Světce (Tachov)

část města Tachov

Světce (německy Heiligen[3]) jsou malá vesnice na horním toku Mže, část okresního města Tachova v Plzeňském kraji. Leží v katastrálním území Tachov o výměře 21,18 km².[4] Ve Světcích sídlí střední průmyslová škola a vede jimi silnice II/199.

Světce
Víska Světce u Tachova s památkově chráněnou jízdárnou
Víska Světce u Tachova s památkově chráněnou jízdárnou
Lokalita
Charakterčást města
ObecTachov
OkresTachov
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel58 (2021)[1]
Katastrální územíTachov (21,18 km²)
PSČ347 01
Počet domů16 (2011)[2]
Světce
Světce
Další údaje
Kód části obce302538
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1636.[5]

PamětihodnostiEditovat

Najdeme zde ruiny bývalého paulánského kláštera, jehož historie sahá do středověku.

 
Jízdárna, klášter a zámek ve Světcích kolem roku 1900

Klášter zanikl v roce 1786, později ho odkoupil šlechtický rod Windischgrätzů a snažil si zde vybudovat honosné sídlo. Kníže Alfred I. Windischgrätz v letech 1858–1861 poblíž kláštera začal budovat zámek, který však nikdy nedokončil.

Nechal zde postavit také novorománskou jízdárnu, která se zachovala do dneška.[6] Jízdárna s unikátním dispozičním řešením je národní kulturní památkou. Jedná se o největší českou jízdárnu, kterou v rámci střední Evropy překonává pouze Španělská dvorní jízdárna ve Vídni. Stavba přestala být k původnímu účelu využívána po druhé světové válce. Město Tachov, které získalo zchátralou stavbu v roce 1997, od roku 2000 provádí její rozsáhlou rekonstrukci.

Do centra Světců k monumentální jízdárně vede od tachovského Husmannova mlýna údolím řeky Mže 2,3 km dlouhá Knížecí alej, kterou nechal v roce 1791 vysázet kníže Josef Mikuláš Windischgrätz. Památné stromořadí původně tvořilo 481 dubů, jasanů, javorů, jírovců, lip, olší a vrb.[7] Na počátku 21. století se počet stromů, mezi nimiž převažují javory a olše, snížil na 409.[8]

Drobnými kulturními památkami jsou ve Světcích boží muka u silnice k Tachovu a dřevěný holubník v areálu bývalého mlýna.

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-24. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 336. 
  6. MÁLEK, Tomáš. Opomíjené skvosty: rozpadající se sen knížete Windischgrätze a neuvěřitelná jízdárna Světce. lidovky.cz [online]. 2020-08-03 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. 
  7. Knížecí alej v Tachově [online]. AOPK ČR [cit. 2020-08-10]. [drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?SHOW_ONE=1&ID=9041 Dostupné online]. 
  8. Knížecí alej Tachov [online]. Praha: Arnika, 2017 [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat