Třebešice (zámek, okres Benešov)

zámek v Česku v okrese Benešov

Zámek Třebešice je pozdně barokní zámecká dvoukřídlová jednopatrová budova s vížkou nad valbovou střechou ve stejnojmenné obci v okrese Benešov. K zámku patří barokní špýchar s volutovým štítem, stáje s klenbami a bývalý lihovar. Zámek i špýchar jsou částečně podsklepené. V současnosti prochází zámek postupnou rekonstrukcí, veřejnosti je prozatím nepřístupný.

Zámek Třebešice
Střední část zámku Třebešice
Střední část zámku Třebešice
Základní informace
Sloh barokní architektura
Poloha
Adresa Třebešice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 15915/2-200 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podle farní kroniky stávala ve 13. století v místech, kde se dnes říká "V ohradách", tvrz Třebešice, na vršku proti ní další tvrz Debrník a nedaleko dnešní kostel Všech svatých, jehož kruhová románská apsida potvrzuje značnou starobylost. Zakladatelé byly Valkoun, Jan a Jaroslav, vladykové usedlí na Třebešicích. V době husitské se osadníci přidrželi kalicha. V polovině 15. století zdejší rytíř Valkoun z Třebešic se svými zbrojnoši pomáhal Jiřímu z Poděbrad dobývat Prahu. Brzy nato však zdejší rod vymírá, takže roku 1544 dal do obnovených Zemských desk vložit své dědictví rytíř Václav Záhora ze Záhoří. V Třebešicích to byla tvrz, poplužní dvůr a ves. V Debrníku pak dva kmetcí dvory a kostelní podací právo. Asi v této době opustili Záhorové starou tvrz v Debrníku a vystavěli si nové sídlo blíže kostelu. Tento kostel i zámek nazvali Třebešice a jméno Debrník upadlo v zapomenutí. Z roku 1599 je záznam o koupi panství rytířem Václavem Věžníkem z Věžníka. Roku 1651 prodávají Věžníkové Třebešice rytíři Tomáši Sohierovi z Windmühle. V roce 1704 získala zámek Judita Alžběta hraběnka z Götzu, manželka Jana Maxmiliána hraběte z Götzu. V roce 1752 prodala Marie Barbora z Roggendorfu, rozená z Götzu, zámek Emauzskému klášteru v Praze. Klášter byl vlastníkem zámku až do roku 1924, kdy jej koupil pan František Šesták. Po násilném vystěhování rodiny Šestákovy v 50. letech užívalo zámek místní JZD.

LiteraturaEditovat

  • Emanuel Poche a kolektiv, Umělecké památky Čech, IV. díl T-Ž, Praha Academia: 1982, s. 91
  • Farní kronika

Externí odkazyEditovat