Třída O'Brien

třída amerických torpédoborců

Třída O'Brien byla třída torpédoborců námořnictva Spojených států amerických. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Torpédoborce byly nasazeny za první světové války, mezi válkami byly dva převedeny k pobřežní stráži a ve 30. letech všechny vyřazeny.[1]

Třída O'Brien
USS O'Brien (DD-51)
USS O'Brien (DD-51)
Obecné informace
UživateléUS Navy
USCG
Typtorpédoborec
Lodě6
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Aylwin
Nástupcetřída Tucker
Technické údaje
Výtlak1050 t (standardní)
1171 t (plný)
Délka93,1 m
Šířka9,5 m
Ponor2,7 m
Pohonturbíny
parní stroj
4× kotel
Rychlost29 uzlů
Posádka101
Výzbroj4× 102mm kanón (4×1)
8× 533mm torpédomet (4×2)

Stavba editovat

Stavba této třídy byla hrazena ve finančním roce 1913. Novinkou bylo zavedení 533mm torpédometů, oproti ráži 450 mm u starších plavidel.[2] V letech 1913–1915 bylo postaveno celkem šest torpédoborců této třídy. Do stavby byly zapojeny loděnice Fore River v Quincy, Cramp ve Filadelfii, Bath Iron Works v Bathu a New York Shipbuilding v Camdenu.[1]

Jednotky třídy O'Brien:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
USS O'Brien (DD-51) Cramp září 1913 20. července 1914 květen 1915 Vyřazen 1935.
USS Nicholson (DD-52) Cramp září 1913 19. srpna 1914 duben 1915 Vyřazen 1936.
USS Winslow (DD-53) Cramp říjen 1913 11. února 1915 srpen 1915 Vyřazen 1936.
USS McDougal (DD-54) Bath Iron Works červenec 1913 22. dubna 1914 květen 1914 Roku 1924 převeden k pobřežní stráži (CG-6), 1933 vrácen, 1934 vyřazen.
USS Cushing (DD-55) Fore River září 1913 16. ledna 1915 srpen 1915 Vyřazen 1936.
USS Ericsson (DD-56) New York SB listopad 1913 22. srpna 1914 srpen 1915 Roku 1924 převeden k pobřežní stráži (CG-5), 1934 vrácen a vyřazen.

Konstrukce editovat

 
CG-5 (ex Ericsson)
 
USS McDougal (DD-54)

Základní výzbroj tvořily čtyři 102mm kanóny Mk.IX v jednohlavňových postaveních a čtyři dvojhlavňové 533mm torpédomety. Za války byly přidány dvě skluzavky hlubinných pum a jeden vrhač (Y-gun).[1]

Pohonný systém byl u jednotlivých plavidel řešen odlišně. První skupina (DD-51 až 53) měla dvě parní turbíny Zoelly, dva parní stroje (VTE) pro cestovní rychlost a čtyři kotle White Foster. Druhá skupina (DD-54, 56) měla dvě parní turbíny Zoelly, jeden parní stroj (VTE) pro cestovní rychlost a čtyři kotle White Foster. Konečně poslední (DD-55) měl dvě parní turbíny Zoelly, dvě parní turbíny pro cestoví rychlost a čtyři kotle White Foster. Lodní šrouby byly dva. Výkon pohonného systému byl 17 000 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 29 uzlů.[1]

Služba editovat

Všech šest plavidel bylo ve službě za první světové války. Žádný nebyl ztracen. Torpédoborec Nicholson se 17. listopadu 1917, společně s USS Fanning (DD-37 třídy Paulding, podílel na potopení německé ponorky SM U-58, což bylo historicky první vítězství amerického námořnictva nad ponorkou.[1] Po zahájení americké prohibice byla dvě plavidla převedena k pobřežní stráži a podílela se na pronásledování pašeráckých lodí. Po zrušení prohibice byly vráceny námořnictvu.[2] V letech 1934–1936 byly vyřazeny.[1]

Odkazy editovat

Související články editovat

Reference editovat

  1. a b c d e f g O'BRIEN destroyers (1914-1915) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b O'Brien Class [online]. Destroyerhistory.org [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat