Třída Alpino

třída italských fregat

Třída Alpino byla třída víceúčelových fregat, stavěných pro italské námořnictvo loděnicí Cantieri Navali Riuniti (CNR). Jejich hlavním úkolem byl protiponorkový boj. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Stavbě druhé dvojice zabránil nedostatek financí. Carabiniere byl počátkem 90. let používán při zkouškách nových zbraňových systémů. Alpino byl vyřazen v roce 2006 a Carabiniere v roce 2008.

Třída Alpino
Carabiniere (F 581)
Carabiniere (F 581)
Obecné informace
UživatelItalské námořnictvo
Typfregata
Lodě2
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Carlo Bergamini
Nástupcetřída Lupo
Technické údaje
Výtlak2000 t (standardní)
2689 t (plný)
Délka113,3 m
Šířka13,3 m
Ponor3,8 m
PohonCODAG
Rychlost28 uzlů
Dosah4200 nám. mil při 17 uzlech
Posádka264
Výzbroj6× 76,2mm/62 kanón (6×1)
1× 305mm protiponorkový raketomet
6× 324mm torpédomet (2×3)
Letadla2× vrtulník

Stavba editovat

Obě plavidla této třídy postavila italská loděnice Cantieri del Tirreno v Riva Trigoso u Janova.

Jednotky třídy Alpino:[1]

Jméno Spuštěna na vodu Vstup do služby Status
Alpino (F 580) 1967 14. ledna 1968 Vyřazen 2006.
Carabiniere (F 581) 1967 28. dubna 1968 Vyřazen 2008.

Konstrukce editovat

 
Alpino (F 580)

Hlavňovou výzbroj tvořilo šest 76,2mm kanónů OTO-Melara o délce hlavně 62 ráží. Protiponorkovou výzbroj představoval jeden 305mm protiponorkový raketomet a dále dva tříhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety. Na palubě byla přistávací plocha a hangár pro uskladnění dvou vrtulníků AB-204. Trupový sonar byl typu SQS-43, vlečný sonar s měnitelnou dlouhkou ponoru byl typu SQA-10. Později oba nahradily dva sonary Raytheon DE 1164.

Pohonný systém byl koncepce CODAG. Při běžné plavbě lodě poháněly čtyři diesely Tosi OTV-320, díky kterým mohly plout rychlostí až 22 uzlů. V bojové situaci lodě poháněly navíc ještě dvě plynové turbíny Tosi-Metrovik G 6. Nejvyšší rychlost v takovém případě byla 28 uzlů.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Class Alpino Frigate [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-11. (anglicky) 

Literatura editovat

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 

Externí odkazy editovat