Svobodné Hamry

část obce Vysočina v okrese Chrudim

Svobodné Hamry jsou sídelní lokalitou[2] typu vesnice a název katastrálního území o rozloze 155,73 ha[3] s rozsahem poloh přibližně 528–590 m n. m. v krajinné oblasti Železných hor, v rámci administrativně správním část obce Vysočina v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje na území České republiky.[4]

Svobodné Hamry
Vodní hamr s mlýnicí v sídelní lokalitě (objekt Muzea v přírodě Vysočina)
Vodní hamr s mlýnicí v sídelní lokalitě
(objekt Muzea v přírodě Vysočina)
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Vysočina
Okres Chrudim
Kraj Pardubický kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 96 (2011)[1]
Katastrální území Svobodné Hamry (1,56 km²)
PSČ 539 01
Počet domů 34 (2011)[1]
Svobodné Hamry
Svobodné Hamry
Další údaje
Kód části obce 187909
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původně osada Hamr nad Kamenicí, od roku 1769 Svobodné Hamry, v letech 1910 až 1960 samostatná obec,[5] od 1. ledna 1961 sloučena s okolními, též samostatnými obcemi, Možděnice a rozlohou největším Rváčovem, společně vytvořily jednu obec o rozloze 1790,133 ha s nově utvořeným názvem Vysočina (odvozen od charakteru krajiny lidově zvané vysočina).

V obci Vysočina centrum vesnice situované asi 1 km na sever od obecního úřadu, sídlem obecního úřadu Dřevíkov. V roce 2001 v sídelní lokalitě trvale žilo 101 obyvatel,[6] v roce 2009 evidováno 48 adres.[7]

Vesnice většinou plochy v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, severovýchodní část s lokalitou Na Dlouhých honech a s okrajovou osamocenou zástavbou Petrkov v Chráněné krajinné oblasti Železné hory.[8]

V sídelní lokalitě více památkově chráněných objektů lidové architektury, od 22. září 1995 vesnická památková zóna.[9] V centru vesnice objekt technického stavitelství, vodní hamr a mlýnice, pozůstatek tradiční železářské výroby v krajině Železných hor.

V místě dříve železářské pece později stavba vodního mlýna (kolem roku 1750), v letech 1976–1980 stavba obnovena, včetně technologického zařízení.[10] Původně objekt ve správě muzea s názvem Soubor lidových staveb Vysočina, od 11. prosince 2018 Muzeum v přírodě Vysočina, součást Národního muzea v přírodě.[11]

HistorieEditovat

 
Venkovský zámek čp. 1, kulturní památka (v letech 1862 až 1903 majitelem český architekt Jan Nevole, v letech 1982 až 1996 sídlo správy Souboru lidových staveb Vysočina, od roku 1997 soukromý objekt)

První písemná zmínka o sídelní lokalitě pochází z roku 1654.[12] Původní název Hamr nad Kamenicí (Kamenicí nazývaná do 17. století řeka Chrudimka), název osady odvozen od železářského hamru.

V místě původně železná huť, zpracovávající rudné horniny dobývané v okolí, v oblasti Železných hor. Železná huť zanikla v průběhu 17. století, pozůstatkem objekt vodního hamru s mlýnicí, od roku 1993 kulturní památka.[10] Objekt chráněné památky technického stavitelství v letech 1982 až 2018 ve správě muzea s názvem Soubor lidových staveb Vysočina, od 11. prosince 2018 pod názvem Muzeum v přírodě Vysočina (organizačně součástí Národního muzea v přírodě).

Od roku 1769 osada s názvem Svobodné Hamry, v roce 1869 součástí obce s původním názvem Kamenice a v letech 1880–1900 pod jejím novým názvem Trhová Kamenice, v letech 1910–1960 samostatná obec a od roku 1961 částí nově zřízené obce Vysočina.[5]

V centru malé vesnice venkovský zámek s renesanční dispozicí ze 16. století (na místě původně tvrz z 15. století s názvem Odranec), po požáru v roce 1896 přestavěn v pseudobarokním stylu. Od roku 1862 majitelem český architekt a stavitel Jan Nevole (1812 – 1903), činný v Čechách a Srbsku,[13] na zámku žil od roku 1863 až do své smrti, hospodařil také na velkostatku náležejícímu k zámku. Během jeho života se zámek stal kulturním centrem s vlasteneckým prvkem. Svou vlasteneckou činností si získal respekt spoluobčanů na Kamenicku.[14]

Na zámku pobýval František Alexandr Zach (1807–1892), právník, vojenský teoretik a panslavista, působil v Srbsku, dosáhl hodnosti generála srbské armády. Po roce 1877 hostem na zámku také například Karel Václav Rais (1859–1926), tehdy učitel v Trhové Kamenici a později spisovatel. Uvádí se také návštěvy českých osobností, Františka Palackého (1798–1876) a Františka Ladislava Riegra (1818–1903). Historická památka v Železných horách při zeleně značené turistické trase Klubu českých turistů (část: Veselý Kopec – Dřevíkov – Svobodné Hamry).

