Otevřít hlavní menu

Tana péroocasá (Ptilocercus lowii) je nejprimitivnějším zástupcem řádu tan a jediným zástupcem čeledi tan péroocasých (Ptilocercidae). Obývá tropické lesy Indonésie, Malajsie a Thajska.Tana péroocasá získala své jméno díky svému typickému ocasu. Tento ocas (viz obrázek) je opravdu podobný velkému ptačímu peru, díky čemuž je snadno a ihned rozpoznatelná od ostatních druhů tan.

Jak číst taxoboxTana péroocasá
alternativní popis obrázku chybí
tana péroocasá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída savci (Mammalia)
Řád tany (Scandentia)
Čeleď tany péroocasé (Ptilocercidae)
Lyon, 1913
Rod Ptilocercus
Gray, 1848
Binomické jméno
Ptilocercus lowii
Gray, 1848
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Celá tato čeleď se významně liší od ostatních tan, ať už pro velice zajímavou schopnost – vysokou toleranci alkoholu, či rozdílným způsobem života. Na rozdíl od jejích příbuzných z čeledi tan pravých (Tupaiinae) je tana péroocasá nočním tvorem. S tím jsou samozřejmě spojeny i některé morfologické změny, jako jsou například větší oči a pohyblivé ušní boltce.

Odolnost proti alkoholuEditovat

Většinu potravy tany péroocasé tvoří přirozeně zkvašený nektar palem rodu Eugeissona, který obsahuje až 3,8 % alkoholu.

Tana péroocasá (Ptilocercus lowii) váží 47 g a je schopna přijmout až 0,066 g alkoholu. Zvláštností je, že ačkoli tana péroocasá má v krvi tolik promile alkoholu, že by to dokázalo zabít i člověka, u tany péroocasé se nejeví nejmenší známky opilosti jako je motorická nekoordinovanost či změny v chování. Zřejmě za to vděčí schopnosti odbourávat alkohol přes kyselinu glukoronovou.[2] Z tohoto důvodu je předmětem intenzívního výzkumu, neboť vědci doufají, že jim poznání procesu, jakým se brání opilosti, pomůže s hledáním prostředku proti otravě alkoholem.[3]

ReferenceEditovat

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. WIENS, F.; ZITZMANN, A.; LACHANCE, M.-A. Chronic intake of fermented floral nectar by wild treeshrews. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2008-07-28, roč. 105, čís. 30, s. 10426–10431. Dostupné online [cit. 2019-05-15]. ISSN 0027-8424. DOI:10.1073/pnas.0801628105. PMID 18663222. (anglicky) 
  3. Veverka-notorik z Malajsie se nikdy neopije, zjistili vědci. iDNES.cz [online]. 2008-07-30 [cit. 2019-05-15]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat