Symposion

Další významy jsou uvedeny na stránce Symposion (rozcestník).

Symposion (řecky συμπόσιον, sympósion – „společná pitka“; ze συμπίνειν, sympínein – „pít spolu“; latinsky convivium) bylo ve starém Řecku a Římě důležitou společenskou institucí. Bylo to fórum pro muže dobrého původu, kteří mohli debatovat, intrikovat, chvástat se nebo prostě popíjet a bavit se s ostatními. Symposion se často konalo na oslavu uvedení mladých mužů do aristokratické společnosti, ale také při jiných zvláštních příležitostech, jakými byla například vítězství ve sportovních či básnických soutěžích.

Mladík servíruje víno; pravou rukou podává mělký kylix, v druhé drží oinochoé. Kolem 460–450 př. n. l.

Pro konání symposií byl obvykle určen andron, část domu určená mužům. Účastníci se usadili na lehátkách v tricliniu. Na sympozium dohlížel symposiarchos, který mimo jiné rozhodoval o poměru, v jakém se víno bude mísit s vodou. Řekové i Římané obvykle podávali víno ředěné; pití čistého vína bylo považováno za zvyk necivilizovaných národů. Víno se z amfor stáčelo do velkých měsidel (krátér), zde se naředilo vodou (víno bylo poměrně silné a mívalo kolem 16 % alkoholu, ředilo se obvykle v poměru jeden až dva díly vína ke třem dílům vody) a pomocí konvic (oinochoé) se rozlévalo do číší (kylix).

Při řeckých sympoziích se víno pilo jen po jídle a ženy byly z této události vyloučeny. Při římském sympoziu se víno podávalo před jídlem, při něm i po něm a ženy se mohly zúčastnit. Byly zachovávány tradiční obřady, zejména úlitby – odlití malého množství vína na počest různých bohů nebo oplakávaných mrtvých.

Externí odkazyEditovat