Tajemství Velkého Vonta

Tajemství Velkého Vonta (1986, resp. 1990) je třetím a posledním dílem stínadelské trilogie spisovatele Jaroslava Foglara.

Tajemství Velkého Vonta
AutorJaroslav Foglar
Jazykčeština
CyklusStínadelská trilogie
Žánrdobrodružná
Datum vydání1986
Počet stran204
Předchozí a následující dílo
Stínadla se bouří Budou se Stínadla bourat?

Poslední tajemství Jana T. (J. Velinský)

Poselství ze Stínadel (J. Červinka)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PříběhEditovat

Děj počíná několik měsíců po uzavření příběhu Stínadla se bouří, kdy ve Stínadlech po období zmatku a bezvládí zvítězilo (s velkou pomocí Rychlých šípů) hnutí Žlutý květ a Velkým Vontem se stal Vláďa Dratuš. Jednoho podzimního dne navštíví klubovnu Rychlých šípů Otakar Losna, jejich věrný přítel ze Žlutého květu, a svěří se jim, že Vláďa se poslední dobou chová podivně a nervózně, ale nikomu nechce o příčině nic říct. Zároveň celý Žlutý květ pozvolna ztrácí autoritu a ve Stínadlech se opět vzmáhá neklid a násilí. To se vzápětí jen potvrdí, když si pro Losnu přímo do klubovny přijde několik nepřátelských Vontů a odvedou ho.

Rychlé šípy jsou šokovány a spekulují, že Vláďa možná nějak přišel o ježka v kleci, insignii velkého vontství, a teď má strach to přiznat. Začnou tedy s pátráním ve Stínadlech a brzy se zapletou do bojů o moc mezi různými vontskými skupinami, zejména Uctívačů ginga a partou kolem Víta Dabinela. Vedle nich podniká výpravy do Stínadel i parta Tondy Plíhala a s nimi spřažené Bratrstvo kočičí pracky. Plíhalovci se nechají naverbovat Dabinelovou partou, aby pokáceli „gingo“, posvátný strom Uctívačů. Rychlé šípy se o tom dozví a vymění tuto cennou informaci s Uctívačem jménem Rejholec, který patrně ví mnoho o hledaném tajemství. Rejholec jim vylíčí, jak Vláďu Dratuše jednoho večera navštívil neznámý „Cizinec“ a ukázal mu záhadný list papíru, jehož obsah Vláďu zcela zdrtil.

RŠ pod dojmem této informace jdou za Vláďou, aby mu nabídly pomoc, ale ten je až hystericky odmítne a vyžene pryč. Zanedlouho potkávají Losnu, který je seznámí se svým čerstvým objevem, že Vláďa má ve váčku na ježka v kleci vložen jen kámen podobné velikosti. Také jim řekne, že zmíněného Cizince tehdy k Vláďovi doprovodil samotný Rejholec. Rychlé šípy se brzy na to s Rejholcem znovu setkávají, aby s ním vyměnily nějaké další informace. Rejholec je nakonec ohromí tím, že má ježka v kleci. Když jim ho ukáže, Rychlé šípy mu ho vytrhnou a chtějí s ním utéct, ježka jim ale vzápětí zase sebere divoký dívčí spolek Amazonky, který s Rejholcem spolupracuje. Rychlé šípy jsou ale nejvíce zmateny Rejholcovým tvrzením, že i kdyby Dratušovi ježka přinesly, on by mu ho sám vrátil zpátky.

Další pátrání zavede Rychlé šípy až do vzdálené a zpustlé části Stínadel, zvané Kocouří hrádek. Proniknou dovnitř a zjistí, že tam přebývá právě onen Cizinec, kterému tam Rejholec a Amazonky nosí potraviny. Cizinec je starší chlapec, který utekl z polepšovny, skryl se v Kocouřím hrádku a náhodou zde objevil dopis, který usvědčuje Vláďova otce Jiřího Dratuše, že kdysi jako chlapec svou liknavostí zavinil smrt svého kamaráda Karla Dymoráka. Rozhodl se tedy Vláďu vydírat, aby od něj získal ježka v kleci, maje v plánu ho začít sériově vyrábět. Jeho prostředníkem se stal právě Rejholec, který se ovšem snaží ježka využít i pro vlastní prospěch a vliv, což vede k jejich narůstajícím sporům. Rychlé šípy a Losna jsou v úkrytu přítomni, když má dojít k výměně ježka za dopis, v pravou chvíli Rejholce s Cizincem přepadnou a obou drahocenností se zmocní.

Když jsou ježek i dopis předány Vláďovi, jeho stres a zoufalství z něj jako zázrakem opadne. Žlutý květ opět nabere ztracenou jistotu a rovnováhu – zejména díky ježku v kleci, který je opět pevně v rukou Velkého Vonta. Vláďa však už po prožitých těžkostech nemá zájem pokračovat v této funkci a předá ji Losnovi. Konkurenční vontské skupiny to odmítají uznat a žádají volby. V nich Žlutý květ své prvenství obhájí a Losna se konečně stává právoplatným Velkým Vontem.

VydáníEditovat

Kniha byla napsána až několik desítek let po předchozích dvou. Poprvé vyšla roku 1986 v Německu v počtu 500 výtisků pro děti českých emigrantů v nakladatelství Obrys/Kontur. V Česku se poprvé objevila až v rámci knihy Dobrodružství v temných uličkách vydané v roce 1990. První samostatné vydaní vyšlo v roce 1992. V roce 2005 vychází v nakladatelství Olympia další souborné vydání Stínadelské trilogie pod názvem Rychlé šípy ve Stínadlech.

PokračováníEditovat

Jaroslav Foglar uvažoval ještě o čtvrtém dílu, který měl pracovní název Budou se Stínadla bourat?. Ten však zůstal pouze v podobě konceptu.

Pokračování nicméně napsali jiní dva autoři: Josef Červinka – Grifin (Poselství ze Stínadel) a Jaroslav Velinský (Poslední tajemství Jana T.).

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

FOGLAR, Jaroslav. Rychlé šípy ve Stínadlech. Ilustrace Milan Teslevič. [s.l.]: Olympia, 2005. ISBN 80-7033-894-6. 

DVORSKÝ, Miloš: Mýtus zvaný Stínadla. Druhé, rozšířené vydání. NZB, Praha, 2011. ISBN 978-80-904272-5-9