Otevřít hlavní menu

Suzanne Renaud (30. září 1889, Lyon, Francie21. ledna 1964, Havlíčkův Brod[1]) byla francouzská básnířka a překladatelka.

Suzanne Renaud
Narození 30. září 1889
Lyon
FrancieFrancie Francie
Úmrtí 21. ledna 1964 (ve věku 74 let)
Havlíčkův Brod
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání jazykovědkyně, překladatelka, spisovatelka a básnířka
Témata poezie
Manžel(ka)
Děti
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Hrob Suzanne Renaud a Bohuslava Reynka ve Svatém Kříži

ŽivotEditovat

Narodila se v rodině důstojníka Abela Renauda a jeho ženy Félicie, rozené Tartari.[2] Když jí bylo pět let, přestěhovala se její rodina z Lyonu do Grenoblu, kde v roce 1910 její otec zemřel. Měla o 9 let mladší sestru Marcelle. Absolvovala Stendhalovo lyceum. S matkou obě sestry procestovaly Švýcarsko, Normandii a Anglii. Za první světové války tam pracovala ve vojenské nemocnici jako ošetřovatelka raněných. Pracovala jako překladatelka do The Anglo-French Review a přednášela o moderní francouzské literatuře na filozofické fakultě grenobelské univerzity.[2]

V roce 1923 se v Grenoblu seznámila s českým básníkem Bohuslavem Reynkem, který ji vyhledal, aby ji požádal o povolení přeložit její první básnickou sbírku Ta vie est là. Reynek ji po smrti její matky požádal o ruku. Renaudová nejprve z důvodu smutku nad ztrátou matky odmítala, avšak 13. března 1926 se za něj v kostele svatého Josefa v Grenoblu provdala. Po svatbě se s ním odstěhovala do Petrkova na Havlíčkobrodsku.[2] Susanne byla Petrkovem překvapena, pozornost místních poutala svým vystupováním (k rybníku nosila slunečník, oblékala se jako dáma do rukaviček atd.). Během dalších deseti let žili střídavě ve Francii a Československu, kde se nakonec v roce 1936 usadili.

V červnu 1928 se jim narodil syn Daniel Václav (1928–2014), který se stal fotografem, a v červenci 1929 syn Jiří Michael (1929-2014).[2]

Život v drsné krajině Vysočiny Susanne těžce snášela, stýskalo se jí po krajině kolem Grenoblu, nicméně na Vysočinu si postupně zvykla, a kraj si oblíbila, jak dokazují některé její pozdní básně (básně sbírky Dveře v přítmí, báseň Vánoce či báseň Chardons - Bodláky).

Překládala manželovu poezii do francouzštiny, on její do češtiny. Do francouzštiny překládala také díla českých básníků Vladimíra Holana a Františka Halase. V letech 1947–1959 udržovala korespondenci s francouzským spisovatelem Henri Pourratem, jehož dílo později překládal její syn Jiří Reynek.

DíloEditovat

  • Ta vie est là
  • Ailes de cendre, vyšlo s ilustracemi Bohuslava Reynka
  • Křídla z popele (překlad Ailes de cendre od B. Reynka)
  • Victimae laudes
  • Dveře v přítmí, přel. B. Reynek
  • Chvála oběti, přel. B. Reynek
  • Romarin ou Annette et Jean – Ballades et poésies populaires tchèques et moraves, české a moravské balady a poezie, do francouzštiny přel. Suzanne Renaud

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Archivovaná kopie. katalog.knihovna.jicin.cz [online]. [cit. 2014-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-21. 
  2. a b c d HALASOVÁ, Dagmar. Bohuslav Reynek. Brno: Petrov, 1992. 126 s. ISBN 80-85247-24-0. S. 32-33. 

LiteraturaEditovat

  • REYNEK, Bohuslav; RENAUD, Suzanne. Paprsek mezi mraky : Manželé Reynkovi píší příteli nejen o knihách a poesii : korespondence 1942 - 1952. Příprava vydání Karel Křenek. Praha: Antikvariát Křenek, 2017. 70 s. (Starý svět; sv. 2). 

Externí odkazyEditovat