Subarachnoidální krvácení
Subarachnoidální krvácení (SAK) je krvácení mezi arachnoideou a pia mater,[1] při kterém krev uniká do likvorových cest. Nejčastější příčinou je ruptura aneurysmatu (60 %), která probíhá ve Willisově okruhu. K ruptuře dochází při akutní hypertenzi.[2] Pokud krvácení nepředcházel úraz, jde o hemoragickou netraumatickou cévní mozkovou příhodu.
| Subarachnoidální krvácení | |
|---|---|
| Klasifikace | |
| MKN-10 | I60.1 |
| Klinický obraz | |
| Příčiny nebo rizikové faktory | aneurysma, neurotrauma |
| Postižený systém | mozek, cévy |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Příčiny editovat
V 60 % případů je příčinou ruptura aneurysmatu, tedy mozkové výdutě. K ruptuře dochází při akutním zvýšení tlaku (hypertenze, hypertonus - způsobuje defekace, rozčílení, koitus)[3]. Další příčinou může být krom aneurysmatu arteriovenózní malformace. V některých, ojedinělých, případech může dojít k traumatickému SAK, které vzniká při kontuzi mozku. Během SAK je často oslabené aferentní (senzorické) centrum a motorické centrum mozku.[4]
Rizikové faktory editovat
- Hypertenze - vysoký krevní tlak
- Stres či distres
- Hemofilie a další poruchy srážlivosti krve
- Diabetes mellitus či diabetes mellitus 2. typu
- Kardiovaskulární onemocnění
- Nadměrná fyzická zátěž způsobující zvýšení krevního tlaku
- Metabolický syndrom
Klinický průběh editovat
Už při počátku krvácení se objeví silná bolest hlavy, oboustranná, často v zátylku (okcipitální kost), Bolest doprovází nausea, zvracení a občas i krátká porucha vědomí. Rozvíjí se meningeální příznaky, tedy citlivost na světlo a (hlasité) zvuky.
Diagnostika editovat
Diagnostika probíhá výpočetní tomografií a lumbální punkcí. K diagnostice se dále využívá stupnice podle Hunta a Hesse:[5]
- stupeň 0 – nekrvácející aneurysma, bez příznaků,
- stupeň I – bolest hlavy, ztuhnutí šíje, lehký meningeální syndrom,
- stupeň II – bolest hlavy, ztuhnutí šíje, léze hlavových nervů, výraznější meningeální syndrom
- stupeň III – zmatenost, neobvyklé chování, lehký ložiskový nález,
- stupeň IV – decerebrační rigidita, apalický syndrom
- stupeň V – hluboké kóma, decerebrační rigidita.
Léčba editovat
Základní léčba spočívá v zastavení krvácení a neurochirurgickém odstranění aneurysmatu nebo arteriovenózní malformace. Důležitý je klid na lůžku a léčba symptomů (analgetika…)
Reference editovat
- ↑ RIGUTTI, Adriana; HOUŽVÍKOVÁ, Jitka MUDr. Atlas Anatomie. [s.l.]: [s.n.], 2006. 239 s. ISBN 978-80-7567-025-0. S. 82–93.
- ↑ SR, MEFANET, síť lékařských fakult ČR a. Subarachnoidální krvácení – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.
- ↑ STOCKLEY, Corinne; Dr. Johhn Rostron. Ilustrovaný přehled BIOLOGIE. [s.l.]: [s.n.], 1986, 1994. 128 s. ISBN 80-85606-32-1. S. 81.
- ↑ Velká ENCYKLOPEDIE - fyzika, biologie, chemie - VĚDY. druhé. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2003. 384 s. ISBN 978-80-7200-809-4. S. 333.
- ↑ 9.18-Hunt-Hess score | Diagnostický a terapeutický manuál cévních onemocnění mozku. www.cmp-manual.cz [online]. [cit. 2020-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-28.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu subarachnoidální krvácení na Wikimedia Commons
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
