Systematické názvosloví chemických prvků

Systematické názvosloví chemických prvků je způsob vytváření dočasných názvů chemických prvků na základě protonového čísla.

Pravidla IUPAC editovat

Číslo Kořen Značka
0 nil n
1 un u
2 b(i) b
3 tr(i) t
4 quad q
5 pent p
6 hex h
7 sept s
8 oct o
9 en(n) e

Dočasné názvy nově objevených (nebo doposud neobjevených) prvků jsou odvozeny z protonového čísla chemického prvku. Každá číslice je přeložena do numerického kořene podle uvedené tabulky. Kořeny jsou zkráceny a název je ukončen příponou "-ium". Některé kořeny jsou latinského a některé řeckého původu z důvodu zamezení dvou čísel začínajících stejným písmenem. Existují dvě (elizní) pravidla pro prevenci netypicky vypadajících názvů.

  • Pokud se slabika "bi" nebo "tri" končí na "ium", tedy poslední číslo je 2 nebo 3, výsledek se končí na "bium" nebo "trium" a ne "biium" nebo "triium".
  • Pokud za "enn" následuje "nil", tedy nastane sekvence "-9-0-", výsledek je "ennil" a ne "ennnil".

Systematická značka prvku je složena z prvních písmen každého kořene, přičemž první písmeno je velké.

Všechny chemické prvky do protonového čísla 118 včetně, dostaly definitivní název a značku. Používání systematických názvů se doporučuje pouze pro prvky s protonovým číslem 119 včetně a vyšším. V praxi jsou systematické názvy pouze ty s mnemotechnické značkou.

Prvek 119: un + un + enn + ium = ununennium (Uue)
Prvek 208: bi + nil + oct + ium = biniloctium (Bno)
Prvek 457: quad + pent + sept + ium = quadpentseptium (Qps)
Prvek 986: enn + oct + hex + ium = ennocthexium (Eoh)
Poznámka: Tyto příklady uvádějí hypotetické prvky. V roce 2006 měl poslední známý prvek atomové číslo 118.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Systematický názov chemického prvku na slovenské Wikipedii.

Související články editovat

Externí odkazy editovat