Tamu-Tamu

opera Giana Carla Menottiho

Tamu-Tamu (název pochází z indonéštiny a znamená „hosté“[1]) je komorní opera o dvou dějstvích italsko-amerického skladatele Giana Carla Menottiho na vlastní libreto z roku 1973. Poprvé byla provedena 5. března 1973 v chicagském Studebaker Theatre.

Tamu-Tamu
Gian Carlo Menotti
Gian Carlo Menotti
Základní informace
Žánrkomorní opera
SkladatelGian Carlo Menotti
LibretistaGian Carlo Menotti
Počet dějství2
Originální jazykangličtina a indonéština
Datum vzniku1973
Premiéra5. září 1973, Chicago, Studebaker Theatre
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a historie opery editovat

Operu Tamu-Tamu si u Menottiho – z iniciativy antropologa Sola Taxe – objednal 9. mezinárodní antropologický a etnografický kongres (Ninth International Congress on Anhtropological and Ethnological Studies) pro svou konferenci v Chicagu v roce 1973 na téma „Člověk. Jeden druh, mnoho kultur.“[2][3] Menotti si pro své vážné opery vždy vybíral eticky závažná témata a jeho bezprostředně předcházející opera, Nejdůležitější muž, se již vyrovnávala s tématy rasismu a kolonialismu; Tamu-Tamu si klade otázku, jak se lidí v „civilizovaných“ zemích dotýkají tragédie v postkoloniálním rozvojovém světě. Asi polovina zpěváků zpívá v indonéštině a skladatel, který si byl současně libretistou, se musel tento jazyk naučit a navíc přizpůsobit svůj hudební jazyk nejen tématu, ale i schopnostem a školení zpívajících herců představujících indonéské postavy.[4]

Představení trvá asi 75 minut.[2]

U vědců, pro které byla určena, i u obecenstva našla opera příznivé přijetí, mnohem méně u hudební kritiky.[5] Známá americká antropoložka Margaret Meadová Tamu-Tamu označila za „nádhernou, vynikající věc“ a dodala: „Skutečně důležité je, že tato opera byla objednána vědci.“[6] Zato kritika se shodovala na tom že to „...není Menottiho hvězdná hodina...“.[7]

S o něco příznivějším, nikoli však nadšeným přijetím Menotti dílo uvedl následujícího roku na svém Festivalu dvou světů v italském Spoletu.[8]

Po delší přestávce uvedl operu Juilliard American Opera Center v New Yorku 24, 26 a 28. dubna 1987 v kombinaci s Amélií ke skladatelovým 75. narozeninám. Režii měl Menotti, dirigoval Mark Stringer, mezi účinkujícími vynikli Stephen Biggers a Renée Flemingová jako Manžel a Manželka.[9] Kritický ohlas byl však zvláště negativní: „Tamu-Tamu je hůř než hudebně banální, je to špatná opera ... má umělé srdce, mysl a duši vyumělkovaného televizního sitcomu...“[1]; „Menottiho šlechetné srdce bylo na pravém místě, ale jeho slova a jeho noty jsou laciné, mizerné.“[10] Další inscenace Tamu-Tamu dosud nebyly.

Osoby a první obsazení editovat

Osoba hlasový obor světová premiéra (5.9.1973)[2]
Pan Hudson (Manžel) vysoký baryton Robert J. Manzari
Paní Hudsonová (Manželka) soprán Sylvia Davis
Anonto baryton Sung Kil Kim
Indra, jeho žena soprán Sumiko Mirashima
Radna, jeho žena soprán Sung Sook Lee
Nenek, bába mezzosoprán Theresa Teng Chen
Kakek, děd němá role Joseph Hutagalung
Solema, Ratnina dcera dívčí soprán Ferlina Newyanti Darmodihardjo
Djoko, Ratnin syn němá role Horas Hutagalung
Lékař tenor Douglas Perry
Kněz němá role Samuel Terry
Vojáci a knězovi asistenti němé role Michael Takada, Damon Ho
Dirigent: Christopher Keene
Režie: Gian Carlo Menotti
Výprava: Sandro La Ferla

Instrumentace editovat

Flétna, klarinet, lesní roh, trubka, tympány, dvě bicí soupravy, klavír, harfa, troje housle, tři violoncella, kontrabas.[11]

Děj opery editovat

Odehrává se v některém městě ve Spojených státech amerických, v současnosti.

