Třída Montford Point

Třída Montford Point je třída pomocných vojenských plavidel námořnictva Spojených států amerických provozovaných jeho složkou Military Sealift Command. Plavidla třídy Montford Point slouží jako mobilní přístaviště a plovoucí vojenské základny. Mají široké využití od pomoci při humanitárních misích a přírodních katastrofách, po vojenské výsadkové operace.[3]

Třída Montford Point
USNS John Glenn (T-MLP-2)
USNS John Glenn (T-MLP-2)
Obecné informace
UživateléVlajka US Navy
Typmobilní výsadková báze
plovoucí vojenská základna
Lodě8 (plánována)
Osudaktivní (2021)
Technické údaje
Výtlak60 000 t (standardní)[1]
80 000 t (plný)[2]
Délka239 m
Šířka50 m
Ponor12 m
Pohon2 diesely MAN/B&W
Rychlost15 uzlů
Dosah9500 nám. mil při 15 uzlech
Posádka34
Výzbrojneozbrojena

První dvě jednotky třídy jsou koncipovány jako mobilní přístaviště, sloužící k překládce vozidel a zásob z transportních lodí na vyloďovací čluny a výsadková vznášedla Landing Craft Air Cushion. Umožňují tak provádění výsadkových operací i v místech, kde by to jinak ztěžoval nedostatek přístavů.[4] Mobilní přístaviště mají spolupracovat především s plavidly kategorie „Large Medium-Speed Roll-on/Roll-off“ tříd Bob Hope, Watson, Gordon a Shughart, či s plavidly kategorie „Joint High Speed Vessel“ třídy Spearhead.[3] Původní kategorizace těchto plavidel Mobile Landing Platform (MLP) byla v roce 2015 změněna na Expeditionary Transfer Dock (ESD).

Dalších šest jednotek je stavěno ve výrazně upravené podobě plovoucích předsunutých vojenských základen (Afloat Forward Staging Base, AFSB). V roce 2015 bylo jejich označení změněno na Expeditionary Mobile Base (ESB).

StavbaEditovat

 
USNS Watkins a Mighty Servant 1 při testování koncepce mobilních výsadkových bází.

Stavba třídy je součástí realizace konceptu nasazení expedičních sil Sea Base. Koncepce nasazení mobilních výsadkových bází byla v předstihu testována na cvičeních amerického námořnictva.[3] Například v roce 2005 k tomu byla využita loď pro přepravu vozidel USNS Watkins (T-AKR-315) a loď pro přepravu rozměrných nákladů Mighty Servant 1.

Vyprojektování a stavba prvních dvou jednotek této třídy byla objednána roku 2011 u loděnice General Dynamics National Steel and Shipbuilding Company (NASSCO) v San Diegu. Třetí jednotka byla u NASSCO objednána v únoru 2012[3] a čtvrtá v srpnu 2012.[5]

V srpnu 2019 byla objednána stavba šesté a sedmé jednotky, včetně opce na jednotku osmou.[6]

Stavba první jednotky Montford Point začala v červnu 2011, v roce 2012 byla loď spuštěna na vodu a v červenci 2013 vyplula ze San Diega na první zkušební plavbu.[7] Zařazena byla v květnu 2013. Po ná následovala sesterská loď John Glenn, zařazená do služby roku 2014. Poté navázala stavba modifikované verze této třídy, specializované pro plnění role plovoucí předsunuté základny. Celkem bylo objednáno šest těchto plovoucích základen. První tři (Lewis B. Puller, Hershel „Woody“ Williams a Miguel Keith) byly do služby přijaty v letech 2017–2021. Stavba plavidla Miguel Keith se protáhla kvůli poškození způsobenému nehodou, při které došlo k zatopení stavebního doku.[8]

Jednotky třídy Montford Point:

Jméno Zahájení stavby Založení kýlu Spuštěna Dokončení Status
USNS Montford Point (T-ESD-1, ex T-MLP-1) červen 2011 19. ledna 2012 13. listopadu 2012 17. května 2013[9] aktivní
USNS John Glenn (T-ESD-2, ex T-MLP-2) duben 2012 4. prosince 2012[10] 15. září 2013 12. března 2014[11] aktivní
USS Lewis B. Puller (ESB-3, ex T-ESB-3, T-MLP-3/T-AFSB-1) únor 2012 5. listopadu 2013 6. listopadu 2014 15. června 2015 (USNS)
17. srpna 2017 (USS)[12]
aktivní
USS Hershel „Woody“ Williams (ESB-4, ex T-ESB-4) říjen 2015 2. srpna 2016[13] 19. srpna 2017 22. února 2018 (USNS)
7. března 2020 (USS)
aktivní
USNS Miguel Keith (ESB-5, ex T-ESB-5) 25. ledna 2017[14] 30. ledna 2018 15. listopadu 2019 (USNS)
8. května 2021 (USS)
aktivní
USS John L. Canley (ESB-6) 2020 (plán) ve stavbě
USS Robert E. Simanek (ESB-7) 2020 (plán) objednána
(ESB-8) plánována

KonstrukceEditovat

 
USNS Lewis B. Puller (T-ESB-4)

MLPEditovat

Konstrukce této třídy vychází z ropných tankerů třídy Alaska.[2] Plavidlo může přepravit až 1112 vojáků americké námořní pěchoty s vybavením.[1] Ponese též 100 000 galonů pitné vody a 590 000 galonů paliva JP5.[3] Bude vybaveno balastními nádržemi, které umožní ponoření lodě až po úroveň nákladové paluby, což značně zjednoduší překládku vozidel a materiálu. V nákladové palubě budou tři spoty pro přistání výsadkových vznášedel LCAC.[4] Pohonný systém tvoří dva diesely MAN/B&W. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost bude 15 uzlů. Dosah je 9500 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b US Navy's first MLP ship launched [online]. Naval-technology.com, rev. 2012-11-16 [cit. 2012-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Navy's First Mobile Landing Platform Launched [online]. US Navy, rev. 2012-11-13 [cit. 2012-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e f Mobile Landing Platform (MLP) Ship, United States of America [online]. Naval-technology.com [cit. 2012-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Nové mobilní báze USN. ATM. 2012, roč. 43, čís. 10, s. 64. ISSN 1802-4823. 
  5. Navy Special Forces units: How many are needed? [online]. Washington Post [cit. 2012-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. General Dynamics Awarded $1.6 Billion Contract to Build Additional U.S. Navy Expeditionary Sea Base Ships [online]. Defpost.com, rev. 2019-08-24 [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. USNS Montford Point departs San Diego to undergo further testing [online]. Naval-technology.com, 2013-07-16 [cit. 2013-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. U.S. Navy Commissions Expeditionary Sea Base USNS Miguel Keith ESB 5 [online]. Navalnews.com, rev. 2021-05-09 [cit. 2021-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. USNS Montford Point (T-ESD-1) [online]. Navsource.org [cit. 2016-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Keel Laid for Future USNS John Glenn [online]. Navy News, rev. 2012-12-07 [cit. 2012-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. USNS JOHN GLENN (T-ESD 2) (ex - MLP 2) [online]. Naval Vessel Register [cit. 2016-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-31. (anglicky) 
  12. US Navy commissioning redesignated USS Lewis B. Puller in Bahrain [online]. Navaltoday.com, rev. 2017-08-17 [cit. 2017-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. General Dynamics NASSCO Hosts Keel Laying Ceremony for future USNS Hershel “Woody” Williams [online]. Navyrecognition.com, 2016-08-04 [cit. 2016-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. GD NASSCO Begins Construction on 5th Expeditionary Sea Base Ship for US Navy (T-ESB 5) [online]. Navyrecognition.com [cit. 2017-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • Krátké zprávy: Nové mobilní báze USN. ATM. 2012, roč. 43, čís. 10, s. 64. ISSN 1802-4823. 
  • ZAJAC, Ivan. Mobile Landing Platform: Stěžejní pilíř konceptu Sea Basing. ATM. 2015, roč. 47, čís. 15, s. 62 až 67. ISSN 1802-4823. 

Externí odkazyEditovat