Objekt zámku je chráněn jako kulturní památka. V sedmdesátých letech 20. století opravován a v letech 1982–1996 sídlem muzea lidové architektury a technického stavitelství s názvem Soubor lidových staveb Vysočina (v současnosti Muzeum v přírodě Vysočina se sídlem ve městě Hlinsko). V rámci tzv. restitucí v 90. letech 20. století vrácen do soukromého vlastnictví (od roku 1997 veřejnosti nepřístupný objekt).[15]

PamětihodnostiEditovat

 
Hamerská hospoda čp. 4, roubená stavba tradiční lidové architektury a kulturní památka v Česku (soukromý objekt)
  • Hamerská hospoda čp. 4, roubená stavba v úpravě z 18. století, původní však starší (uvádí se rok 1613),[15] chráněná jako kulturní památka.[16]
  • Venkovský zámek čp. 1 s renesanční dispozicí ze 16. století, po požáru v roce 1896 přestavěn v pseudobarokním stylu, chráněn jako kulturní památka.[17]
  • Vodní hamr s mlýnicí, stavba pravděpodobně z 18. století, pozůstatek železářské hutě, chráněn jako kulturní památka.[10]
  • Památník malíře – krajináře Františka Kavána
  • Památník malíře – krajináře Gustava Macouna

TuristikaEditovat

Svobodné Hamry uvedeny na turistické mapě Železné hory v edici Klubu českých turistů[18] a on-line na Mapy.cz.[19] Sídelní lokalitou vedena zeleně značená turistická trasa v úseku Veselý Kopec – Dřevíkov – Svobodné Hamry – Trhová Kamenice (v trase Vlastivědná stezka krajem Chrudimky, Turistická cesta Františka Kavána, cyklistická trasa č. 1 Praha – Brno).

Podél turistické trasy ve směru od Dřevíkova devíti jamkové golfové hřiště s cvičnou plochou, venkovský zámek čp. 1 (kulturní památka, veřejnosti nepřístupná), vodní hamr s mlýnicí (kulturní památka, objekt Muzea v přírodě Vysočina), Hamerská hospoda (kulturní památka, restaurační provoz), památníky malířů krajiny, Františka Kavána a Gustava Macouna.

Ve směru na Trhovou Kamenici tzv. Trhovokamenické rybníky (Velká Kamenice, Mlýnský rybník, Rohlík), lokality přírodních památek Zadní rybník, Mlýnský rybník a rybník Rohlík.

S turistickou trasou propojeny místní okruhy krajinou Kameničské vrchoviny a Stružinecké pahorkatiny, rozhraní geomorfologických okrsků protíná sídelní lokalitu přibližně v ose severozápad – jihovýchod mezi objekty vodního hamru s mlýnicí na severovýchodě a venkovského zámku čp. 1 na jihozápadě.[20]

Po místně značené žluté trase Kameničskou vrchovinou nad pravým břehem řeky Chrudimky dostupná například kulturní památka – kostel sv. Mikuláše v sídelní lokalitě Svatý Mikuláš (část obce Vysočina).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Svobodné Hamry, sídelní lokalita obce Vysočina [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. 
  3. Svobodné Hamry, katastrální území [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. 
  4. Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa ČR: kompozice obec Vysočina, část Svobodné Hamry [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. 
  5. a b Český statistický úřad. Historický lexikon České republiky 1869 – 2011 [online]. [cit. 2019-02-21]. Heslo Svobodné Hamry, s. 557. Soubor ve formátu pdf. Dostupné online. 
  6. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-12-22 [cit. 2010-02-01]. Dostupné online. 
  7. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  8. Turistická mapa: kompozice Svobodné Hamry, část obce Vysočina [online]. Mapy.cz [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. 
  9. Národní památkový ústav České republiky. Památkový katalog: Svobodné Hamry [online]. [cit. 2019-02-23]. Dostupné online. 
  10. a b c Národní památkový ústav České republiky. Památkový katalog: vodní hamr a mlýn, včetně technického vybavení [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. 
  11. Ministerstvo kultury České republiky. Ministr kultury spojil čtyři muzea v přírodě v ČR [online]. [cit. 2019-02-21]. Dostupné online. 
  12. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 518. 
  13. GABLER, Vilém. Jan Nevole. Světozor. 1892-04-08, roč. 26, čís. 21, s. 250. Dostupné online [cit. 2014-05-31]. 
  14. Z Hlinska. Národní politika. 1903-04-15, roč. 21, čís. 103, s. 5. Dostupné online [cit. 2014-05-31]. 
  15. a b VOJANCOVÁ, Ilona; KŘIVANOVÁ, Magda, a kol. Soubor lidových staveb Vysočina. 1. vyd. Chrudim: Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově, 2016. 120 s. ISBN 978-80-905871-8-2. 
  16. Národní památkový ústav České republiky. Památkový katalog: Hamerská hospoda [online]. [cit. 2019-02-23]. Dostupné online. 
  17. Národní památkový ústav České republiky. Památkový katalog: zámek a socha sv. Jana Nepomuckého [online]. [cit. 0219-02-22]. Socha sv. Jana Nepomuckého v obci, mimo areál zámku. Dostupné online. 
  18. Klub českých turistů. Železné hory. 6. vyd. [s.l.]: Trasa, 2012. ISBN 978-80-7324-348-7. Mapový list č. 45, měřítko 1:50 000. 
  19. Turistická mapa (letecký pohled): Svobodné Hamry, část obce Vysočina [online]. Mapy.cz [cit. 2019-02-23]. Dostupné online. 
  20. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Přírodní poměry: Geomorfologie – geomorfologické okrsky [online]. [cit. 2019-02-23]. Aplikace veřejně dostupná za určitých technických podmínek. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat