Třída Caldwell

Třída Caldwell
	USS Caldwell (DD-69)
Obecné informace
Uživatelé	US Navy; Britské královské námořnictvo
Typ	torpédoborec
Lodě	6
Osud	vyřazeny
Předchůdce	třída Sampson
Nástupce	třída Wickes
Technické údaje torpédoborce (DD)
Výtlak	1120 t (standardní); 1187 t (plný)
Délka	94,5 m (na vodorysce); 96,2 m (max.)
Šířka	9,3 m
Ponor	2,7 m
Pohon	2-3× turbína, 4× kotel
Rychlost	30 uzlů
Dosah	2500 nám. mil při 20 uzlech
Posádka	100
Výzbroj	4× 102mm kanón (4×1); 2× 37mm kanón; 12× 533mm torpédomet (4×3); 1 vrhač, 2 skluzavky
Technické údaje rychlé transportní lodě (APD)
Výtlak	1315 t (standardní); 1793 t (plný)
Délka	96,2 m
Šířka	9,3 m
Ponor	3,76 m
Pohon	2× turbína, 2× kotel
Rychlost	22-24 uzlů
Posádka	101
Výzbroj	4× 102mm kanón (4×1); 4× 12,7mm kulomet (4×1); 4 vrhače, 2 skluzavky
Ostatní	4× LCP(L) / LCP(R); 144 vojáků

Třída Caldwell byla třída torpédoborců námořnictva Spojených států amerických. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Společně s následujícími velkosériově produkovanými třídami Wickes a Clemson tvořily rozsáhlou skupinu amerických torpédoborců s průběžnou palubou (flush deck). Torpédoborce do služby vstupovaly za první světové války, čtyři byly ve službě ještě na prahu druhé světové válce. Zatímco jeden byl upraven na rychlou transportní loď APD, zbylé tři byly zapůjčeny Velké Británii. Po druhé světové válce byly vyřazeny.

Stavba

Třída Caldwell představovala mezistupeň mezi předcházejícími americkými tisícitunovými torpédoborci a velkosériově produkovanými třídami Wickes a Clemson. Jejich stavba byla financována ve fiskálním roce 1916.^[1] Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Stavbu provedlo pět loděnic: Mare Island Navy Yard ve Vallejo, Norfolk Navy Yard v Portsmouthu, Todd v Tacomě, William Cramp & Sons ve Filadelfii a Bath Iron Works v Bathu.^[2]

Jednotky třídy Caldwell:^[2]

Jméno	Loděnice	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Osud
USS Caldwell (DD-69)	Mare Island Navy Yard	prosiec 1916	10. července 1917	prosinec 1917	Vyřazen 1936.
USS Conway (ex Craven, DD-70)	Norfolk Navy Yard	listopad 1917	29. června 1918	říjen 1918	Roku 1940 zapůjčen Velké Británii jako Lewes, vyřazen.
USS Gwin (DD-71)	Todd	červen 1917	22. prosince 1917	březen 1920	Vyřazen 1937.
USS Conner (DD-72)	Cramp	říjen 1916	21. srpna 1917	leden 1918	Roku 1940 zapůjčen Velké Británii jako Leeds, vyřazen.
USS Stockton (DD-73)	Cramp	říjen 1916	17. července 1917	listopad 1917	Roku 1940 zapůjčen Velké Británii jako Ludlow, vyřazen.
USS Manley (DD-74)	Bath Iron Works	srpen 1916	23. srpna 1917	říjen 1917	Od roku 1939 pomocná loď, od roku 1940 rychlá transportní loď (APD), vyřazen 1945.

Konstrukce

USS Gwin (DD-71) v roce 1920

USS Manley (APD-1)

Torpédoborec (DD)

Základní výzbroj tvořily čtyři 102mm kanóny Mk.IX v jednohlavňových postaveních a dva protiletadlové 37mm kanón Mk.VI/VII. Na palubě byly též čtyři trojhlavňové 533mm torpédomety. K ničení ponorek sloužil jeden vrhač a dvě skluzavky hlubinných pum.

Pohonný systém představoval hlavní odlišnost mezi jednotlivými plavidly. Jeho výkon byl 18 500 shp. Prototyp (DD-69) měl dvě parní turbíny Curtis, čtyři kotle Thornycroft a dva lodní šrouby. Další skupina (DD-70, 71 a 74) se lišila pouze použitím parních turbín Parsons. Konečně zbylé dva kusy (DD-72 a 73) měly dvě perní turbíny Curtis, třetí turbínu pro ekonomickou plavbu a tři lodní šrouby. Polovina plavidel (DD-71 až 73) měla tři komíny a druhá (DD-69, 70, 74) čtyři komíny. Nejvyšší rychlost dosahovala 30 uzlů. Dosah byl 2500 námořních mil při rychlosti 20 uzlů.^[2]

Roku 1918 byly 37mm kanóny nahrazeny dvěma 76mm kanóny. Ve 30. letech byl jeden 76mm kanón nahrazen dvěma 12,7mm kulomety.^[2]

Rychlá transportní loď (APD)

Plavidlo bylo vyzbrojeno čtyřmi 102mm kanóny, čtyřmi 12,7mm kulomety, dále čtyřmi vrhače a dvěma skluzavkami hlubinných pum. Pojmulo až 144 vojáků, k jejichž vysazení sloužily čtyři na palubě uložené vyloďovací čluny LCP(L), nebo LCP(R).^[2]

Služba

USS Caldwell (DD-69) za první světové války

Většina torpédoborců byla do služby zařazována v průběhu první světové války. Ve 20. letech byly uloženy do rezervy.^[1] V letech 1936–1937 byly vyřazeny Caldwell a Gwin. Na začátku druhé světové války tedy americké námořnictvo provozovalo ještě čtyři jednotky této třídy. Tři byly roku 1940 zapůjčeny Velké Británii. Zbývající Manley byl roku 1940 upraven na prototyp rychlé transportní lodě (APD) a zůstal jediným torpédoborcem své třídy používaným za války americkým námořnictvem.^[2]

Uživatelé

Britský torpédoborce HMS Leeds (ex Conner, DD-72) za druhé světové války

Spojené království Spojené království Britské královské námořnictvo mělo za druhé světové války zapůjčeno celkem 50 amerických čtyřkomínových torpédoborců (třída Town), z nichž tři patřily ke třídě Caldwell.^[2]

USA USA US Navy bylo hlavním provozovatelem šestičlenné třídy.^[2]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Caldwell Class [online]. Destroyerhistory.org [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h CALDWELL destroyers (1917-1920) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Seznam amerických torpédoborců

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Caldwell na Wikimedia Commons
Caldwell Class [online]. Destroyerhistory.org [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. (anglicky)
DD-69 Caldwell [online]. Globalsecurity.org [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. (anglicky)

[ref2-1] Caldwell Class [online]. Destroyerhistory.org [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. (anglicky)

[ref1-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h CALDWELL destroyers (1917-1920) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]