Otevřít hlavní menu

Svobodné Hamry

část obce Vysočina v okrese Chrudim

Svobodné Hamry jsou sídelní lokalitou[1] typu vesnice a název katastrálního území o rozloze 155,73 ha[2] s rozsahem poloh přibližně 528–590 m n. m. v krajinné oblasti Železných hor, v rámci administrativně správním část obce Vysočina v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje na území České republiky.[3]

Svobodné Hamry
Vodní hamr s mlýnicí v sídelní lokalitě (objekt Muzea v přírodě Vysočina)
Vodní hamr s mlýnicí v sídelní lokalitě
(objekt Muzea v přírodě Vysočina)
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 101 (2001)
Domů 48 (2009)
Lokalita
PSČ 539 01
Obec Vysočina
Okres Chrudim
Historická země Čechy
Katastrální území Svobodné Hamry (1,56 km²)
Zeměpisné souřadnice
Svobodné Hamry
Svobodné Hamry
Další údaje
Kód části obce 187909
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původně osada Hamr nad Kamenicí, od roku 1769 Svobodné Hamry, v letech 1910 až 1960 samostatná obec,[4] od 1. ledna 1961 sloučena s okolními, též samostatnými obcemi, Možděnice a rozlohou největším Rváčovem, společně vytvořily jednu obec o rozloze 1790,133 ha s nově utvořeným názvem Vysočina (odvozen od charakteru krajiny lidově zvané vysočina).

V obci Vysočina centrum vesnice situované asi 1 km na sever od obecního úřadu, sídlem obecního úřadu Dřevíkov. V roce 2001 v sídelní lokalitě trvale žilo 101 obyvatel,[5] v roce 2009 evidováno 48 adres.[6]

Vesnice většinou plochy v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, severovýchodní část s lokalitou Na Dlouhých honech a s okrajovou osamocenou zástavbou Petrkov v Chráněné krajinné oblasti Železné hory.[7]

V sídelní lokalitě více památkově chráněných objektů lidové architektury, od 22. září 1995 vesnická památková zóna.[8] V centru vesnice objekt technického stavitelství, vodní hamr a mlýnice, pozůstatek tradiční železářské výroby v krajině Železných hor.

V místě dříve železářské pece později stavba vodního mlýna (kolem roku 1750), v letech 1976–1980 stavba obnovena, včetně technologického zařízení.[9] Původně objekt ve správě muzea s názvem Soubor lidových staveb Vysočina, od 11. prosince 2018 Muzeum v přírodě Vysočina, součást Národního muzea v přírodě.[10]

Obsah

HistorieEditovat

 
Venkovský zámek čp. 1, kulturní památka (v letech 1862 až 1903 majitelem český architekt Jan Nevole, v letech 1982 až 1996 sídlo správy Souboru lidových staveb Vysočina, od roku 1997 soukromý objekt)

První písemná zmínka o sídelní lokalitě pochází z roku 1654.[11] Původní název Hamr nad Kamenicí (Kamenicí nazývaná do 17. století řeka Chrudimka), název osady odvozen od železářského hamru.

V místě původně železná huť, zpracovávající rudné horniny dobývané v okolí, v oblasti Železných hor. Železná huť zanikla v průběhu 17. století, pozůstatkem objekt vodního hamru s mlýnicí, od roku 1993 kulturní památka.[9] Objekt chráněné památky technického stavitelství v letech 1982 až 2018 ve správě muzea s názvem Soubor lidových staveb Vysočina, od 11. prosince 2018 pod názvem Muzeum v přírodě Vysočina (organizačně součástí Národního muzea v přírodě).

Od roku 1769 osada s názvem Svobodné Hamry, v roce 1869 součástí obce s původním názvem Kamenice a v letech 1880–1900 pod jejím novým názvem Trhová Kamenice, v letech 1910–1960 samostatná obec a od roku 1961 částí nově zřízené obce Vysočina.[4]

V centru malé vesnice venkovský zámek s renesanční dispozicí ze 16. století (na místě původně tvrz z 15. století s názvem Odranec), po požáru v roce 1896 přestavěn v pseudobarokním stylu. Od roku 1862 majitelem český architekt a stavitel Jan Nevole (1812 – 1903), činný v Čechách a Srbsku,[12] na zámku žil od roku 1863 až do své smrti, hospodařil také na velkostatku náležejícímu k zámku. Během jeho života se zámek stal kulturním centrem s vlasteneckým prvkem. Svou vlasteneckou činností si získal respekt spoluobčanů na Kamenicku.[13]

Na zámku pobýval František Alexandr Zach (1807–1892), právník, vojenský teoretik a panslavista, působil v Srbsku, dosáhl hodnosti generála srbské armády. Po roce 1877 hostem na zámku také například Karel Václav Rais (1859–1926), tehdy učitel v Trhové Kamenici a později spisovatel. Uvádí se také návštěvy českých osobností, Františka Palackého (1798–1876) a Františka Ladislava Riegra (1818–1903). Historická památka v Železných horách při zeleně značené turistické trase Klubu českých turistů (část: Veselý Kopec – Dřevíkov – Svobodné Hamry).

