Svatá Anna (přírodní památka)

přírodní památka v Česku

Přírodní památka Svatá Anna je čedičová kupa (358 m n. m.) porostlá smíšenou teplomilnou habrovou doubravou. Vrch se nalézá v Českém ráji se asi 5 km severozápadně od Jičína mezi obcemi Ostružno a Dolní Lochov. Náleží do katastrálních území těchto dvou obcí. Na vrcholku suku stojí raně barokní kaple stejného jména.[1]

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Svatá Anna
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Ostružno a vrch Svatá Anna
Ostružno a vrch Svatá Anna
Základní informace
Vyhlášení 26. září 1990
Vyhlásil Okresní národní výbor Jičín
Nadm. výška 324 – 358 m n. m.
Rozloha 3,83 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Jičín
Umístění Dolní Lochov, Ostružno
Další informace
Kód 1537
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Důvod vyhlášeníEditovat

Předmětem ochrany je dubohabřina na čedičovém vrchu. Roste zde vzácná teplomilná květena.[2]

 
Kaple Svaté Anny na vrcholu čedičové kupy
Svatá Anna (hora)
Vrchol 358 m n. m.
Prominence 41 m ↓
Izolace 730 m → Houser
Poloha
Pohoří Jičínská pahorkatina / Turnovská pahorkatina / Vyskeřská vrchovina / Troskovická vrchovina / Samšinská část[3]
Souřadnice
 
 
Svatá Anna
Hornina neovulkanit, jílovec, pískovec
Povodí Porák
  multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Interiér kaple - kupole

Kaple Svaté AnnyEditovat

Kaple rotundového půdorysu byla vystavěna na vrcholu kolem roku 1670 na popud Františka Josefa Šlika. Autorem návrhu byl pravděpodobně architekt Jean Baptiste Mathey. Stavba dodnes slouží jako poutní místo.[4]

GeologieEditovat

Je to kuželovitý neovulkanický suk zvedající se nad Jičínskou kotlinou.[5] Vrch je utvořen z bazaltoidních neogenních vulkanitů, ve kterých dominuje vulkanická brekcie. Vystupuje ze svrchnokřídových sedimentů (vápnitých jílovců a pískovců teplického souvrství). Půdní pokryv je složen z nasycené eutrofní kambizemě s rankery (typickým, litickým) obklopené hnědozeměmi (pseudoglejovou i typickou) a pararendzinami (kambizemní).[2]

V oblasti terciérních vulkanitů mezi Mladou Boleslaví a Jičínem převládají izolované výskyty vulkánů strombolského typu vyskytující se podél zlomů směru Z. Pouze vulkány Dubolka, Houser a Svatá Anna jsou spojeny v celek tvořící jednu soustavu přívodních kanálů.[6]

GeomorfologieEditovat

Vrch náleží do celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Vyskeřská vrchovina a podokrsku Troskovická vrchovina, konkrétně do její Samšinské části.[3]

KvětenaEditovat

V oblasti roste teplomilná flóra dubohabřin a lesních lemů. Díky specifickému geologickému podkladu s vysokým obsahem živin a přirozenému složení stromového patra se zde daří řepíku lékařskému (Agrimonia eupatoria), bukvici lékařské (Betonica officinalis), srpku obecnému (Falcaria vulgaris), svízeli lesní (Galium sylvaticum), hrachoru jarnímu (Lathyrus vernus), hruštičce menší (Pyrola minor), lilii zlatohlavé (Lilium martagon), hrachoru černému (Lathyrus niger) a černohlávku velkokvětému (Prunella grandiflora).[2]

ZvířenaEditovat

Místo je důležitým hnízdištěm několika druhů ptáků. Mezi ně patří hrdlička divoká (Streptopelia turtur), strakapoud velký (Dendrocopos major), drozd zpěvný (Turdus philomelos), brhlík lesní (Sitta europaea). Na kraji lesního porostu se vyskytuje slepýš křehký (Anguis fragilis).[2]

LesnictvíEditovat

Les je z větší míry tvořen habrovou doubravou. Roste zde i smrková a borová monokultura. Záměrem lesního hospodaření v dubohabřině je odstraňování vtroušeného smrku a borovice. Smrčina má být postupně nahrazena dubem s příměsí buku.[2]

PovodíEditovat

Na severní straně protéká rybniční potok Malý Porák, na jižní straně zase rybniční potok Velký Porák protékající podél jižní strany celé skupiny Dubolka, Houser, Svatá Anna.

PřístupEditovat

Pěšky se dá přijít odbočením z červené turistické značky vedoucí z Dolního Lochova, ze žluté začínající v Ostružně nebo ze silnice obě obce spojující. Automobilem se dá přijet do obou obcí odbočením ze silnice Mladá Boleslav – Jičín.[7]

ReferenceEditovat

  1. Vrch Svatá Anna [online]. Jicin.org [cit. 2013-03-03]. Dostupné online. 
  2. a b c d e Svatá Anna, přírodní památka [online]. Cesky-raj.cz [cit. 2013-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-05. 
  3. a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  4. Svatá Anna [online]. Jicinsko.cz [cit. 2013-03-03]. Dostupné online. 
  5. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  6. Terciérní vulkanismus v Českém masivu v okolí Jičína [online]. Informační systém Masarykovy univerzity [cit. 2014-01-29]. Dostupné online. 
  7. Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2014-01-30]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat