2002. Z původniho nápadu Lenky Flory vydávat informativnī oběžník pro tanečníky vytvořila Anna Irmanovová plnohodnotnou kritickou revui s uměleckými fotografiemi. Prvním grafikem revue byl Ivan Mečl a tehdejší měsíčník vycházel ve zpracování studia Divus. Nina Vangeli[4] se v roce 1997 stala zásadní přispěvatelkou, za její podpory vychází v časopise pravidelně Slovník divadelní antropologie od Eugenio Barby[5]. Nina Vangeli působí dosud v redakci jako senior editor.[6] [zdroj?] V prvních letech Taneční zóna spolupracovala s francouzskými a britskými časopisy. Původní název Taneční sezóna byl v roce 2001 nahrazen názvem Taneční zóna. První čísla vycházela za podpory Evy Blažíčkové a Yvony Kreuzmannové.[zdroj?] Časopis využívá všech distribucí a dostává se ve formě předplatného do uměleckých škol i mimo Prahu. V letech 2008-2013 řídila Taneční zónu Jana Návratová, od roku 2014 je šéfredaktorem Vladimír Hulec.[7][zdroj?] Tištěný časopis Taneční zóna vychází čtyřikrát ročně, a má minimálně 80 stran plných informací. Taneční zóna usiluje o co nejlepší grafické zpracování a o publikování kvalitních fotografií.[zdroj?]

Dostupnost editovat

Časopis Taneční zóna je k dispozici ve všech krajských vědeckých knihovnách, v Národní knihovně[8] v Praze a v Moravské zemské knihovně v Brně.

Reference editovat

  1. HULEC, Vladimír. Taneční zóna zahajuje 20. ročník [online]. Divadelní noviny, 2016-04-26 [cit. 2008-11-18]. Dostupné online. 
  2. ŠRÁMEK, Petr. Rakouská Taneční zóna [online]. ČRo Vltava, 2011-01-11 [cit. 2018-11-18]. Dostupné online. 
  3. NÁVRATOVÁ, Jana. Taneční zóna/Dance Zone, Revue současného tance 10/2006 [online]. Sme.sk, 2007-02-12 [cit. 2018-11-18]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. Taneční aktuality [online]. [cit. 2018-11-30]. Dostupné online. 
  5. SOPROVÁ, Jana. Eugenio Barba: Zůstává po nás stopa [online]. [cit. 2018-12-09]. Dostupné online. 
  6. Česká divadelní encyklopedie [online]. [cit. 2018-11-30]. Dostupné online. 
  7. Taneční aktuality [online]. [cit. 2018-11-30]. Dostupné online. 
  8. Národní knihovna [online]. [cit. 2018-11-18]. Dostupné online.