Třída Ardent
Třída Ardent byla třída torpédoborců Britského královského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1895–1918.[1]
Třída Ardent | |
---|---|
HMS Bruizer | |
Obecné informace | |
Uživatel | Royal Navy |
Typ | torpédoborec |
Lodě | 3 |
Zahájení stavby | 1893–1894 |
Spuštění na vodu | 1894–1895 |
Uvedení do služby | 1895 |
Osud | 1 ztracen 2 vyřazeny |
Předchůdce | třída Ferret |
Nástupce | třída Charger |
Technické údaje | |
Výtlak | 265 t (standardní) 295 t (plný) |
Délka | 61,11 m (celková) |
Šířka | 5,79 m |
Ponor | 2,16 m |
Pohon | 3 kotle, 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 2 lodní šrouby 4500 hp |
Rychlost | 27 uzlů |
Dosah | 865 nám. mil při 11 uzlech |
Posádka | 53 |
Výzbroj | 1× 76mm kanón 5× 57mm kanón (5×1) 2× 457mm torpédomet (2×1) |
Třída Ardent představovala jednu ze sedmnácti podtříd raných britských torpédoborců od různých výrobců, které jsou souhrnně označovány jako třída A. Torpédoborce třídy A neměly jednotný design, ale důraz byl u nich kladen na jednotnou rychlost (u prvních tří podtříd 26 uzlů a u zbývajících čtrnácti podtříd 27 uzlů). Třída Ardent patřila do druhé skupiny označováné jako „27-knotters“.
Stavba
editovatCelkem bylo postaveny tři jednotky této třídy. Konstrukčně navazovaly na třídu Daring. Oproti dřívějším třídám měly výzbroj posílenu o dva další 57mm kanóny a nenesly příďový torpédomet. Jejich stavbu zajistila loděnice John I. Thornycroft & Company v Chiswicku. Do služby byly torpédoborce přijaty roku 1895.[1]
Jednotky třídy Ardent:[2]
Jméno | Založení kýlu | Spuštěn | Vstup do služby | Osud |
---|---|---|---|---|
HMS Ardent | prosinec 1893 | 16. října 1894 | duben 1895 | Vyřazen 1911. |
HMS Boxer | březen 1894 | 28. listopadu 1894 | červen 1895 | Dne 8. února 1918 se potopil v Lamanšském průlivu po srážce s plavidlem SS St. Patrick. |
HMS Bruizer | duben 1894 | 27. února 1895 | červen 1895 | Vyřazen 1914. |
Konstrukce
editovatVýzbroj představoval jeden 76mm kanón, pět 57mm kanónů a dva jednohlavňové 457mm torpédomet. Celkem byla nesena čtyři torpéda. Pohonný systém torpédoborce tvořily tři kotle Thornycroft a dva tříválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 4500 hp (Boxer 4200 hp), roztáčející dva lodní šrouby. Spaliny odváděly dva komíny. Nejvyšší rychlost dosahovala 27 uzlů. Dosah byl 865 námořních mil při rychlosti jedenáct uzlů.[1]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 91. (anglicky)
Literatura
editovat- CROSSLEY, Jim. Biritsh Destroyers 1892–1918. Oxford: Osprey Publishing, 2009. 48 s. ISBN 978-1-84603-514-2. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Ardent na Wikimedia Commons