Třída Segura
Třída Segura je třída pobřežních minolovek španělského námořnictva. Plavidla jsou variantou britské třídy Sandown. Jejich hlavním úkolem je zabezpečení přístupů k přístavům, námořním základnám a pobřežních námořních tras.[1] Postaveno bylo celkem šest jednotek této třídy. Ve službě jsou od roku 1999.
Třída Segura | |
---|---|
Tajo (M-36) | |
Obecné informace | |
Uživatel | Španělské námořnictvo |
Typ | minolovka |
Lodě | 6 |
Zahájení stavby | 1995–2001 |
Spuštění na vodu | 1997–2004 |
Uvedení do služby | 1999–2005 |
Osud | aktivní (2023) |
Předchůdce | třída Guadalate |
Technické údaje | |
Výtlak | 520 t (standardní) 570 t (plný) |
Délka | 54 m |
Šířka | 10,7 m |
Ponor | 2,5 m |
Pohon | 2 diesely |
Rychlost | 14 uzlů |
Posádka | 33 |
Výzbroj | 1× 20mm kanón |
Sonar | SQQ-32 |
Stavba
editovatŠest minolovek této třídy postavila španělská společnost E.N. Bazán (pozdější IZAR) v loděnici ve Cartageně. Stavba prototypu byla zahájena roku 1995. Do služby byly přijaty v letech 1999-2005.
Jednotky třídy Segura:
Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|---|
Segura (M-31) | 3. května 1995 | 25. července 1997 | 27. dubna 1999 | aktivní |
Sella (M-32) | 15. července 1996 | 6. července 1998 | 28. května 1999 | aktivní |
Tambre (M-33) | 22. července 1997 | 5. března 1999 | 18. února 2000 | aktivní |
Turia (M-34) | 20. července 1998 | 22. listopadu 1999 | 16. října 2000 | aktivní |
Duero (M-35) | 11. listopadu 1999 | 28. dubna 2003 | 5. července 2004 | aktivní |
Tajo (M-36) | 27. února 2001 | 10. června 2004 | 10. ledna 2005 | aktivní |
Konstrukce
editovatMinolovky dokáží likvidovat miny usazené na dně do hloubky 200 metrů a ukotvené miny do hloubky 300 metrů. Jejich trup je zhotoven ze sklolaminátu a dalších nemagnetických materiálů a je vysoce odolný vůči podmořským výbuchům. K vyhledání a klasifikaci min slouží palubní sonar s měnitelnou hloubkou ponoru typu SQQ-32. K likvidaci min slouží dva dálkově ovládané podvodní vozidly Gayrobot Pluto plus, které jsou později doplněny dálkově ovládanými ponornými prostředky Kongsberg Minesniper. Na zádi je pracovní paluba s uzavřeným hangárem a dvěma jeřáby, sloužícími pro operace dálkově ovládaných prostředků pro likvidaci min a žabích mužů se dvěma čluny RHIB. Potápěči přitom mohou využít i palubní dekompresní komoru. Hlavní výzbroj tvoří 20mm kanón Oerlikon GAM-B01, který slouží také k likvidaci min, plujících po hladině. Pohonný systém tvoří dva diesely Bazan-MTU 6V 396 TB83 s výkonem po 560 kW a tichý elektrický pohon používaný při minolovu. Dva nezávislé lodní šrouby typu Voith-Schneider doplňují dva pomocné manévrovací šrouby v přídi. Nejvyšší rychlost dosahuje 14 uzlů, miny jsou hledány při 7 uzlech.
Odkazy
editovatReference
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Segura na Wikimedia Commons
Literatura
editovat- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.