Třída Geněral Kondratěnko

třída ruských torpédoborců

Třída Geněral Kondratěnko (jinak též třída Ochotnik) byla třída torpédoborců ruského carského námořnictva. Jednalo se o zvětšenou verzi třídy Ukraina.[1] Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Všechny byly zařazeny do Baltského loďstva.[3] Zatímco jeden se potopil za první světové války, zbývající sloužily ještě v sovětském námořnictvu.[2]

Třída Geněral Kondratěnko
Ochotnik
Ochotnik
Obecné informace
UživateléRuské carské námořnictvo
Sovětské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě4
Osud3 potopeny, 1 internován
Předchůdcetřída Gajdamak
Nástupcetřída Lejtěnant Šesťakov
Technické údaje
Výtlak615 t[1]
Délka75,13 m
Šířka8,17 m
Ponor2,44 m
Pohon2 parní stroje, 4 kotle
Rychlost25,5 uzlu
Dosah2200 nám. mil při 12 uzlech[2]
Posádka102
Výzbroj2× 75mm kanón (2×1)
6× 57mm kanón (6×1)
3× 457mm torpédomet (3×1)

Stavba editovat

Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Navrhla je německá loděnice AG Vulcan Stettin. Stavbu provedly v letech 1905–1906 loděnice Crichton-Vulcan v Turku a Sandvikens Skeppsdocka v Helsinkáchu.[2]

Jednotky třídy Geněral Kondratěnko:[1]

Jméno Loděnice Založený kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Geněral Kondratěnko Sandvikens 1905 1906 1906 Vyřazen 1922.[3]
Ochotnik Crichton-Vulcan 1905 1906 1906 Dne 26. září 1917 byl v Irbenském průlivu potopen minou.[3]
Pograničnik Crichton-Vulcan 1905 1906 1906 Vyřazen 1925.[3]
Sibirskij Strelok Sandvikens 1905 1906 1906 Od roku 1926 Konstruktor. Vyřazen 1957.[3]

Konstrukce editovat

 
Ochotnik

Torpédoborce nesly dva 75mm kanóny, šest 57mm kanónů a tři 457mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Normand a dva parní stroje o výkonu 7300 hp, pohánějících dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 25,5 uzlu.[1] Dosah byl 2200 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[2]

Modifikace editovat

Před první světovou válkou byly 75mm kanóny nahrazeny dvěma 102mm kanóny, přičemž za války byl přidán ještě třetí 102mm kanón. Dále byla plavidla vybavena pro nesení až 40 min a sloužila jako minonosky.[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e WATTS, Anthony J. The Imperial Russian Navy. London: Arms and Armour, 1990. ISBN 0-85368-912-1. S. 138. 
  2. a b c d GENERAL KONDRATENKO torpedo cruisers (1906) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 4. díl. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. 232 s. ISBN 80-85983-89-3. S. 173. 

Externí odkazy editovat