Otevřít hlavní menu

Syndrom citové deprivace je stav, který vzniká, jestliže člověk nemá uspokojovány základní citové potřeby v dostačující míře a po dosti dlouhou dobu. Projevy citové deprivace jsou velmi četné a různorodé. Citová deprivace je natolik vážné narušení psychického vývoje, že se může projevit v celé struktuře osobnosti, v chování, v sociálním začlenění, v celé životní orientaci.

ProjevyEditovat

Děti do tří letEditovat

  • opožďování celého psychomotorického vývoje
  • povrchnost a nediferencovanost citů a sociálních vztahů
  • nezúčastněná nebo rozmrzelá nálada
  • zpomalený vývoj řeči

Předškolní dětiEditovat

  • silná povrchnost citových vztahů
  • přetrvávající problémy s řečí (velmi častý důvod odložení školní docházky)

Děti v období školní docházky a pubertyEditovat

  • slabší studijní prospěch (než odpovídá skutečným intelektovým schopnostem dítěte)
  • problémy s běžnými sociálními návyky a začleněním do kolektivu
  • výkyvy v chování dítěte (např. agresivita)
  • nedůvěra k lidem
  • neurotické potíže
  • zvýšené nebezpečí vzniku závislosti na alkoholu, drogách atd.

Důsledky deprivaceEditovat

Důsledky prožité deprivace mohou přetrvávat i do dospělosti. I v případě, že se deprivovaní jedinci dostanou do lepšího prostředí, mohou mít problémy v partnerských vztazích, jako rodiče bývají nejistí ve výchově svých dětí. Zůstanou-li v prostředí sociálně problematickém, pak se jejich deprivační postižení ještě zvýrazňuje. Při rozboru motivace různých trestných činů a při hodnocení osobnosti jejich pachatelů se projevuje jako významný činitel prožitá deprivace.

Psychická deprivace je tedy vážné narušení psychického vývoje, může se projevit v celé struktuře osobnosti, v chování, v sociálním začlenění, v celé životní orientaci.

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

ReferenceEditovat