1. dějství editovat

Pan a paní Hudsonovi zasedají k snídani. Nálada mezi nimi není dobrá, ještě pod vlivem včerejší hádky. Na stesky paní Hudsonové její manžel reaguje poukazem na to, že na světě je mnoho lidí, kteří se mají hůře, a ukáže jí fotografii z ranních novin. Na ní je zachycena indonéská rodina prchající před vojáky. Jak by asi každý z nich zvládal takovou situaci, pokud by nebyli schopni zvládat ani své soužití? Pak pan Hudson odchází do práce.

Brzy poté zazvoní zvonek a na prahu bytu Hudsonových stojí indonéská rodina z obrázku. Paní Hudsonová je ohromena, ale má s nimi ihned soucit a ujímá se jich, i když se s nimi nemůže dorozumět. Posílá pro lékaře, protože někteří z „hostů“ jsou zranění, a telefonuje svému manželovi, aby cestou z práce přinesl nějaké potraviny. Lékař přichází, ale sotva cizince vidí, nechce s celou věcí nic mít společného a zase zmizí.

2. dějství editovat

Pan Hudson se vrací s velkým množstvím rýže; i on je zuboženým stavem hostů zasažen. Děd rodiny hostů umírá a indonéský kněz nad ním provádí náboženský obřad. Obě rodiny s pomocí posunků najdou společnou řeč. Indonésané vyprávějí o tom, jak unikli svým pronásledovatelům, a paní Hudsonová si hraje s dětmi a asistuje i tehdy, když na Radnu přijdou porodní bolesti a za zkušené pomoci babičky Nenek porodí chlapce. Hudsonovi se zapojí do tradiční oslavy narození syna, v tom ale do bytu vtrhnou vojáci z novinového obrázku. Všechny členy indonéské rodiny odvlečou a vzápětí postřílejí.

Je opět ráno. Hudsonovi sedí u snídaně. Paní Hudsonová se ptá manžela, zda je v novinách něco nového, a ten jí lakonicky odpovídá, že nic. Odchází do práce a paní Hudsonová se pouští do úklidu.

Reference editovat

  1. a b DAVIS, Peter G. Trivial Pursuits. New York. 11. květen 1987, s. 64, 66. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c HIXON, Donald L. Gian Carlo Menotti: A Bio-Bibliography. Westport: Greenwood, 2000. 360 s. Dostupné online. ISBN 978-0313261398. S. 263. (anglicky) 
  3. HIRST, K. Kris. Dictionnary of Archaeology / Sol Tax [1907–1995] [online]. About.com [cit. 2013-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-11. (anglicky) 
  4. "'Tamu-Tamu': Gian Carlo Menotti." Pan Pipes of Sigma Alpha Iota 66 (březen 1974), s. 6, citováno v Hixon, s. 265.
  5. "Menotti's 'Tamu-Tamu' is Cheered in Chicago." New York Times, (7. září 1973), s. 43, citováno v Hixon, s. 264.
  6. Kroll, Jack. "Anthroperalogy." Newsweek 82 (17. září 1973), s. 90, citováno v Hixon, s. 265.
  7. "Menotti's 'Tamu-Tamu' Jarring to Scientists Who Commissioned It." Variety 272 (9. září 1973), s. 43, citováno v Hixon, s. 265.
  8. Hixon, s. 266.
  9. DAHMUS, Jeni. Time Capsule. The Juillierd Journal online [online]. 2009-04 [cit. 2013-03-14]. Roč. 24, čís. 7. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-14. (anglicky) 
  10. Porter, Andrew: "Big and Small in New York." Opera (England) 38 (srpen 1987), s. 864, citováno v Hixon, s. 267.
  11. Gian Carlo Menotti : Tamu-Tamu (The Guests) [online]. OPERA America [cit. 2013-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-07. (anglicky)