Třída Etna (1941)

třída protiletadlových křižníků

Třída Etna byla třída protiletadlových křižníků stavěných pro italské královské námořnictvo. Původně byly objednány jako lehké křižníky pro thajské královské námořnictvo a Itálií byly zabaveny během stavby. Ani jeden nebyl dokončen. Roku 1943 je ukořistila německá Třetí říše. Roku 1944 byly potopeny a později byly sešrotovány.

Třída Etna
Rozestavěný křižník třídy Etna
Rozestavěný křižník třídy Etna
Obecné informace
Uživatelé Regia Marina
Typ lehký křižník
protiletadlový křižník
Lodě 2
Osud před dokončením potopeny
Předchůdce třída Capitani Romani
Technické údaje třídy Etna[1]
Výtlak 5900 tn (standardní)
6533 tn (plný)
Délka 153,8 m
Šířka 14,5 m
Ponor 5,95 m
Pohon 2 turbínová soustrojí
4 kotle
2 lodní šrouby
40 000 hp
Rychlost 28 uzlů
Posádka 580
Výzbroj 6× 135mm kanón (3×2)
10× 65mm kanón (10×1)
20× 20mm kanón (10×2)
Pancíř 60mm boky
35mm paluba
20mm věže
60mm velitelská věž
Radar FuMo 39

StavbaEditovat

Lehké křižníky Taksin a Naresuan Thajsko objednalo roku 1938 u italské loděnice Cantieri Riuniti dell'Adriatico (CRDA) v Terstu. Jejich stavba byla zahájena roku 1939, ale roku 1941 byly práce přerušeny a dne 6. srpna 1942 byly oba rozestavěné křižníky zabaveny Itálií. Křižníky dostaly nová jména Etna a Vesuvio. Stavba pokračovala do roku 1943 podle přepracovaného projektu protiletadlových křižníků.[2] Následně však došlo ke ke kapitulaci Itálie a oba křižníky 8. září 1943 ukořistili Němci, kteří ve stavbě nepokračovali. V roce 1944 oba křižníky odtáhli k městečku Muggia u Terstu, kde zůstaly polozatopené v mělkém moři. Jejich vraky byly na počátku 50. let sešrotovány.[3]

Jednotky třídy Etna:[2]

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámka
Etna (ex Taksin) srpen 1939 6. srpna 1941 V srpnu 1942 zabaven Itálií, dostavován jako protiletadlový křižník. Dokončen na 60 %. V říjnu 1943 ukořistěn Němci. Po válce sešrotován.
Vesuvio (ex Naresuan) září 1939 28. května 1942 V srpnu 1942 zabaven Itálií, dostavován jako protiletadlový křižník. Dokončen na 60 %. V říjnu 1943 ukořistěn Němci. Po válce sešrotován.

KonstrukceEditovat

TaksinEditovat

Thajské lehké křižníky měly nést výzbroj šesti 152mm kanónů ve dvoudělových věžích, šesti 76mm kanónů, osmi 13,2mm kulometů a dvou trojitých 533mm torpédometů. Dále měly nést dva průzkumné hydroplány startující z jednoho katapultu.[2]

EtnaEditovat

Italské protiletadlové křižníky měly nést šest 135mm kanónů, deset 65mm kanónů a dvacet 20mm kanónů. Oproti ůvodnímu projektu chyběly torpédomety a hydroplány. Měly být vybaveny radarem FuMo 39. Sekundárně měly působit jako rychlé transporty, takže disponovaly několika prostory pro náklad. Pohonný systém tvořily tři kotle Yarrow a dvě turbíny Parsons o výkonu 40 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost měla dosahovat 28 uzlů.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b ETNA light cruisers [online]. Navypedia.org [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c TAKSIN light cruisers [online]. Navypedia.org [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. BRESCIA, Maurizio. Mussolini's Navy: A Reference Guide to the Regia Marina 1930-1945. [s.l.]: Naval Institute Press, 2012. ISBN 978-1591145448. S. 106. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. (česky)