Objekt zámku od 3. května 1958 kulturní památkou, v 70. letech 20. století opravován a v letech 1982–1996 sídlem muzea lidové architektury a technického stavitelství s názvem Soubor lidových staveb Vysočina (v současnosti Muzeum v přírodě Vysočina se sídlem ve městě Hlinsko). V rámci tzv. restitucí v 90. letech 20. století vrácen do soukromého vlastnictví (od roku 1997 veřejnosti nepřístupný objekt).[14]

PamětihodnostiEditovat

 
Hamerská hospoda čp. 4, roubená stavba tradiční lidové architektury a kulturní památka v Česku (soukromý objekt)

TuristikaEditovat

Svobodné Hamry uvedeny na turistické mapě Železné hory v edici Klubu českých turistů[17] a on-line na Mapy.cz.[18] Sídelní lokalitou vedena zeleně značená turistická trasa v úseku Veselý Kopec – Dřevíkov – Svobodné Hamry – Trhová Kamenice (v trase Vlastivědná stezka krajem Chrudimky, Turistická cesta Františka Kavána, cyklistická trasa č. 1 Praha – Brno).

Podél turistické trasy ve směru od Dřevíkova devíti jamkové golfové hřiště s cvičnou plochou, venkovský zámek čp. 1 (kulturní památka, veřejnosti nepřístupná), vodní hamr s mlýnicí (kulturní památka, objekt Muzea v přírodě Vysočina), Hamerská hospoda (kulturní památka, restaurační provoz), památníky malířů krajiny, Františka Kavána a Gustava Macouna.

Ve směru na Trhovou Kamenici tzv. Trhovokamenické rybníky (Velká Kamenice, Mlýnský rybník, Rohlík), lokality přírodních památek Zadní rybník, Mlýnský rybník a rybník Rohlík.

S turistickou trasou propojeny místní okruhy krajinou Kameničské vrchoviny a Stružinecké pahorkatiny, rozhraní geomorfologických okrsků protíná sídelní lokalitu přibližně v ose severozápad – jihovýchod mezi objekty vodního hamru s mlýnicí na severovýchodě a venkovského zámku čp. 1 na jihozápadě.[19]

Po místně značené žluté trase Kameničskou vrchovinou nad pravým břehem řeky Chrudimky dostupná například kulturní památka – kostel sv. Mikuláše v sídelní lokalitě Svatý Mikuláš (část obce Vysočina).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Svobodné Hamry, sídelní lokalita obce Vysočina [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. 
  2. Svobodné Hamry, katastrální území [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. 
  3. Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa ČR: kompozice obec Vysočina, část Svobodné Hamry [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. 
  4. a b Český statistický úřad. Historický lexikon České republiky 1869 – 2011 [online]. [cit. 2019-02-21]. Heslo Svobodné Hamry, s. 557. Soubor ve formátu pdf. Dostupné online. 
  5. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-12-22 [cit. 2010-02-01]. Dostupné online. 
  6. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  7. Turistická mapa: kompozice Svobodné Hamry, část obce Vysočina [online]. Mapy.cz [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. 
  8. Národní památkový ústav České republiky. Památkový katalog: Svobodné Hamry [online]. [cit. 2019-02-23]. Dostupné online. 
  9. a b c Národní památkový ústav České republiky. Památkový katalog: vodní hamr a mlýn, včetně technického vybavení [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. 
  10. Ministerstvo kultury České republiky. Ministr kultury spojil čtyři muzea v přírodě v ČR [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. 
  11. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 518. 
  12. GABLER, Vilém. Jan Nevole. Světozor. 1892-04-08, roč. 26, čís. 21, s. 250. Dostupné online [cit. 2014-05-31]. 
  13. Z Hlinska. Národní politika. 1903-04-15, roč. 21, čís. 103, s. 5. Dostupné online [cit. 2014-05-31]. 
  14. a b VOJANCOVÁ, Ilona; KŘIVANOVÁ, Magda, a kol. Soubor lidových staveb Vysočina. 1. vyd. Chrudim: Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově, 2016. 120 s. ISBN 978-80-905871-8-2. 
  15. Národní památkový ústav České republiky. Památkový katalog: Hamerská hospoda [online]. [cit. 2019-02-23]. Dostupné online. 
  16. Národní památkový ústav České republiky. Památkový katalog: zámek a socha sv. Jana Nepomuckého [online]. [cit. 0219-02-22]. Socha sv. Jana Nepomuckého v obci, mimo areál zámku. Dostupné online. 
  17. Klub českých turistů. Železné hory. 6. vyd. [s.l.]: Trasa, 2012. ISBN 978-80-7324-348-7. Mapový list č. 45, měřítko 1:50 000. 
  18. Turistická mapa (letecký pohled): Svobodné Hamry, část obce Vysočina [online]. Mapy.cz [cit. 2019-02-23]. Dostupné online. 
  19. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Přírodní poměry: Geomorfologie – geomorfologické okrsky [online]. [cit. 2019-02-23]. Aplikace veřejně dostupná za určitých technických podmínek. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat