Otevřít hlavní menu

Třída Barracuda (1924)

třída oceánských diesel-elektrických ponorek námořnictva Spojených států amerických

Třída Barracuda byla třída oceánských diesel-elektrických ponorek námořnictva Spojených států amerických. Byly to první americké ponorky z doby mezi světovými válkami.[2] Vyznačovaly se velkou rychlostí a dosahem. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1924–1945. Za druhé světové války sloužily jako cvičné, zvažovaná přestavba na transportní ponorky se neuskutečnila.[2] Všechny byly vyřazeny.

Třída Barracuda
USS Bonita (SS-165)
USS Bonita (SS-165)
Obecné informace
Uživatelé Námořnictvo Spojených států amerických
Typ ponorka
Lodě 3
Osud vyřazeny
Předchůdce třída S
Nástupce USS Argonaut (SM-1)
Technické údaje
Výtlak 2119 t (na hladině)
2506 t (pod hladinou)[1]
Délka 102 m (max.)
Šířka 8,41 m
Ponor 4,62 m
Pohon 2 diesely, 2 elektromotory
2 lodní šrouby
6200 + 2400 hp
Rychlost 18,7 uzlu (na hladině)
9 uzlů (pod hladinou)
Dosah 12 000 nám. mil při 11 uzlech
10 nám. mil při 8 uzlech
Posádka 85
Výzbroj 1× 127mm kanón
6× 533mm torpédomet
12 torpéd
Ostatní operační hloubka ponoru 60 m

StavbaEditovat

Celkem byly v letech 19211926 postaveny tři jednotky této třídy. Postavila je loděnice Portsmouth Naval Shipyard v Kittery ve státě Maine.[1]

Jednotky třídy Barracuda:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
USS Barracuda (SS-163) Portsmouth Naval Shipyard 1921 17. července 1924 1. října 1924 Do roku 1931 pojmenována USS V1 (SF-4), vyřazena 1945.[3]
USS Bass (SS-164) Portsmouth Naval Shipyard 1921 27. prosince 1924 26. září 1925 Do roku 1931 pojmenována USS V2 (SF-5), roku 1942 poškozena požárem, vyřazena 1945.[4]
USS Bonita (SS-165) Portsmouth Naval Shipyard 1921 9. června 1925 22. května 1926 Do roku 1931 pojmenována USS V3 (SF-6), vyřazena 1945.[5]

KonstrukceEditovat

 
USS Barracuda (SS-163)

Ponorky měly dvoutrupou konstrukci. Byly vyzbrojeny jedním 127mm kanónem a šesti 533mm torpédomety (čtyři na přídi a dva na zádi). Mohly naložit až 12 torpéd. Pohonný systém tvořily dva diesely Sulzer o výkonu 6200 hp a dva elektromotory Sulzer o výkonu 2400 hp. Nejvyšší rychlost na hladině dosahovala 18,7 uzlu a pod hladinou 9 uzlů. Dosah byl 12 000 námořních mil při rychlosti 11 uzlů na hladině a 10 námořních mil při rychlosti 8 uzlů pod hladinou. Operační hloubka ponoru byla až 60 metrů.[1]

ModernizaceEditovat

Roku 1928 byly přezbrojeny novým 76,2mm kanónem. Roku 1940 dostaly výkonnější diesely MAN. Roku 1943 jej nahradily dva 20mm kanóny.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e V1 (BARRACUDA) submarines (1924-1926) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 268. (česky) 
  3. V-1 (SF-4) Barracuda (SS-163) [online]. Navsource.org [cit. 2018-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. V-2 (SF-5) Bass (SS-164) [online]. Navsource.org [cit. 2018-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. V-3 (SF-6) Bonita (SS-165) [online]. Navsource.org [cit. 2018-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. (česky) 

Externí odkazyEditovat