Otevřít hlavní menu

Studený vrch (Hřebeny)

hora v okrese Příbram
(přesměrováno z Studený vrch (660 m))

Studený vrch, dosahující nadmořské výšky 660 metrů, je nejvyšší horou pohoří Hřebeny podle geomorfologického členění[1]. V širším vymezení Hřebenů je Studený vrch až druhý[2] a nejvyšší horou je Písek (691 m), který ale podle geomorfologického členění patří do Brd.

Studený vrch
Rozhledna na vrcholu Studeného vrchu
Rozhledna na vrcholu Studeného vrchu

Vrchol 660 m n. m.
Prominence 97 m ↓ sedlo s Kuchyňkou
Izolace 3,5 km → Písek
Poznámka rozhledna, nejvyšší hora Hřebenů
Poloha
Státy ČeskoČesko Česko
Pohoří Brdská vrchovina / Hřebeny / Studenská vrchovina / Jistevnický hřbet[1]
Souřadnice
Studený vrch
Studený vrch
Hornina slepenec
Povodí Litavka (Berounka) a Kocába, (Vltava, Labe)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rozhledna na Studeném vrchu

Jeho název byl prý odvozen od studeného větru, který tu často vane. Vypíná se asi 3 kilometry na jihovýchod od města Hostomice; katastrálně přísluší ke vzdálenějšímu městu Dobříš. Na jeho vrcholu byla v roce 1940 postavena 17,5 metrů vysoká zděná sedmiboká měřická věž, která dříve sloužila především k zeměměřickým účelům. Těchto věží bylo u nás v minulosti postaveno celkem devět. Tato věž však byla jako jediná v poslední době po nezbytných opravách zpřístupněna turistům a začala se využívat jako rozhledna.

RozhledEditovat

Přestože věž nepřevyšuje okolní stromy a není z přilehlých oblastí ani vidět, poskytuje překvapivě hezký výhled daleko do kraje. Vystoupíme-li na její vyhlídkový ochoz po 81 schodech, uvidíme před sebou od severozápadu k severu jak se rozprostírá hlubokými lesy pokrytá Křivoklátská vrchovina, kde vyniká kopec Velíz s kaplí a vpravo od něj Krušná hora. Vpravo za ní je pak vzadu vidět vrch Louštín s telekomunikační věží. Bude-li dobrá viditelnost, spatříme na obzoru tímto směrem i hřebeny Krušných hor, přičemž nejvíce vlevo můžeme zahlédnout také nejvyšší horu Krušných hor Klínovec s rozhlednou a televizním vysílačem.

Na severu vystupuje České středohoří, kde dominuje nejvyšší kuželovitá Milešovka s věží a vlevo od ní mohutný kopec Hradišťany. Vpředu pak tímto směrem uvidíme plochou Kožovou horu s rozhlednou a vpravo za ní vrch Říp. Na severovýchodě spatříme v údolí také nepříliš vzdálený hrad Karlštejn a za dobré dohlednosti daleko v pozadí uvidíme i kopec Velký Bezděz s hradem a ještě více vzadu vpravo můžeme spatřit také Ještěd s televizním vysílačem. Na jihovýchodě se pod námi rozprostírá město Dobříš a na horizontu vystupují vrcholky České Sibiře s nejvyšším vrchem Mezivrata s televizním vysílačem a měřickou věží.

Napravo pak je Jistebnická vrchovina s nejvyšším bodem Javorová skála s vojenskou věží a vpravo s vrchem Kozlov s telekomunikační věží. Na jihu se vlní Písecké hory a za dobré dohlednosti můžeme v pozadí spatřit i malou část pohoří Šumava s dominantní horou Boubín s rozhlednou. Na západě uvidíme hřeben Radče s televizním vysílačem na vrchu Brno a vpravo kopec s hradem Zbiroh. Z věže jsou vidět také některé okolní brdské kopce.

RozhlednaEditovat

Rozhlednu na Studeném vrchu v současné době spravuje občanské sdružení Turisté severních svahů Brd a Sdružení za ekologický rozvoj krajiny[3]. Otevřeno je většinou od dubna do září, a to vždy o víkendech a o svátcích, v letních měsících pak každý den. Vstup na rozhlednu je zdarma. K dispozici je i občerstvení a populární je rovněž možnost opékání buřta. Na rozhledně se pořádá každoročně mnoho různých akcí, například novoroční výšlap, pochod Brdská stezka nebo srazy včelařů z okolí. Výjimkou nejsou ani různé trampské akce.

 
Studený vrch

Rozhledna je v současnosti v poměrně špatném stavu, výstup na ní však není nebezpečný.

Na rozhlednu se dá dostat po Brdské Hřebenovce, značené červenou barvou. Na rozcestí Pod Studeným vrchem se pak odbočí nahoru. Cestou míjíme osamělé stavení, jde o bývalou hájovnu Baba. V okolí této hájovny se pak dříve nacházely doly na železnou rudu.

Na výše zmíněnou Hřebenovku se také dostaneme buď z obce Malý Chlumec pod rozhlednou, nebo z druhé strany, například po žluté značce z Dobříše. V místě přechodu červené přes silnici II/114 je zastávka autobusové linky Dobříš - Hořovice. Zde nebo v obci Malý Chlumec se pak dá i zaparkovat.

ReferenceEditovat

  1. a b Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  2. Studený vrch na brdy.info
  3. Rozhledna Studený vrch - Brdy, 660 m.n.m. - Kontakt. www.rozhlednastudenyvrch.estranky.cz [online]. [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat