Třída Čchungmukong I Sun-sin

třída jihokorejských torpédoborců

Třída Čchungmukong I Sun-sin či třída KD-II je třída vrtulníkových torpédoborců jihokorejského námořnictva. Šest postavených jednotek představuje druhou z trojice tříd domácí konstrukce, postavených v rámci modernizačního programu Korean Destroyer Experimental (KDX-II). Ten byl důležitým krokem v přeměně jihokorejského námořnictva ze sil pobřežní obrany, do loďstva schopného provádět oceánské operace. Všechny torpédoborce jsou stále v aktivní službě.

Třída Čchungmukong I Sun-sin
Třída KD-II
Torpédoborec Munmu Veliký (DDH-976)
Torpédoborec Munmu Veliký (DDH-976)
Obecné informace
UživatelVlajka Námořnictvo Korejské republiky
Typtorpédoborec
Lodě6
Osudaktivní (2023)
Předchůdcetřída Kwanggetcho Veliký
Nástupcetřída Tchedžo Veliký
Technické údaje
Výtlak5000 t (plný)
Délka150 m
Šířka17,4 m
Ponor9,5 m
PohonCODOG
Rychlost30 uzlů
Posádka200 důstojníků a námořníků
VýzbrojDDH 975–977:
1× 127mm kanón
32× SM-2 Block IIIA (32×1 VLS)
Harpoon (2×4)
21× RAM (1×21)
1× 30mm Goalkeeper CIWS
6× 324mm torpédomet (2×3)
LetadlaSuper Lynx

Stavba editovat

Původně objednaná trojice torpédoborců byla později rozšířena o další tři, a to díky snížení počtu postavených jednotek předcházející menší třídy Kwanggetcho Veliký. Postavily je loděnice Daewoo Shipbuilding & Marine Engineering (DSME) v Okpo a Hyundai Heavy Industries (HHI) v Ulsanu. Mezi lety 2003–2008 byly do služby zařazovány tempem jedné lodi za rok.

Jednotky třídy Čchungmukong I Sun-sin:

Jméno Loděnice Spuštěna Vstup do služby Status
Čchungmukong I Sun-sin (DDH-975) DSME 22. května 2002 30. listopadu 2003 aktivní
Munmu Veliký (DDH-976) HHI 11. dubna 2003 30. září 2004 aktivní
Te Čo-jong (DDH-977) DSME 12. listopadu 2003 30. června 2005 aktivní
Wang Kŏn (DDH-978) HHI 4. května 2005 10. listopadu 2006 aktivní
Kang Kam-čchan (DDH-979) DSME 16. března 2006 1. října 2007 aktivní
Čchö Jong (DDH-981) HHI 20. října 2006 4. září 2008 aktivní

Konstrukce editovat

 
Kang Kam-čchan (DDH-979)
 
Kang Kam-čchan (DDH-979)

V konstrukci lodí jsou uplatněny technologie stealth. Výzbroj prvních tří jednotek je následující. V příďové dělové věži je jeden 127mm kanón KMK45 Mod 4 (licenční výrobek zbrojovky Mk 45 Mod 4), který může používat naváděnou munici s prodlouženým doletem a je tak vhodný pro ničení pozemních cílů. Blízkou obranu zajišťuje jeden raketový systém RAM umístěný na střeše můstku a jeden hlavňové systémy blízké obrany Goalkeeper CIWS na střeše hangáru. Mezi můstkem a dělovou věží je umístěno 32 buněk vertikálního vypouštěcího zařízení amerického typu Mk 41. V nich se nachází stejný počet protiletadlových řízených střel typu Standard SM-2 Block IIIA. Ve středu nástavby se nacházejí dva čtyřnásobné vypouštěcí kontejnery protilodních střel Boeing Harpoon a dva trojhlavňové 324mm torpédomety pro domácí lehká protiponorková torpéda K745 Chung Sang Eo. Na zádi se nachází přistávací plošina a hangár umožňující operace dvou protiponorkových vrtulníků Super Lynx.

Počínaje čtvrtou jednotkou Wang Kŏn bylo vertikální vypouštěcí silo posunuto více doleva a do vzniklého prostoru bylo instalováno osm buněk domácího vertikálního vypouštěcího zařízení K-VLS, ve kterých jsou umístěna domácí raketová torpéda Hong Sang Eo (systém může nést rovněž protizemní střely Hyunmoo III). Systémem K-VLS mají být dodatečně vybavena i starší plavidla třídy.

Pohonný systém je koncepce CODOG. Kombinuje dva plynové turbíny General Electric LM2500, každý o výkonu 28 100 hp a dva diesely MTU 20V 956 TB92, každý o výkonu 4000 hp, pohánějící dva lodní šrouby se stavitelnými lopatkami. Lodě dosahují rychlosti 30 uzlů.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chungmugong Yi Sun-sin-class destroyer na anglické Wikipedii.

Související články editovat

Externí odkazy editovat