Szabóova skala

přírodní rezervace

Szabóová skála je přírodní rezervace ve správě státní ochrany přírody Štiavnické vrchy.

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Szabóova skala
IUCN kategorie Ia (Přísná přírodní rezervace)
Základní informace
Vyhlášení2004
Rozloha12,37 ha[1]
Poloha
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Souřadnice
Szabóova skala
Szabóova skala
Další informace
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nachází se na katastrálním území obce Lehôtka pod Brehmi v okrese Žiar nad Hronom v Banskobystrickém kraji. Území bylo prohlášeno za chráněné v roce 1907 a naposledy novelizované v roce 1983 na rozloze 11,8900 ha. Ochranné pásmo nebylo určeno.

Je to jedna z nejstarších přírodních rezervací Slovenské republiky. Vyhlášená je na ochranu komplexu ryolitových skal s morfologicky výrazným asi 50 m vysokým bradlom a vzácnou flórou i faunou na vědecko-výzkumné, naučné a kulturně výchovné cíle.

Na vrchol (302 m nad mořem) Szabóovy skály vede žlutá turistická značka z Lehotky pod Brehmi. Na vrcholu je dřevěný kříž a dobrý výhled.

Název editovat

Přírodní útvar sopečného původu byl pojmenován na počest bývalého maďarského posluchače Báňské akademie v Banské Štiavnici a pozdějšího profesora, děkana, rektora sjednocené univerzity v Budapešti, mineralogie a geologie Józsefa Szabóa (1822 - 1894), který velmi podrobně prostudoval a popsal geologickou stavbu celých Štiavnických vrchů . [2]

Maďarský nápis na skále SZABO SZIKLA je vysoký jeden metr a dlouhý 7,5 metrů a je vytvořen z kovových písmen, které odlila bezplatně Kachelmanova strojírna ve Vyhniach. V současnosti je už jen těžko čitelný a tak je snadno přehlédnutelný.

"V roce 1901 Uhorská geologická společnost uspořádala studijní výlet pro své členy do středoslovenských báňských měst." "23. září (1901) si šli ohlédnout Hlinické ryolitové lomy. V té době nebylo ještě okolí skály zarostlé. Na úpatí bylo pár keřů, " což dokumentují i dobové fotografie. Právě z této akce vzešla myšlenka pojmenovat skálu, která se do té doby jmenovala Lihocko bralo a vybudovat pomník, říká Jozef Kosej z občanského sdružení - OZ Priekopa. [3]

Přesné datum osazení nápisu není známo, avšak v říjnu 1907 už byl nápis proveden. O rok později, tedy v roce 1908, byl slavnostně odhalen i pomník. Ten však již v současnosti neexistuje. [3] Zrenovovat nápis na Szabóově skále, vytvořit v její blízkosti prostor na posezení a odpočinek či osadit informační tabuli byly plány OZ Priekopa. [4]

Podle Szabóa je pojmenována i jeskyně (souřadnice 47°37′2″ s. š., 19°0′1″ v. d. ) v národním parku Dunaj-Ipoly v Maďarsku.

Význam editovat

Kdyby tu nebyla vznikla přírodní rezervace, zůstal by pro naši generaci po sopečném útvaru jen kamenolom. Sopečný ryolit, který zde ze Země vyvřel před miliony let, je cennou surovinou, v minulosti, ale i dnes se používá jako stavební materiál. Z kamenolomu naproti je vytvořeno například sousoší Svaté Trojice v B. Štiavnici. [2]

Díky výskytu ryolitu byla v Hliníku nad Hronom založena před více než 600 lety výroba mlýnských kamenů. Koncem 18. století byly tak známé a žádané, že se přepravovaly na vorech a pečetily se zvláštním pečetidlem královské koruny Marie Terezie.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Szabóova skala na slovenské Wikipedii.

  1. Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  2. a b Szabova skala najstaršia prírodná rezervácia v bývalom Uhorsku. Žiar24.sk. Dostupné online. (slovensky) 
  3. a b Lákavé plány na známom prírodnom výtvore: Na Szabóovej skale chcú vytvoriť vyhliadku!. Žiar24.sk. Dostupné online. (slovensky) 
  4. Hliník nad Hronom> Iná činnosť [online]. [cit. 2021-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-08. (slovensky) 

Externí odkazy editovat