Otevřít hlavní menu

Svatováclavské lázně

lázně v Praze

Svatováclavské lázně stávaly na Novém Městě v Praze na místě dnešní ulice Dittrichova poblíž ČVUT.

Svatováclavské lázně
Svatováclavské lázně.gif
Základní informace
Sloh Empír
Výstavba 1839
Zánik 1908
Poloha
Adresa Praha 2, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podle pověstí kníže Václav na jedné ze svých projížděk zdejšími lesy spatřil bílého jelena. Ten svými kopyty rozryl zemi a na místě se objevil pramen vody. Knížeti voda zachutnala a rozhodl se zde vystavět studánku. Po čtyř stech letech na stejném místě při výstavbě Nového Města měl údajně Karel IV. postavit na počest svého předchůdce první lázně.

Historicky doložená je až empírová budova Svatováclavských lázní z roku 1839. Jednalo se o veřejné lázně s jednoduchým vnitřním zařízením. Voda pramenila vně budovy a musela se tudíž dovnitř ručně donášet a posléze ohřívat. Jednotlivé vany oddělovaly prkenné stěny. V roce 1844 došlo k modernizaci, při které vznikla i shromažďovací síň.

Svoji historickou úlohu sehrála budova během revolučního roku 1848. 11. března svolal český spolek Repeal do Svatováclavských lázní nepovolené protestní shromáždění. Na něm přítomní ustanovili 27 členný Svatováclavský výbor, který císaři Ferdinandovi V. adresoval tzv. první pražskou petici.

Budova byla prodána v exekuční dražbě a zbořena v roce 1908.[1] Na jejich místě dnes částečně stojí domy čp. 337, 338, 349 a nově založená ulice Dittrichova. Původní popisné číslo lázní, 339, obdržela nová budova ČVUT na druhé straně ulice.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • SCHELLE, Karel a kol. Velké dějiny zemí Koruny české – Stát. Paseka, Praha 2015. ISBN 978-80-7432-652-3

Externí odkazyEditovat

  1. Národní listy. Praha: Julius Grégr, 4.1.1908, 48(4, ranní vydání). s. 2. ISSN 1214-1240. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:9dbc1630-738b-11dc-aa83-000d606f5dc6