Otevřít hlavní menu

Strnad luční

druh ptáka

Strnad luční (Emberiza calandra) je středně velký až velký druh pěvce z čeledi strnadovitých (Emberizidae).

Jak číst taxoboxStrnad luční
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Čeleď strnadovití (Emberizidae)
Rod strnad (Emberiza)
Binomické jméno
Emberiza calandra
(Linnaeus, 1758)
Rozšíření strnada lučního (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Rozšíření strnada lučního (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Synonyma
  • Miliaria calandra
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PopisEditovat

Největší z evropských strnadů (délka těla 16–19 cm), s nápadně robustním zobákem. Zbarvením připomíná skřivana, svrchu je šedohnědý, tmavě čárkovaný, zespodu bělavý, s tmavými čárkami na hrudi a bocích. Obě pohlaví jsou zbarvena podobně.[2]

Při přeletech na krátké vzdálenosti nechává svěšené nohy.

HlasEditovat

Zpívá z vyvýšených míst; zpěv tvoří řinčivé, zrychlující se cikciktrilililil, připomínající chrastění svazkem klíčů.[3][4]

RozšířeníEditovat

Hnízdní areál sahá od severní Afriky a západní Evropy východně po střední Asii.[3] Převážně stálý druh.[2]

VýskytEditovat

Hnízdí v otevřené zemědělské krajině.[2]

Výskyt v ČeskuEditovat

V České republice došlo po poklesu v sedmdesátých letech 20. století k opětovnému růstu populace i areálu. V současné době hnízdí v níže položených oblastech celého území. V letech 19851989 byla populace odhadována na 700–1400 párů, v letech 20012003 již na 4000-8000 párů.[5] Zvláště chráněný jako kriticky ohrožený druh.[6]

PotravaEditovat

Živí se semeny, pupeny a bezobratlými, které hledá na zemi i na vyšších rostlinách.[3]

HnízděníEditovat

 
Emberiza calandra

Má složitý systém páření; objevuje se u něj monogamie (převládá) i polygamie, někteří ptáci navíc zůstávají nespárovaní. Hnízdí většinou 1× nebo 2×, někdy i 3× ročně. Hnízdo je zpravidla na zemi v trávě, vzácněji i výše v křovinách. Snůška čítá 3-5 vajec o velikosti 24,8 x 18,3 mm. Inkubace trvá 12-14 dnů, na vejcích sedí pouze samice. Mláďata, která krmí převážně samice a jen příležitostně později i samec, opouští hnízdo ve stáří 9-13 dnů. Další zhruba 2 týdny jsou pak krmena mimo něj.[3][4]

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b c SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 376-377. 
  3. a b c d ŠŤASTNÝ, Karel; HUDEC, Karel a kol. Fauna ČR Ptáci 3/II. Praha: Academia, 2011. ISBN 80-200-1114-5. 
  4. a b DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. 
  5. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 424-425. 
  6. Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v ČR [online]. Česká společnost ornitologická [cit. 2011-12-28]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat