T-26 byl sovětský lehký tank vycházející z britského tanku Vickers Mark E vyráběný v letech 19311941. Celkem bylo vyrobeno cca 12 000 kusů tanku T-26. Ten byl vyráběn v mnoha modifikacích – první varianty byly dvouvěžové a vyzbrojené kulomety, následovaly dvouvěžové varianty, z nichž jedna věž nesla kulomet a druhá dělo, a posléze se přešlo na jednověžový stroj s kanónovou výzbrojí. Dále se vyskytly modifikace na plamenometný tank, mostní tank a další úpravy. Stroj se dočkal nasazení ve Španělské občanské válce (v rámci republikánských sil), bojích s Japonci (v rámci čínské a ruské armády), při invazi do Finska i v rámci Velké vlastenecké války. Nicméně již v roce 1939 začalo být zřejmé, že již nestačí na plnění válečných úkolů proti dostatečně vybavenému nepříteli a v roce 1941 byl definitivně stažen z výroby. V době zahájení operace Barbarossa byl stále nejpočetnějším tankem Rudé armády. Prvních čtrnáct dní bojů přežila jen malá část strojů.

T-26
T-26 model 1933
T-26 model 1933
Typ vozidla lehký tank
Země původu Sovětský svaz Sovětský svaz
Historie
Výrobce Továrna č. 174 v Leningradu, Stalingradská traktorová továrna
Návrh 1928-1931
Období výroby 1931-1941
Vyrobeno kusů 10 300 a 1 701 dalších verzí
Ve službě 1931–45 (SSSR)
1936–53 (Španělsko)
1940–61 (Finsko)
1938–42 (Čína)
Základní charakteristika
Posádka 3 (velitel, střelec, řidič)
Délka 4,65 m
Šířka 2,44 m
Výška 2,24 m
Hmotnost 9,4–10,25t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování 6–15 mm
Hlavní zbraň 45 mm M1932/34 (20-K) kanón
Sekundární zbraně kulomet DT ráže 7,62 mm
Pohon a pohyb
Pohon zážehový motor GAZ T-26
67 kW (90 k)
Odpružení listová pružina
Max. rychlost 28 km/h
Poměr výkon/hmotnost 9,38 hp/tunu
Dojezd silnice 230 km, terén 135 km

VariantyEditovat

Dvouvěžové verze (T-26A)Editovat

Dvouvěžové verze
Název Hmotnost Pancéřování Výzbroj Pomocná výzbroj Počet kusů
T-26 mod. 1931 8,2 t 13-15 mm 2× 7,62mm DT 1 015
T-26 mod. 1932 8,7 t 13-15 mm 1× 37mm PS-1 1× 7.62mm DT 392
T-26 mod. 1932 s kanónem B-3 (5-K) cca 9 t 13-15 mm 1× 37mm B-3 (5-K) 1× 7.62mm DT cca 20–30

Jednověžové verzeEditovat

T-26EEditovat

V polovině února 1940 obdržela Rudá armáda 27 tanků T-26 model 1939 a 27 plamenometných ChT-133 s přídavným panéřováním o tlošťce 30-40 mm; dalších 15 tanků T-26 model 1939 bylo obrněno dílnami 8. armády v Suojarvi začátkem března 1940. Celkem bylo během zimní války použito 69 T-26 s přídavným panéřováním a dalších 20 bylo dodáno k tankovým jednotkám po skončení války. Bojové použití prokázalo, že finské lehké protitankové zbraně nemohly proniknout pancířem těchto tanků.

Jednověžové verze
Název Hmotnost Pancéřování Výzbroj Pomocná výzbroj Počet kusů
T-26 mod. 1933 (T-26B) 9,4 t 15 mm 1× 45mm 20-K 1-2× 7.62mm DT 6 000<
T-26 mod. 1938 (T-26S) 9,8 t 15 mm 1× 45mm 20-K 1-2× 7.62mm DT 1 975
T-26 mod. 1939

(T-26S)

10,25 t 15-20mm 1× 45mm 20-K 1-2× 7.62mm DT
T-26A (T-26-4) cca 11 t 15 mm 1× 76,2mm KT-28 nebo PS-3 2× 7.62mm DT 5
T-26E cca 12 t 15-55 mm 1× 45mm 20-K 1-2× 7.62mm DT 89 (z toho 27 OT-133)

Plamenometné verzeEditovat

  • ChT-26 (OT-26) – tank vzor 1931, 1 plamenomet, bez menší věže, 552 kusů
  • ChT-130 (OT-130) – tank vzor 1933, 1 plamenomet, 401 kusů
  • ChT-133 (OT-133) – tank vzor 1939, 1 plamenomet, 269 kusů, z toho 27 s přídavným pancéřováním (T-26E)
  • ChT-134 (OT-134) – tank vzor 1939, 45mm kanón + 1 plamenomet v trupu, jen 2 prototypy

Velitelské verzeEditovat

  • T-26(TU) – velitelská verze, vyznačovala se rozměrnou rámovou anténou radiostanice po obvodu horní části korby. Tato verze sloužila velitelům tankových jednotek, kteří pomocí radiostanice, udržovali spojení s vyššími stupni velení. Podřízeným tankům se povely sdělovaly pomocí signalizačních praporků.

Samohybná děla SU-5Editovat

Podrobnější informace naleznete v článku SU-5.
  • SU-5-1 – 76,2mm divizní kanón 1902/30, 1 prototyp
  • SU-5-2 – 122mm houfnice, 30 kusů + 1 prototyp
  • SU-5-3 – 152mm minomet, 1 prototyp

Speciální verzeEditovat

  • ST-26 – mostní tank
  • T-26T – dělostřelecký tahač
  • TT-26 – teletank: dálkově ovládaný tank
  • TN-26 – pozorovatelský tank

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat