Wikipedie

Svatba (Sokolović)

opera srbsko-kanadské skladatelky Any Sokolovićové

Svatba (v srbsko-anglickém originále Svadba – Wedding) je opera srbsko-kanadské skladatelky Any Sokolovićové z roku 2010. Libreto sestavila skladatelka z tradičních lidových srbských textů doprovázejících svatební obřady; opera je komponována pro šest ženských hlasů a cappella. Premiéru měla 24. června 2011 v torontském divadle Berkeley Street Theatre Downstairs v podání divadelní společnosti Queen of Puddings Music Theatre.

Svatba
Svadba – Wedding
Žánrkomorní opera
SkladatelAna Sokolovićová
LibretistaAna Sokolovićová
Počet dějství1
Originální jazyksrbština
Literární předlohalidové srbské svatební texty
Datum vzniku2010
Premiéra24. června 2011, Toronto, Berkeley Street Theatre Downstairs (Queen of Puddings Music Theatre)
Česká premiéra28. srpna 2020, Ostrava, Divadlo Antonína Dvořáka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik, charakteristika a historie editovat

Hudební skladatelka Ana Sokolovićová pochází ze Srbska. V mládí emigrovala do Kanady, avšak v jejích kompozicích se moderní styl často obohacuje o balkánské folklórní prvky. Nejsoustavněji se k nim obrátila ve své třetí opeře s názvem Svatba (první dvě byly Půlnoční soud – The Midnight Court z roku 2005 podle slavné irské komické básně Briana Merrimana a Milostné písně – Love Songs z roku 2008).[1][2]

Stejně jako předchozí dvě opery vznikla Svatba na zakázku torontské divadelní společnosti Queen of Puddings Music Theatre. Zakázka zněla na operu pro šest ženských hlasů, námět a zpracování jsou dílem skladatelky.[3]

Libreto je z největší části sestaveno z textů srbských lidových písní a říkadel souvisejících se svatbou, ty jsou však „představeny v novém kontextu pro naši současnou kulturu“. Opera nemá děj ve vlastním slova smyslu: zachycuje přípravu nevěsty Milici – za škádlení, povzbuzování a utěšování jejích pěti družiček – na svatbu od bujarého předsvatebního večera přes obřad koupele po ranní přípravu na cestu k oltáři, zahrnující definitivní rozloučení s dosavadní rodinou a přáteli. Textově a hudebně jsou popisovány různé nálady, „[o]bavy, pochybnosti, nejistota – ale i radostné očekávání, milostná touha a naděje“. Sokolovićová o svém záměru napsala: „Svatba je důležitým předělem v životě každé ženy, který je obvykle ponořen do tradic a vždy představuje změnu a rozcestí. Milicin rituál přechodu je do univerzální, je to archetyp lidské zkušenosti. Svatba nabízí možnost pohroužit se do kvality a bohatosti tohoto krátkého, ale rozhodujícího okamžiku.“ Při kompozici se inspirovala srbskou lidovou hudbou, ale také výšivkami, tapisériemi, zvukem srbského jazyka a historickými a mytickými postavami. I když jde o předsvatební noc, je zde láska adresována jen nepřímo – oproti skladatelčině předchozí opeře Milostné písně, jíž byla láska hlavním tématem. Sokolovićová věnovala tuto operu svým rodičům.[4]

I když lze v hudbě Svatby zaznamenat vliv srbského folklóru, zdůrazňuje Sokolovićová , že „má opera Svatba […] není novou lidovou hudbou“.[5] Slovy českého kritika v Ostravanu Milana Bátory se nejedná o „pseudofolklorní halekačku s nostalgickou atmosférou“; podle něj Sokolovičová ve Svatbě „projektovala svou osobní vizi, která je absolutně přítomná, impulzivní a poctivá“ a „elegantně [se] vyhnula jakémukoli stereotypu“.[6] Operní recenzentka Helena Havlíková na OperaPlus sice řadí Svatbu k neofolklorismu, ale připomíná, že skladatelka „balkánský hudební kolorit modifikuje dnešním „rozpomínáním“ a zkušeností pobytu daleko od původního domova“.[7] Šimon Kořený v HISVoice v hudbě této opery shledává „divokou směsí starodávných tanců, rytmů popové hudby, balkánských melodií i klasické harmonie, sylabických částí atd.“[8] Z hudebních vlivů Sokolovićové lze poukázat na Igora Stravinského[5], Luciana Beria nebo György Ligetiho.[9]

Šest postav opery (tři soprány a tři mezzosoprány anebo čtyři soprány a dva mezzosoprány[3]) zpívá a cappella formou „rytmického a melodického vrstvení jednotlivých linií v pestrém tkanivu rytmů pracujících s polyfonickým vedením, ozvěnou i interlockingem čili vzájemným doplňováním oddělených partů“[10]. Jde o vokálně náročné party jako co do intonace a vzájemné koordinace, tak co do interpretačních technik včetně ječení, halekání, nestandardního nasazování tónu, šepotu a dalších efektů, které skladatelka zčásti odvozuje od tradiční hudby balkánského okruhu.[5][7] Výraznou roli hraje zvuková stránka srbského jazyka: „Přeložit tuto operu do jiného jazyka nelze, srbský text je záminkou pro samotnou hudbu, jíž tento text prošívám. Využila jsem přirozenou hudebnost tohoto jazyka a jeho příznačnost pro hudební tvorbu,“ tvrdí Sokolovićová.[5] Jen vedlejší úlohu, spíše navození zvukové atmosféry než doprovodu, mají hudební nástroje, které představitelky během hry používají – dešťová hůl, tibetská mísa, flétnička, okarína či bubínek, ale i předměty každodenní potřeby jako plastové kelímky a příborové nože.[4][7][10]

Kanadský divácký i kritický ohlas na Svatbu byl velmi příznivý. Její přínos vyzdvihl například hudební kritik Jean-Jacques Nattier: „V tom spočívá zásadní příspěvek Sokolovićové: dokázala znovu začlenit zpěv do současných diskusí o opeře. A to nikoli provedením „návratu“, za nímž se příliš často skrývá neotonalita, ale naopak začleněním melodické kontinuity neočekávaných vokálních sonorit, vokálního souboje vymyšlených slov a fonetických her se srbskou abecedou. Tím obnovuje způsob, jakým se píše opera.“[11] Svatba v Kanadě získala šest nominací na Dora Mavor Moore Awards a vyhrála cenu Vynikající nový muzikál/opera.[12]

Premiéru ve Spojených státech amerických uvedla Peabody Chamber Opear v Baltimore roku 2013.[13] Evropa se seznámila s tímto dílem v inscenaci vytvořené pro festival v Aix-en-Provence roku 2015.[14] Tato inscenace se hrála i na jiných místech, například v Montpellieru, Nantes, Angers,[14] Lublani[15] a Lucemburku[16]. Roku 2016 ji hrála s velkým ohlasem experimentální scéna San Francisco Opera (SF Opera Lab),[17] roku 2017 studenti Hudební konzervatoře Brooklyn College v New Yorku.[18] V roce 2018 Svatbu nastudoval L’Atelier lyrique montrealské opery – tuto inscenaci ocenila Hudební rada Quebecu jako hudební událost roku.[19][20][21] – a také Milwaukee Opera Theatre[22], Bard College v Annandale[23] a Vysoká škola pro hudbu, divadlo a média v Hannoveru[24]. V témže roce byla rovněž koncertně provedena v Permu.[25]

Svatba byla po monoopeře Milostné písně (Love Songs) v roce 2018 druhá opera Any Sokolovićové, která byla provedena v Česku. V rámci bienále Dny nové opery Ostrava (NODO) byla uvedena 28. srpna 2020 na jevišti Divadla Antonína Dvořáka; v rámci celovečerního programu jí předcházela opera Hibiki, hibiki, vzhmoť! Marka Keprta. Šest rolí ve Svatbě ztvárnily členky sboru Národního divadla moravskoslezského.[4] Inscenace byla diváky přijata s nadšením[26] a i čeští recenzenti dílo uvítali a vysoce ocenili hudební nastudování a výkony představitelek[7][8][27][6][10]. Ostravská inscenace byla zpřístupněna rovněž prostřednictvím livestreamu a zaznamenával ji Český rozhlas.[26]

Osoby a první obsazení editovat

osoba hlasový obor světová premiéra (24. června 2011) česká premiéra (28. srpna 2020)[4]
Milica, nevěsta soprán Jacqueline Woodley Markéta Schaffartzik
Danica, družička soprán Laura Albino Patrícia Smoľáková
Lena, družička soprán Carla Huhtanen Eva Maria Kořená
Zora, družička soprán / mezzosoprán Andrea Ludwig Ivana Ambrúsová
Nađa, družička mezzosoprán Shannon Mercer Lucie Hubená
Ljubica, družička mezzosoprán Krisztina Szabó Tetiana Hryha
Hudební nastudování: Dáirine Ní Mheadhra Jurij Galatenko
Režie: Michael Cavanagh Jiří Nekvasil
Scéna: Michael Gianfresco David Bazika
Kostýmy: … Marta Roszkopfová

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ BERNSTEIN, Tamara. The Vocal Music of Ana Sokolović: Love Songs for the Twenty-First Century. Circuit. Musiques contemporaines. 2012, roč. 22, čís. 3, s. 32. Dostupné online [cit. 2021-03-26]. ISSN 1183-1693. (anglicky) 
  2. ↑ An interview with Ana Sokolović [online]. Toronto: Opera Toronto, 2011-09-02 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b Sokolovic, Ana – Svadba (2011) [online]. London: Boosey & Hawkes [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d NODO 2020 / Dny nové opery Ostrava [online]. Ostrava: Ostravské Centrum Nové Hudby, 2020-07 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d BOREK, Jan. Ana Sokolović: O důležitosti fantazie nikdy nepřestanu mluvit. Harmonie [online]. Muzikus s.r.o., 2020-07-18 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. ISSN 1210-8081. 
  6. ↑ a b BÁTOR, Milan. NODO v Ostravě, den první: Surrealistická ne-opera a vzrušující loučení se svobodou. Ostravan.cz [online]. Spolek pro kulturní deník Ostravan.cz, 2020-08-29 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d HAVLÍKOVÁ, Helena. Operní panorama Heleny Havlíkové (286). OperaPlus [online]. Opera PLUS, 2020-09-22 [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. ISSN 1805-0433. 
  8. ↑ a b KOŘENÝ, Šimon. NODO 2020 – Měl by ses probudit, chceš-li žít. HIS Voice [online]. Hudební informační středisko, o.p.s., 2020-09-07 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. ISSN 1213-2438. 
  9. ↑ HOILE, Christopher. Svadba - Wedding. Stage Door [online]. 2011-06-25 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b c BOREK, Jan. NODO 2020, část první: Nekulmuj zajíce v pikli a Etudy z předmanželského života. Harmonie [online]. Muzikus s.r.o., 2020-09-04 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. ISSN 1210-8081. 
  11. ↑ NATTIER, Jean-Jacques. Svadba, d’Ana Sokolović : Attention ! Chef-d’œuvre !. Revue L'Opéra [online]. Observatoire québécois d'art lyrique, 2018-03-21 [cit. 2021-03-29]. Roč. 5. [www.revuelopera.quebec/critiques/2018/03/svadba-dana-sokolovic-attention-chef-duvre Dostupné online]. ISSN 2368-3104. (francouzsky) 
  12. ↑ Ana Sokolović: LOVE SONGS [online]. Olomouc: Ensemble Damian, 2018 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
  13. ↑ ALEXANDER, Dave. Peabody Chamber Opera presents love stories for Valentine's Day [online]. Baltimore: Johns Hopkins University, 2013-02-12 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ a b LEBRUN, Jeaun-Guillaume. Svadba d'Ana Sokolović en création européenne au Festival d'Aix-en-Provence - Mariage et enchantement - Compte-rendu. Concertclassic.com [online]. 2C2O, 2015-07 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. (francouzsky) 
  15. ↑ ANA SOKOLOVIĆ: SVADBA (Wedding) [online]. Ljubljana: Ljubljana Festival, 2017 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ #8 SVADBA [online]. Luxembourg: Les Théatres de la Ville de Luxembourg, 2015 [cit. 2021-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-20. (francouzsky) 
  17. ↑ ROWE, Georgia. Review: ‘Svadba-Wedding’ perfect match for SF Opera Lab. The Mercury News [online]. 2016-04-03 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. ISSN 0747-2099. (anglicky) 
  18. ↑ Svadba [online]. New York: Eventbu.com, 2017 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  19. ↑ DE PAUW, Guillaume. Svadba: OPUS Award [online]. Toronto: Ana Sokolović, 2019-03-19 [cit. 2021-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-24. (anglicky) 
  20. ↑ APPJ-WP. Montreal Premiere for Svadba [online]. Toronto: Ana Sokolović, 2018-03-11 [cit. 2021-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-23. (anglicky) 
  21. ↑ NATTIEZ, Jean-Jacques. Svadba, d'Ana Sokolović: Attention! Chef d'oeuvre!. Revue L'Opéra [online]. Observatoire québécois d'art lyrique, 2018-03-31 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. ISSN 2368-3104. (francouzsky) 
  22. ↑ SCHNEIDER, John. Milwaukee Opera Theatre and Wild Space's Breathtaking High Wire Act. Shepherd Express [online]. 2018-05-14 [cit. 2021-03-29]. Roč. 36. Dostupné online. ISSN 1071-5185. (anglicky) 
  23. ↑ Bard College Conservatory of Music Graduate Vocal Arts Program Presents an Opera Triple Bill [online]. Annandale-on-Hudson: Bard College, 2018-02-26 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ SVADBA (Hochzeit) [online]. Hannover: Hochschule für Musik, Theater und Medien Hannover, 2018 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. (německy) 
  25. ↑ Svadba (Wedding) [online]. Perm: Perm Opera Ballet Theatre, 2018 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  26. ↑ a b DOHNALOVÁ, Lenka. Festival moderního hudebního divadla New Opera Days Ostrava už po páté. OperaPlus [online]. Opera PLUS, 2020-09-08 [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. ISSN 1805-0433. 
  27. ↑ HAVLÍKOVÁ, Helena. Dny nové opery ve znamení ne-oper. Hudební rozhledy. Roč. 74, čís. 4. Dostupné online [cit. 2021-03-29]. ISSN 0018-6996.  Archivováno 30. 11. 2020 na Wayback Machine.

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Svatba_(Sokolović)&oldid=23026848“