Třída Gerald R. Ford

třída amerických letadlových lodí

Třída Gerald R. Ford je třída letadlových lodí Námořnictva Spojených států s jaderným pohonem, která má postupně nahradit letadlové lodě tříd Enterprise a Nimitz.[1] První jednotka, loď USS Gerald R. Ford (CVN-78), byla stavěna od roku 2009[2] a do služby byla zařazena v roce 2017.[3] Třída Gerald R. Ford je první novou americkou konstrukcí této kategorie po 40 letech, neboť kýl USS Nimitz, vedoucí lodi předchozí třídy, byl založen v roce 1968.[4] Základní koncepce lodí vychází z třídy Nimitz, jsou však u nich využity nejnovější technologie, které například umožní snížit provozní náklady a počet členů posádky. Americké námořnictvo předpokládá, že celkové náklady na provoz jedné lodi této třídy budou o 5 miliard dolarů nižší, než tomu je u třídy Nimitz.[1]

Třída Gerald R. Ford
USS Gerald R. Ford při armádních zkouškách v srpnu 2021
USS Gerald R. Ford při armádních zkouškách v srpnu 2021
Obecné informace
UživatelVlajka US Navy US Navy
Typletadlová loď
Lodě1 (aktivní)
2 (ve stavbě)
10 (celkem plánováno)
Zahájení stavby2009
Osudaktivní (2022)
Předchůdcetřída Nimitz
Technické údaje
Výtlak101 600 t (plný)
Délka337 m
Šířka41 m (vodoryska)
78 m (celkem)
Ponor12 m
Pohon2 jaderné reaktory A1B
Rychlost30 uzlů (56 km/h)
Posádka2 500–2 700 důstojníků a námořníků
2 480 členů leteckého personálu
Výzbroj2× Mk 29 (8hl.)
RIM-162D
RIM-116 (21hl.)
2 × 20mm Phalanx
4× 12,7mm M2 Browning
LetadlaF-35 Lightning II
F/A-18E/F Super Hornet
EA-18G Growler
E-2 Hawkeye
C-2 Greyhound
SH-60 Seahawk

Stavba editovat

 
USS Gerald R. Ford během stavby

Projekt byl původně označován jako program CVN(X). Celkově je plánována stavba 10 lodí této třídy, přičemž první jednotka CVN-78 byla dokončena v roce 2017. Dokončení další, CVN-79, se předpokládá v roce 2022. Americké námořnictvo plánuje, že další lodě budou následovat ve čtyř až pětiletých intervalech a poslední jednotka bude dodána roku 2058. Stavba probíhá v loděnici Northrop Grumman (součást koncernu Huntington Ingalls Industries) v Newport News ve státě Virginie; tyto loděnice postavily všechny americké letadlové lodě s jaderným pohonem. Předpokládaná délka životnosti jedné lodi je 50 let.[5]

Kýl první jednotky USS Gerald R. Ford (CVN-78) byl založen na konci roku 2009, loď byla spuštěna na vodu 11. října roku 2013 a od dubna 2017 procházela sérií armádních zkoušek. Do služby byla přijata 22. července 2017 během ceremoniálu na základně v Norfolku. Přítomen byl prezident Donald Trump.[3][6]

Stavba druhé jednotky USS John F. Kennedy (CVN-79) byla zahájena slavnostním založením kýlu v létě 2015, spuštěna na vodu byla v roce 2019.[7] Námořnictvu by měla být dodána v roce 2025.[8]

Práce na třetí jednotce, USS Enterprise (CVN-80), byly zahájeny v roce 2018.[7] K založení kýlu došlo v dubnu roku 2022,[9] zařazení do služby je plánováno na rok 2028.[10] Slavnostní první řezání oceli proběhlo v srpnu 2017.[11]

Seznam jednotek editovat

Jméno První řezání oceli Založení kýlu Spuštěna na vodu Vstup do služby Stav
USS Gerald R. Ford (CVN-78) 11. srpna 2005 13. listopadu 2009 11. října 2013 22. července 2017 aktivní
USS John F. Kennedy (CVN-79) 25. února 2011 22. srpna 2015 29. října 2019 ve stavbě, plánované zařazení do služby 2025[8]
USS Enterprise (CVN-80) 21. srpna 2017 5. dubna 2022 ve stavbě, plánované zařazení do služby 2028[10]
USS Doris Miller (CVN-81) 26. srpna 2021 2023 (plán) ve stavbě, plánované zařazení do služby 2032[10]
CVN-82 2027 (plán) objednána

Konstrukce editovat

 
USS Gerald R. Ford v suchém doku
 
USS Gerald R. Ford

Výtlak okolo 100 000 t a základní koncepce lodí odpovídají třídě Nimitz. Obsluhu lodi zajišťuje 4 660 osob, z toho 2 500–2 700 námořníků a 2 480 leteckého personálu.[4] Dle amerického námořnictva znamená oproti předchozí třídě úsporu 800 námořníků a 400 leteckého personálu.[1] Rovněž řešení trupu odpovídá třídě Nimitz. Trup má stejný počet palub, velitelský ostrov je však menší a posunutý více směrem k zádi. V trupu byl rovněž ponechán dostatek prostoru pro montáž nových zařízení během modernizací.

