Světce (Tachov)

část obce Tachov v okrese Tachov

Světce (německy Heiligen[2]) je část okresního města Tachov. Nachází se na severozápadě Tachova. Prochází zde silnice II/199. Je zde evidováno 18 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 48 obyvatel.[4] Ve Světcích sídlí střední průmyslová škola.

Světce
Jízdárna ve Světcích
Jízdárna ve Světcích
Lokalita
Charakter část města
Obec Tachov
Okres Tachov
Kraj Plzeňský kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 48 (2011)[1]
Katastrální území Tachov (21,18 km²)
PSČ 347 01
Počet domů 16 (2011)[1]
Světce
Světce
Další údaje
Kód části obce 302538
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Světce leží v katastrálním území Tachov o výměře 21,18 km2.[5]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1636.[6]

PamětihodnostiEditovat

 
Jízdárna na pohlednici z roku 1914

Najdeme zde ruiny bývalého paulánského kláštera, jehož historie sahá do středověku. Klášter zanikl v roce 1786, později ho odkoupil šlechtický rod Windischgrätzů a snažil si zde vybudovat honosné sídlo. Kníže Alfred I. Windischgrätz v letech 18581861 poblíž kláštera začal budovat zámek, který však nikdy nedokončil.

Nechal zde postavit také novorománskou jízdárnu, která se zachovala do dneška.[7] Jízdárna s unikátním dispozičním řešením je národní kulturní památkou. Jedná se o největší českou jízdárnu, kterou v rámci střední Evropy překonává pouze Španělská dvorní jízdárna ve Vídni. Stavba přestala být k původnímu účelu využívána po druhé světové válce. Rozsáhlá rekonstrukce zchátralé stavby proběhla v letech 2000 – 2001.

Do centra Světců k monumentální jízdárně vede od tachovského Husmannova mlýna údolím řeky Mže 2,3 km dlouhá Knížecí alej, kterou nechal v roce 1791 vysázet kníže Josef Mikuláš Windischgrätz. Památné stromořadí původně tvořilo 481 dubů, jasanů, javorů, jírovců, lip, olší a vrb.[8] Na počátku 21. století se počet stromů, mezi nimiž převažují javory a olše, snížil na 409.[9]

Drobnými kulturními památkami jsou ve Světcích boží muka u silnice k Tachovu a dřevěný holubník v areálu bývalého mlýna.

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 262. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 336. 
  7. MÁLEK, Tomáš. Opomíjené skvosty: rozpadající se sen knížete Windischgrätze a neuvěřitelná jízdárna Světce. lidovky.cz [online]. 2020-08-03 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. 
  8. Knížecí alej v Tachově [online]. AOPK ČR [cit. 2020-08-10]. [drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?SHOW_ONE=1&ID=9041 Dostupné online]. 
  9. Knížecí alej Tachov [online]. alejroku.cz, 2017 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat