Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska
Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem i, číselné označení IPA je 301, ekvivalentním symbolem v SAMPA je i.
Číslo IPA | 319 |
---|---|
Znak IPA | ɪ |
Znak SAMPA | I |
Číslo IPA | 301 |
---|---|
Znak IPA | i |
Znak SAMPA | i |
Při krátké kvantitě je tendence k centralizované výslovnosti, což se v IPA se označuje symbolem ɪ, číselné označení IPA je 319, ekvivalentním symbolem v SAMPA je I.
Charakteristika
editovat- Otevřenost: zavřená samohláska. Jazyk se nachází ve vysoké rovině, ústa jsou co nejméně otevřena tak, aby nevznikal šum.
- Přední samohláska – jazyk se nachází v maximálně přední poloze.
- Zaokrouhlenost: nezaokrouhlená samohláska. Rty nejsou při artikulaci zaokrouhleny.
Při krátké výslovnosti mají samohlásky v extrémních polohách „vokalického čtyřúhelníku“ tendenci k centralizované výslovnosti (krátký čas na to, aby se mluvidla dostala do krajních poloh). V tomto případě je samohláska více otevřená a jazyk se nachází více vzadu.
V češtině
editovatV češtině se tato hláska zaznamenává písmenem I, i nebo Y, y. Délka samohlásky [iː] se vyznačuje čárkou nad písmenem Í, í nebo Ý, ý. Rozlišení „měkkého“ <i> a „tvrdého“ <y> je v pravopisu dáno historicky. „Tvrdé“ <y> se v minulosti vyslovovalo jako střední hláska [ɨ], již od středověku se však tento rozdíl ve výslovnosti vytratil a dnes se obě hlásky rozlišují jen v některých nářečích severní Moravy a Slezska.
Krátké <i, y> se obvykle vyslovuje centralizovaně [ɪ].
Na Moravě je tendence tuto hlásku vyslovovat více uzavřeně, v Čechách, zejména v Praze, je naopak tendence k otevřenější výslovnosti.
V jiných jazycích
editovatPřední | Téměř
přední |
Střední | Téměř
zadní |
Zadní | |
Zavřená | |||||
Téměř zavřená | |||||
Polozavřená | |||||
Středová | |||||
Polootevřená | |||||
Téměř otevřená | |||||
Otevřená | |||||
Tam, kde se symboly objevují ve dvojicích,
znak vpravo označuje zaokrouhlenou samohlásku. |