Tana severní

Tana severní (Tupaia belangeri) je drobný savec z čeledi tanovitých. Obývají tropické pralesy Jihovýchodní Asie do nadmořské výšky 1000 metrů.

Jak číst taxoboxTana severní
alternativní popis obrázku chybí
tana severní
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída savci (Mammalia)
Řád tany (Scandentia)
Čeleď tanovití (Tupaiidae)
Rod tana (Tupaia)
Binomické jméno
Tupaia belangeri
(Wagner, 1841)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

Tana severní je drobný živočich o hmotností 100 až 150 gramů, její délka těla je od  12,5 do 18 cm, osrstěný ocas má dlouhý 14,5 až 17,5 cm. Má dlouhé štíhlé tělo, zřetelné ušní boltce a velké černé oči. Končetiny mají stejně dlouhé, chodidla jsou lysá, prsty mají zakřivé drápky. Mají dlouhý čenich bez viditelných hmatových vousků a stejně jako ostatní tany vyvinutý podjazyk, který požívají k čistění své šedivé až šedočerné srsti.

StravováníEditovat

Jsou to všežravci, živí se různými tropickými plody, semeny i listy určitých stromů, ale hlavně svým protáhlým čenichem prohledávají spadlé listí a trouchnivějící dřevo, aby tam nalezli hlavní složku své potravy bezobratlé i drobné obratlovce, někdy uloví i malé savce. Při hledání potravy se orientují převážně zrakem, málo čichem.

Způsob životaEditovat

Jsou to výrazně denní živočichové, zdržují se na stromech i na zemi. Stejně hbitě jako po zemi se pohybují ve větvích, dlouhé pohyblivé prsty s ostrými drápy umožňují pevné uchycení větví. Kořist chytají a usmrcují špičatými předními zuby, stoličky používají k drcení potravy. Při žrádle sedí na zadních nohou a kořist si přidržují předními končetinami po způsobu veverek. Samec se samicí sdílí společné hnízdo v dutině stromů.

RozmnožováníEditovat

Samice po 45 až 55 dnech březostí rodí 1 až 2 holá mláďata vážící jen 10 až 15 gramů, která ukládá do nového hnízda v dutině stromu. Rodiče shánějí přes den potravu a přebývají v jiném hnízdě, samice přichází mladé nakojit jen jednou denně. Mláďata rychle rostou, asi měsíc stará mláďata jsou odstaven a již žijí společně s rodiči a ve věku dvou měsíců jsou téměř stejně veliká. Pohlavní dospělost dosahují za 2 až 4 měsíce. Dožívají se v přírodě asi pěti let a v umělých chovech 12 let.

Chov v zooEditovat

Tento druh je chován přibližně ve čtyřech desítkách evropských zoo (stav jaro 2019). V rámci Česka se jedná o čtyři zoo:

Chov v Zoo PrahaEditovat

V Zoo Praha je tento druh k vidění od roku 2001. O rok později se podařilo odchovat první mládě.[2] Původně byly tany vystavovány v pavilonu malých živočichů, který se proměnil v pavilon Afrika zblízka. Od roku 2004 jsou vystaveny v pavilonu Indonéská džungle. Právě mládě tan severních v tomto pavilonu se v prosinci 2004 stalo vůbec prvním odchovem této významné chovatelsko-expoziční stavby.[3] V průběhu roku 2018 byla odchována tři mláďata. Na konci roku 2018 bylo chováno pět jedinců.[4] V roce 2019 se podařilo odchovat 12 mláďat a na konci roku zoo chovala 13 jedinců.[5][6] Na počátku února 2020 přišla na svět dvě mláďata a v závěru následujícího měsíce následovala další dvě.[7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2020.3. 10. prosince 2020. Dostupné online. [cit. 2020-12-29]
  2. Tana severní - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-05-10]. Dostupné online. 
  3. První "indonéské" mládě. Trojský koník. 2005, čís. 1, s. 5. 
  4. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
  5. Výroční zpráva 2019. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-09-02]. Dostupné online. (česky) 
  6. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2019
  7. Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • DOBRORUKA, Luděk. Zvířata celého světa. Svazek 5. [s.l.]: Státní zemědělské nakladatelství, 1979. 

Externí odkazyEditovat