Surveyor 1

Surveyor 1 byla umělá sonda, vyslaná agenturou NASA na Měsíc v roce 1966. V katalogu COSPAR dostala označení 1966-045A.[2]

Surveyor 1
Surveyor NASA lunar lander.jpg
COSPAR1966-045A
Katalogové číslo2185
Start30. května 1966 14:41:00 UTC
KosmodromEastern Test Range
Nosná raketaAtlas Centaur D
Stav objektupřistání na Měsíci
Přistání2. června 1966
ZánikPřistání
Zánik2. června 1966
ProvozovatelUSA, NASA
VýrobceHughes Aircraft
Druhměsíční sonda
ProgramProgram Surveyor
Hmotnost281 kg po přistání[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úkol miseEditovat

Sonda měla za úkol měkce přistát na povrchu Měsíce a pořídit odtud fotografie. Byla předstupněm programu Apollo, při němž měli astronauti z USA vstoupit na Měsíc a doplňovala souběžné bezpilotní lety programů Lunar Orbiter, Lunar Explorer, Ranger, zčásti i Pioneer.

Základní údajeEditovat

Sonda měla při startu hmotnost 1019 kg, část určená k přistání 281 kg. Měla mj. brzdicí motor, vlastní pohonné hmoty, dvojici radarů, tři řídící trysky, snímací fotografickou aparaturu se dvěma kamerami, parabolickou anténu.

Průběh miseEditovat

 
Start sondy Surveyor 1

Raketa Atlas Centaur D se sondou Surveyor odstartovala z mysu Canaveral na Floridě dne 30. května 1966. Den poté byla provedena korekce dráhy. Dne 2. června, po 63 hodinách letu, byl ve výši 85 km nad povrchem Měsíce zapnut brzdicí motor na automatický pokyn z výškoměru. Před přistáním se již nepotřebný motor ve výšce cca 9,2 km od sondy oddělil.[3]

 
Stín sondy na Měsíci

Poslední přistávací etapu sonda absolvovala s řídícími tryskami, jejich činnost byla korigována radary. Přistála rychlostí asi 3-5 m/sec na povrch Měsíce mezi krátery Flamsteed D, Flamsteed F v oblasti Oceanus Procellarum ráno 2. června 1966 za velkého aplausu řídícího střediska. Ještě tentýž den pořídila tisíce barevných i černobílých snímků a ač se s tím nepočítalo, ve snímkování pokračovala ještě den poté. Na Zemi se dostalo celkem 11 147 snímků.[2]

Mise byla natolik úspěšná, že po ní byl zásadním způsobem celý program Surveyor přepracován. Znamenala také první měkké americké přistání tělesa na Měsíci, když prvenství v prestižním souboji velmocí zaznamenal SSSR se svou Lunou 9 o čtyři měsíce dříve.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Antonín Vítek. 1966-045A - Surveyor 1 [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40 [cit. 2008-07-10]. Dostupné online. 
  2. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké sondy, s. 270. 
  3. PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Také Američané chtějí přistát, s. 99. 

Externí odkazyEditovat