Subarachnoidální krvácení

Subarachnoidální krvácení (SAK) je krvácení mezi arachnoideou a pia mater,[1] při kterém krev uniká do likvorových cest. Nejčastější příčinou je ruptura aneurysmatu (60 %), která probíhá ve Willisově okruhu. K ruptuře dochází při akutní hypertenzi.[2] Pokud krvácení nepředcházel úraz, jde o hemoragickou netraumatickou cévní mozkovou příhodu.

Subarachnoidální krvácení
Klasifikace
MKN-10 I60.1
Klinický obraz
Příčiny nebo
rizikové faktory
aneurysma, neurotrauma
Postižený systém mozek, cévy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PříčinyEditovat

V 60 % případů je příčinou ruptura aneurysmatu, tedy mozkové výdutě. K ruptuře dochází při akutním zvýšení tlaku (hypertenze, hypertonus - způsobuje defekace, rozčílení, koitus)[3]. Další příčinou může být krom aneurysmatu arteriovenózní malformace. V některých, ojedinělých, případech může dojít k traumatickému SAK, které vzniká při kontuzi mozku. Během SAK je často oslabené aferentní (senzorické) centrum a motorické centrum mozku.[4]

Rizikové faktoryEditovat

Klinický průběhEditovat

Už při počátku krvácení se objeví silná bolest hlavy, oboustranná, často v zátylku (okcipitální kost), Bolest doprovází nausea, zvracení a občas i krátká porucha vědomí. Rozvíjí se meningeální příznaky, tedy citlivost na světlo a (hlasité) zvuky.

DiagnostikaEditovat

Diagnostika probíhá výpočetní tomografií a lumbální punkcí. K diagnostice se dále využívá stupnice podle Hunta a Hesse:[5]

  • stupeň 0 – nekrvácející aneurysma, bez příznaků,
  • stupeň I – bolest hlavy, ztuhnutí šíje, lehký meningeální syndrom,
  • stupeň II – bolest hlavy, ztuhnutí šíje, léze hlavových nervů, výraznější meningeální syndrom
  • stupeň III – zmatenost, neobvyklé chování, lehký ložiskový nález,
  • stupeň IV – decerebrační rigidita, apalický syndrom
  • stupeň V – hluboké kóma, decerebrační rigidita.

LéčbaEditovat

Základní léčba spočívá v zastavení krvácení a neurochirurgickém odstranění aneurysmatu nebo arteriovenózní malformace. Důležitý je klid na lůžku a léčba symptomů (analgetika…)

ReferenceEditovat

  1. RIGUTTI, Adriana; HOUŽVÍKOVÁ, Jitka MUDr. Atlas Anatomie. [s.l.]: [s.n.], 2006. 239 s. ISBN 978-80-7567-025-0. S. 82 - 93. 
  2. SR, MEFANET, síť lékařských fakult ČR a. Subarachnoidální krvácení – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. (česky) 
  3. STOCKLEY, Corinne; Dr. Johhn Rostron. Ilustrovaný přehled BIOLOGIE. [s.l.]: [s.n.], 1986, 1994. 128 s. ISBN 80-85606-32-1. S. 81. 
  4. Velká ENCYKLOPEDIE - fyzika, biologie, chemie - VĚDY. druhé. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2003. 384 s. ISBN 978-80-7200-809-4. S. 333. 
  5. 9.18-Hunt-Hess score | Diagnostický a terapeutický manuál cévních onemocnění mozku. www.cmp-manual.cz [online]. [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

Wikipedie neručí za správnost žádných informací v žádném článku. V případě potřeby vyhledejte odpovídajícího odborníka!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.