Kapacita nesených letounů a vrtulníků se dle jejich složení může pohybovat mezi 75–90 kusy. Provozní kapacita lodi byla zvýšena ze 140 bojových letů denně u třídy Nimitz na 160, v nejnutnějším případě až na 220. Letovou palubu s hangárem spojují tří výtahy (tedy o jeden méně). První lodě této třídy mají nést čtyři parní katapulty typu C-13, které budou později nahrazeny novými katapulty EMALS fungujícími na elektromagnetickém principu.[5]

Na rozdíl od předchozí třídy Nimitz, jejímž největším omezením je zdroj elektrické energie, se třída Gerald R. Ford s tímto nedostatkem potýkat nemá. Je vybavena dvojicí nových jaderných reaktorů A1B, které mají oproti svým předchůdcům z šedesátých let A4W jednodušší konstrukci, vyšší účinnost, trojnásobný výkon a menší nároky na obsluhu. Lodní šrouby jsou čtyři. Plánovaná rychlost je více než 30 uzlů.[1]

Velitelská věž je na rozdíl od třídy Nimitz menší. Jedním z důvodů je použití nového typu radaru bez pohyblivých částí s menším počtem antén. Ušetřené místo bylo využito jako ústřední oblast pro přezbrojení a doplnění paliva. Zbraňový výtah byl přemístěn. Tyto změny mají snížit počet přejezdů přes dráhu po přistání nutných k dalšímu startu a zrychlit přezbrojování letounů.

Poprvé v historii konstrukce amerických letadlových lodí je plánována instalace elektromagnetického katapultu (EMALS). Nový katapult nemá omezení na hmotnost letadel, takže bude možné z jednoho katapultu urychlovat jak lehká, tak těžká letadla. Počítá se s vyšší účinností, menšími rozměry, nižší hmotností, vyšším výkonem, lepší ovladatelností a lepší kontrolou síly, která by měla méně namáhat draky letadel. Poprvé budou instalovány také elektromagnetické brzdy (které mohou nabíjet katapult). Nové brzdy umožní zachytávání bezpilotních prostředků, aniž by došlo k jejich poškození. I v tomto případě se očekává, že systém bude bezpečnější, spolehlivější a bude klást menší nároky na údržbu a obsluhu.

Výzbroj editovat

 
Zkoušky katapultu EMALS nové koncepce na pozemní základně Lakehurst s letounem T-45C Goshawk

Obrannou výzbroj tvoří dvě osminásobná odpalovací zařízení Mk 29 pro protiletadlové řízené střely RIM-162D ESSM, dva raketové systémy blízké obrany RIM-116 RAM, dva 20mm hlavňové systémy blízké obrany Phalanx a čtyři 12,7mm kulomety.[5] Počítá se s provozem více než 75 letadel a vrtulníků, konkrétně víceúčelových bojových letounů F-35 JSF s technologií stealth, úderných letounů F/A-18E/F Super Hornet, letounů pro elektronický boj EA-18G Growler, letounů včasné výstrahy E-2 Hawkeye, transportních letounů C-2 Greyhound, vrtulníků SH-60 Seahawk a bezpilotních letounů.

Loď je vybavena novým typem radaru, který sdružuje radary v pásmu S a X do jednoho systému (pásmo X pro vyhledávání, určování drah nízko letících cílů a ozáření cíle, pásmo S pro vyhledává cílů a určování drah za jakéhokoli počasí).

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d Aircraft Carriers – CVN 21 Program [online]. U. S. Navy, rev. 2009-11-06 [cit. 2010-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-05. (anglicky) 
  2. Gerald R. Ford Class (CVN-78) Aircraft Carrier [online]. Navyrecognition.com, 2012-12-27 [cit. 2013-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b US President Donald Trump Commissions Aircraft Carrier USS Gerald R. Ford CVN 78 [online]. Navyrecognition.com [cit. 2017-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b CVN-78 Gerald R. Ford [ CVN 21 / CVN-X / CVX ] [online]. Globalsecurity.org, rev. 2005-05-28 [cit. 2010-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c CVN 78 Gerald R Ford Class – US Navy CVN 21 Future Carrier Programme, USA [online]. Naval-technology.com [cit. 2010-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. INDUSTRIES, Huntington Ingalls. Newport News Shipbuilding to Flood Dry Dock and Float Gerald R. Ford (CVN 78). Huntington Ingalls Newsroom [online]. [cit. 2019-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-03. (anglicky) 
  7. a b BACON, Lance M. Keel laid for future carrier John F. Kennedy [online]. Navytimes.com, 2015-08-22 [cit. 2015-08-26]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  8. a b SHELBOURNE, Mallory. Ford Aircraft Carrier John F. Kennedy to Deliver a Year Later [online]. Usni.org, 2023-03-23 [cit. 2023-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. LAGRONE, Sam. HII Lays Keel of Future Aircraft Carrier USS Enterprise [online]. USNI News, 2022-04-05 [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. 
  10. a b c Navy Ford (CVN-78) Class Aircraft Carrier Program: Background and Issues for Congress [online]. Fas.org, rev. 2023-03-27 [cit. 2023-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. HII Cuts First Steel for Aircraft Carrier Enterprise (CVN 80) at Newport News Shipbuilding [online]. Navyrecognition.com, 2017-08-25 [cit. 2017-08-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat