Otevřít hlavní menu

Tárik Azíz (arabsky طارق عزيز‎‎‎), původním jménem Míkaél Júhannán (syrsky ܡܝܟܐܝܠ ܝܘܚܢܢ‎; 28. dubna 1936 Til Kaíf5. června 2015 Násiríja), byl irácký premiér v letech 19792003 a ministr zahraničí v letech 19831991. Patřil k blízkým spolupracovníkům Saddáma Husajna a vzhledem k jeho častým výjezdům do zahraničí a kontaktům s cizími státníky i mezinárodními organizacemi se při pohledu zvenčí jevil jako jeden ze „symbolů režimu“, jak jej nazývala západní média. Byl jediným křesťanem v tehdejším iráckém vedení.

Tárik Azíz
Aziz cropped.jpg

místopředseda vlády
Ve funkci:
1979 – 2003

Ministr zahraničních věcí
Ve funkci:
1983 – 1991
Předchůdce Sa'dun Hammádí
Nástupce Ahmad Husayn Khudayir as-Samarrai

Člen Revoluční velitelské rady
Ve funkci:
16. červenec 1979 – 9. duben 2003
Stranická příslušnost
Členství Baas (do r. 1966)
Irácká strana Baas (od r. 1966)

Narození 28. duben 1936
Tel Keppe
Úmrtí 5. červen 2015 (79 let)
Násiríja
Místo pohřbení Madaba Governorate
Občanství irácké
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Azíz pocházel z rolnické křesťanské rodiny, žijící nedaleko Mosulu na severu země.[1] Byl asyrského původu. Dostal při křtu typické chaldejské jméno Michael Jan, později si jej však změnil na arabsko-muslimské Tárik Azíz, což v překladu znamená „Slavná minulost“.[2] Na Bagdádské univerzitě vystudoval angličtinu a anglickou literaturu. Během studií se stal členem tehdy ilegální politické strany Baas (Strany arabské obrody). Po získání doktorátu v roce 1958 se stal redaktorem stranického listu Al-Džumhúríja.[3]

 
Na oficiálním setkání s americkým prezidentem Reaganem při příležitosti obnovení diplomatických vztahů (listopad 1984)

V roce 1980 přežil pokus o atentát, spachaný šíitskou odbojovou skupinou krytou Íránem. Vlastního syna pojmenoval Azíz na počest svého oblíbeného vůdce Saddám.[1] Po invazi USA do Iráku se Azíz, jeden z 55 nejhledanějších osob, 24. dubna 2003 Američanům vzdal.[4]

V roce 2009 byl odsouzen k několikaletému vězení.[5] Záhy však byl obviněn z dalších zločinů, zejména z podílu na vládní politice přesídlování Kurdů a potlačování šíitských islámských stran, ačkoliv konkrétní důkazy o jeho odpovědnosti nebyly nikdy soudy uvedeny. 26. října 2010 byl odsouzen k trestu smrti, což vyvolalo protesty iráckých biskupů, Vatikánu, OSN, Evropské unie, Amnesty International i několika zahraničních vlád.[6] Důvody protestů byly dva: jednak obecný odpor tzv. mezinárodního společenství k trestu smrti jako takovému, a jednak zjevná vykonstruovanost obvinění a stranickost (šíitských) soudů. Poprava se nakonec pro odpor prezidenta Džalála Talabáního neuskutečnila (byť sám odsouzený o ni žádal, aby tak zkrátil své duševní i zdravotní utrpení) a Azíz zemřel ve vězení v roce 2015 ve věku 79 let.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b ČTK. Zemřel Tárik Azíz, jeden z nejoddanějších stoupenců Saddáma Husajna. iDNES.cz [online]. 2015-06-05 [cit. 2017-11-14]. Dostupné online. 
  2. Zemřel Saddámův ministr zahraničí Tárik Azíz [online]. Praha: Česká televize, 2015-06-05 [cit. 2017-11-14]. Dostupné online. 
  3. Tárik Azíz, křesťan mezi muslimy. iDNES.cz [online]. 2003-03-18 [cit. 2017-11-17]. Dostupné online. 
  4. Irácký vicepremiér si zajetí zřejmě vyjednal. iDNES.cz [online]. 2003-04-25 [cit. 2017-11-17]. Dostupné online. 
  5. Saddámovy nevlastní bratry čeká oprátka, vicepremiéra 15 let vězení. iDNES.cz [online]. 2009-03-11 [cit. 2017-11-17]. Dostupné online. 
  6. Death sentence for Tariq Aziz draws international condemnation. RT International [online]. [cit. 2017-11-17]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat