Třídílné účetnictví

Třídílné účetnictví (čínsky v českém přepisu san-ťiao-čang, pchin-jinem sānjiǎozhàng, znaky zjednodušené 三脚帐, tradiční 三腳帳; čínsky v českém přepisu san-ťiao-šu, pchin-jinem sānjiǎoshū, znaky zjednodušené 三脚书, tradiční 三腳書; čínsky v českém přepisu po-ťiao-čang, pchin-jinem bǒjiǎozhàng, znaky zjednodušené 跛脚帐, tradiční 跛腳帳) byl systém smíšeného jednoduchého a podvojného účetnictví používaný v ekonomice mingské Číny od poloviny 15. století. Vznikl zdokonalením čtyřčlenné bilanční metody, systému jednoduchého účetnictví používaného v předešlých staletích. Třídílné účetnictví používali větší obchodníci a bankéři, než se v pozdním mingském období (1570–1640) mezi bankéři objevil systém podvojného účetnictví zvaný „účetnictví dračí brány“ a v polovině 18. století podvojné čtyřdílné účetnictví).

Vznik a popisEditovat

Třídílné účetnictví vzniklo v polovině 15. století jako směsice podvojného a jednoduchého účetnictví.[pozn. 1][1][2][3] V tomto systému byly podvojně účtovány pohledávky a převody, kdežto hotovostní platby byly zaznamenávány pouze jedním zápisem.[2]

Třídílný systém byl významným pokrokem ve zdokonalování tradičního jednoduchého účetnictví. Používal stejnou strukturu tří knih – memorandum, deník a hlavní kniha – s důrazem na deník. Obvykle byly používány deníky tři, kniha nákupů a prodejů (货清, chuo-čching pu), kniha hotovosti (jin-čching pu) a kniha převodů a osobních účtů (wan-laj pu). Do deníků byly transakce přepisovány denně z memorand (草流, cchao-liou pu).[1] Stránky deníků byly rozděleny na horní a spodní sekci.[pozn. 2] Položky kategorizované jako příchozí (, laj), nebo odchozí (, čchü), byly zapisovány do vrchní, resp. spodní, části stránky deníku jako příjmy/přírůstky šou (), resp. výdaje/úbytky fu ().[5] Dvojice šou/fu odpovídala v soukromé sféře páru žu/čchu ve státní správě.[1] Přitom každá transakce byla zaznamenána dvakrát, nahoře a dole, v patřičných knihách; pouze hotovostní platby byly zapisovány právě jednou do deníku nákupů a prodejů.[6]

Deníky byly každých pět dnů shrnuty a přepisovány do hlavní knihy, přičemž výsledný zůstatek byl stanoven čtyřčlennou metodou,[7] jejíž základní rovnicí bylo:

zůstatek minulého období (, kuan) + příjmy (, šou) − výdaje (, fu) = zůstatek (, caj).[2][3]

Protože hotovostní transakce byly zaznamenávány jednoduchým zápisem a ostatní podvojným, byl systém nazván třídílné účetnictví.[7]

V pozdním mingském období (1570–1640) začalo být třídílné účetnictví nahrazováno, když se mezi bankéři objevil, a později rozšířil i do komerční a výrobní sféry, zdokonalený systém „účetnictví dračí brány“,[8] který se v polovině 18. století rozvinul v podvojné čtyřdílné účetnictví, používané do konce 19. století.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. V překladu do angličtiny three-legged bookkeeping.
  2. Rozdělení stránek účetních knih vodorovnou čarou uprostřed a zapisování příjmů nahoru a výdajů dolů bylo charakteristickým rysem jak třídílného účetnictví, tak i následujících čínských účetních systémů, účetnictví dračí brány a čtyřdílného účetnictví.[4]

ReferenceEditovat

  1. a b c LIN, Z. Jun. Chinese Double-Entry Bookkeeping Before the Nineteenth Century. Accounting Historians Journal. 1992, roč. 19, čís. 2, s. 109. [dále jen Lin]. ISSN 0148-4184. (anglicky) 
  2. a b c SOLAS, Cigdem; SINAN, Ayhan. The historical evolution of accounting in China: The effects of culture [PDF]. Association of Accounting and Finance Academians – AAFA (MUFAD), 2008-02-14 [cit. 2010-04-17]. S. 20. [dále jen Solas, Sinan]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  3. a b GAO, Simon S.; HANDLEY-SCHACHLER, Morrison. The influences of Confucianism. feng Shui and Buddhism in Chinese accounting history. Accounting, Business & Financial History. Březen 2003, s. 53. [dále jen Gao, Handley]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-02. ISSN 0598-5206. (anglicky) 
  4. JUN, Seong-Ho; LEWIS, James B.; HUH, Sung-Kwan. Korean Double-Entry Merchant Accounts from Kaesong City (1786-1892). Sungkyun Journal of East Asian Studies. Říjen 2013, roč. 13, čís. 2. ISSN 1598-2661. (anglicky) 
  5. GARDELLA, Robert. Squaring Accounts: Commercial Bookkeeping Methods and Capitalist Rationalism in Late Qing and Republican China. The Journal of Asian Studies. Květen 1992, roč. 51, čís. 2, s. 317–339. (anglicky) 
  6. Lin, str. 109–110.
  7. a b Lin, str. 110.
  8. Lin, str. 111.

LiteraturaEditovat

  • GAO, Simon S.; HANDLEY-SCHACHLER, Morrison. The influences of Confucianism. feng Shui and Buddhism in Chinese accounting history. Accounting, Business & Financial History. Březen 2003, s. 41–68. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-02. ISSN 0598-5206. (anglicky) 
  • HOSKIN, Keith; MACVE, Richard. Contesting the Indigenous Development of “Chinese Double-entry Bookkeeping” and its Significance in China’s Economic Institutions and Business Organization before c.1850 [online]. London: London School of Economics, Dept. of Economic History, 2012-2 [cit. 2015-04-19]. Working papers, No. 160. Dostupné online. (anglicky) 
  • LIN, Z. Jun. Chinese Double-Entry Bookkeeping Before the Nineteenth Century. Accounting Historians Journal. 1992, roč. 19, čís. 2, s. 103–122. ISSN 0148-4184. (anglicky) 
  • SOLAS, Cigdem; SINAN, Ayhan. The historical evolution of accounting in China: The effects of culture [PDF]. Association of Accounting and Finance Academians – AAFA (MUFAD), 2008-02-14 [cit. 2010-04-17]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]