Otevřít hlavní menu

Sturač (Styrax) je rod zahrnující asi 130 druhů velkých keřů či s malých stromů z čeledi sturačovité, většina z nich je původní v subtropických až tropických regionech severní polokoule.

Jak číst taxoboxSturač
alternativní popis obrázku chybí
Styrax platanifolius
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď sturačovité (Styracaceae)
Rod sturač (Styrax)
(L.)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

VýskytEditovat

Velké množství z nich najdeme ve východní a jihovýchodní Asii, ale některé rostou i v rovníkových oblastech Jižní Ameriky [1]. V ČR se vzácně pěstují dva druhy: sturač japonský (S. japonicus) a sturač okrouhlolistý (S. obassia).[2]

Rod Pamphilia, dříve samostatný, je nyní součástí rodu sturač na základě morfologické analýzy a analýzy dat DNA (Wallnöfer (1997),Fritsch et al.(2001))[3]

PopisEditovat

Sturače rostou jako až 2-14 m vysoké stromy, jsou opadavé nebo stálezelené listy jsou jednoduché, vejčité, 1-18 cm dlouhé a 2-10 cm široké. Spodní strana listu je běloplstnatá. Květy jsou bílé, vonící,[2] převislé, s bílou 5-10 plátky. Květy rostou po 3-30 společně v otevřených nebo hustých latách 5-25 cm dlouhých. Plody jsou podlouhlé suché peckovice, hladké, bez žebrování nebo s úzkými křídly, na rozdíl od plodů příbuzných druhů – halézie (Halesia ) a Pterostyrax.

PoužitíEditovat

PryskyřiceEditovat

Styraxová pryskyřice je sušená míza z poškozených stromů, zbavených kůry. V současné době se vyrábí z různých druhů sturače v různých lokalitách Sumatra, Jáva a Thajsko. Běžně se obchoduje s pryskyřicí ze S. tonkinensis a S. benzoides . Název „benzoin“ je pravděpodobně odvozen od arabského Luban jāwī (لبان جاوي‎‎, z čehož lze vyvodit, že Arabové byli informováni o původu těchto pryskyřic. V období středověku se s nimi obchodovalo v mezinárodním měřítku a měly pravděpodobně velký význam.

V současnosti se styraxová pryskyřice používá v magii[4]a v oborech jako aromaterapie a lidové léčitelství, dříve se pryskyřice používala v lékařství[5].

Chemická látka benzoin (2-Hydroxy-2-fenylacetofenon), a to i přes zdánlivou podobnost názvu, není obsažena ve styraxové pryskyřici v měřitelném množství. Nicméně pryskyřice obsahuje malé množství uhlovodíku styrenu, pojmenované však po styrax (Liquidambar orientalis ), z něhož byl poprvé izolován, a ne podle rodu šturač (Styrax) samotném. Styren se používá k výrobě polystyrenů, plastů, včetně polystyrenu TM .

HistorieEditovat

 
Styrax officinalis pryskyřice z něj byla využívána již v antice

V antice byla styraxová pryskyřice používána v parfumerii, k výrobě některých druhů kadidel a lékařství.

V nataf נטף‎‎ se název kadidla zasvěceného bohu Jahve, které je uvedeno v knize Exodus, různě překládá do řečtiny jako termín (στακτή (staktḗ), může to tedy znamenat pryskyřice ze Styrax officinalis ale také nějaké jiné rostliny.

Užití jako vůněEditovat

Styraxové kadidlo se v oblastech Blízkého východu užívalo jako osvěžovač vzduchu. V Evropě se vyráběl Papier d'Arménie. Přestože produkuje vysoce toxické látky benzen a formaldehyd při spalování (stejně jako téměř všechny organické látky), působí lépe než syntetické osvěžovače vzduchu. Pálení pryskyřice může podle historických zdrojů odhánět hady. Hérodotos viděl kosti mnoha těchto… …hadů s křídly. Informace se ale pravděpodobně vztahuje k nějaké ještěrce např. agamě. Viz Hérodotos z Halicarnasu (c.440 BC) II.75.1-4. (c.440 BC).[6].

 
(Styrax benzoin ) Franz Eugen Köhler Pflanzen in naturgetreuen Abbildungen (1887)

ZdravotnictvíEditovat

Vlastnosti styraxové pryskyřice jsou dnes zkoumány v oblasti lékařského využití, ale je využívána dlouhodobě a zřejmě s příznivými výsledky. Byla důležitou složkou v islámském zdravotnictví starověkým lékařem Avicennou (Ibn Seena, بن سینا‎‎) zmiňuje S. officinalis ve své Al-Qanun fi al-Tibbلقانون في الطب‎‎ (Zákon lékařský). Ten uvádí, že styraxová pryskyřice smíchaná s jinými antibiotickými látkami a zpevňujícími materiály dává dobrý dentální materiál.

ZahradnictvíEditovat

 
Styrax japonica

Několik druhů sturače se pěstuje jako okrasný strom v parcích a zahradách, zejména Styrax obassia a S. japonicusa jeho kultivary jako 'Emerald Pagoda'

 
Styrax japonicus list

Dva z druhů sturače se vzácně pěstují jako bíle kvetoucí okrasné dřeviny i v ČR. Oba druhy pocházejí z východní Asie. Vysazujeme je na světlé chráněné stanoviště, snášejí i lehký stín. Vyžadují čerstvé, živinami bohaté, humózní půdy. Při delším suchu vyžadují zálivku. Mladší rostliny přes zimu chráníme proti mrazu chvojím.[2]

Dřevozpracující průmyslEditovat

Dřevo z větších druhů je vhodná pro jemné ruční práce. Egonoki- (Styrax japonicus) je používán na výstavbu 胡弓kokyū japonských nástrojů.

Choroby a škůdciEditovat

Pryskyřice ze sturače kryje rány po zranění kůry a odradí býložravce. Proto například několik housenek motýlů zřejmě sturač napadá ve srovnání s ostatními rostlinami méně. Druh Astraptes fulgerator byl zaznamenán naS. argenteus, ale nezdá se, že by dřeviny napadal pravidelně. (Hébertet al.(2004),Brower et al.(2006)) [7]

Ochrana a ekologieEditovat

Některé druhy sturače jsou ohroženy neregulovanou těžbou dřeva a zničením stanoviště. Většina z nich jsou klasifikovány jako zranitelné v IUCN, pouze čtyři druhy jsou téměř vyhubené (S. portoricensis). Je známo, že se nacházejí na jediné lokalitě.

Vybrané druhyEditovat

 
Styrax camporum část kresby
Johann Baptist Emanuel Pohl: Plantarum Brasiliae icones et descriptiones hactenus ineditae Vol. 1. (1827)

NárokyEditovat

Při pěstování v mírném pásmu (ČR) roste na slunci i v polostínu. Vhodná je propustná, humózní půda dobře zásobená vodou a živinami, pH neutrální až kyselé. Styrax japonicus a Styrax hemsleyana jsou vápnostřežné rostliny.[8][9]

MnoženíEditovat

Množí se výsevem stratifikovaného semena, hřížením. Sturač japonský lze rozmnožovat také řízkováním.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Styrax na anglické Wikipedii.

  1. Fritsch, P.W.; Morton, C.M.; Chen, T. & Meldrum, C. (2001). Phylogeny and Biogeography of the Styracaceae. Int. J Plant Sci. 162(6, Supplement): S95–S116. [http://links.jstor.org/sici?sici=1058-5893(200111)162%3A6%3CS95%3APABOTS%3E2.0.CO%3B2-G HTML abstract, first page image
  2. a b c d SEKERKA, Pavel. Méně známé dřeviny – II. díl [online]. zahradaweb [cit. 2009-08-02]. Dostupné online. ((česky)) 
  3. Wallnöfer, B. (1997). A revision of Styrax L. section Pamphilia (Mart. ex A. DC.) B. Walln. (Styracaceae). Annalen des Naturhistorischen Museums in Wien 99B: 681–720.
  4. http://www.magickyavalon.cz/magickyavalon/eshop/3-1-KURIDLA-JEDNODRUHOVA/10-2-Pryskyrice/5/276-STYRAX/ na www.magickyavalon.cz (česky)
  5. http://botanika.wendys.cz/cherbar/heslo.php?650 český herbář na botanika wendys (česky)
  6. [http://www.perseus.tufts.edu/cgi-bin/ptext?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0126 A. D. Godley
  7. Brower, Andrew V.Z. (2006): Problems with DNA barcodes for species delimitation: 'ten species' of Astraptes fulgerator reassessed (Lepidoptera: Hesperiidae). Systematics and Biodiversity 4(2): 127–132. PDF fulltext Archivováno 17. 12. 2008 na Wayback Machine.
  8. (anglicky) [cit. 2009-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Dendrologie online: [online]. dendrologie.cz, rev. 2009-08-03 [cit. 2009-08-03]. Dostupné online. ((česky)) 

LiteraturaEditovat

  • Pastrorova, I.; de Koster, C.G. & Boom, J.J. (1997): Analytical Study of Free and Ester Bound Benzoic and Cinnamic Acids of Gum Benzoin Resins by GC-MS and HPLC-frit FAB-MS. Phytochem. Analysis 8(2): 63-73.

Externí odkazyEditovat