Třída Cachalot
Třída Cachalot byla třída diesel-elektrických ponorek námořnictva Spojených států amerických. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1933–1946.[1]
| Třída Cachalot | |
|---|---|
 USS Cuttlefish (SS-171) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Námořnictvo Spojených států amerických |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 2 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | USS Dolphin (SS-169) |
| Nástupce | třída Porpoise |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 1120 t (na hladině) 1650 t (pod hladinou)[1] |
| Délka | 82,9 m (max.) |
| Šířka | 7,54 m |
| Ponor | 4,27 m |
| Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory 2 lodní šrouby 2770 + 1600 hp |
| Rychlost | 17 uzlů (na hladině) 8 uzlů (pod hladinou) |
| Dosah | 9000 nám. mil při 12 uzlech 50 nám. mil při 5 uzlech |
| Posádka | 51 |
| Výzbroj | 1× 76,2mm kanón 3× 12,7mm kulomet (3×1) 6× 533mm torpédomet 16 torpéd |
| Sonar | ano |
| Ostatní | hloubka ponoru 75 m (operační) |
Stavba editovat
Londýnská konference roku 1930 stanovila limity výtlaku některých kategorií válečných lodí (např. ponorek) hlavních námořních mocností (Londýnskou smlouvu podepsaly Spojené království, Spojené státy americké a Japonské císařství). Třída Cachalot představovala oceánskou ponorku, která měl oproti svým americkým předchůdcům zmenšené rozměry a výtlak. To mělo americkému námořnictvu umožnit provoz více ponorek při současném dodržení smluvních závazků. Konstrukce třídy Cachalot přitom byla ovlivněna německou prvoválečnou ponorkou SM U-135. Celkem byly v letech 1931–1967 postaveny dvě jednotky této třídy. První postavila loděnice Portsmouth Naval Shipyard v Kittery ve státě Maine a její sesterskou loď loděnice Electric Boat Company v Grotonu ve státě Connecticut.[1]
Jednotky třídy Cachalot:
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|---|
| USS Cachalot (SS-170) | Portsmouth Naval Shipyard | říjen 1931 | 19. října 1933 | 1. prosince 1933 | Původně objednána jak ponorka USS V-8 (SC-4), vyřazena 1945.[2] |
| USS Cuttlefish (SS-171) | Electric Boat Company | říjen 1931 | 21. listopadu 1933 | 8. června 1934 | Původně objednána jak ponorka USS V-9 (SC-5), vyřazena 1946.[3] |
Konstrukce editovat
Ponorky byly vyzbrojeny jedním 76,2mm kanónem, třemi protiletadlovými 12,7mm kulomety a šesti 533mm torpédomety (čtyři na přídi a dva na zádi). Mohly naložit 16 torpéd. Pohonný systém tvořily dva diesely o výkonu 2770 hp a dva elektromotory o výkonu 1600 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost na hladině dosahovala 17 uzlů a pod hladinou 8 uzlů. Dosah byl 9000 námořních mil při rychlosti 12 uzlů na hladině a 50 námořních mil při rychlosti 5 uzlů pod hladinou. Operační hloubka ponoru až 75 metrů.[1]
Modernizace editovat
Roku 1938 byly původní motory nahrazeny novými o výkonu 3100 hp.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e CACHALOT submarines (1933-1934) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ V-8 (SC-4) Cachalot (SS-170) [online]. Navsource.org [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ V-9 (SC-5) Cuttlefish (SS-171) [online]. Navsource.org [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura editovat
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Cachalot na Wikimedia Commons
