Strana slobody
Strana slobody (česky Strana svobody) vznikla na jaře 1946, kdy ji založil Vavro Šrobár.[1] Vznikla odštěpením ze slovenské Demokratické strany jako Kresťansko-republikánska strana.[1] Pod tímto názvem ji Národní fronta odmítla přijmout a tak došlo k přejmenování na Stranu slobody a 1. dubna 1946 se stala součástí Národní fronty. Jejím cílem bylo oslovit hlavně voliče katolického vyznání. Komunisté očekávali, že by tak mohla odčerpat voliče Demokratické strany a tím jí oslabit.[2] Kráce poté došlo ke zveřejnění tzv. „dubnové dohody“ mezi vedením Demokratické strany a představiteli katolicismu a novoluďáctví. Tím strana přišla o možnost výraznějšího úspěchu ve volbách v červnu 1946. V těch obdržela hlasy necelých 4 % slovenských voličů a v parlamentu získala pouze tři mandáty.[2] Ve vládě Klementa Gottwalda ustavené po volbách svého ministra neměla. Neúčastnila se tak únorové krize v roce 1948. Po rekonstrukci vlády byl její bývalý předseda Vavro Šrobár jmenován ministrem pro sjednocení zákonů.
Strana svobody | |
---|---|
Strana slobody | |
Zkratka | SSl |
Datum založení | březen 1946 |
Datum rozpuštění | 1992 |
Zakladatel | Vavro Šrobár |
Sídlo | Štefánikova 8, Bratislava |
Rozkol od | Demokratické strany |
Ideologie | křesťanská demokracie hlasismus republikanismus |
Politická pozice | střed až středopravice |
Stranické noviny | Sloboda |
Barvy | tyrkysová |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tiskovým orgánem Strany slobody byl týdeník Sloboda.
Po sametové revoluci se zúčastnila prvních demokratických parlamentních voleb v roce 1990, v nichž však nezaznamenala dostatečný úspěch na zisk mandátu (1,78 %). V roce 1992 se do strany sloučila nacionalistická Strana národného zjednotenia Slovákov, po kterém se strana přejmenovala na Strana slobody – Strana národného zjednotenia. Po neúspěchu ve volbách v roce 1992 strana 20. června 1992 přerušila činnost. Majetek strany převzalo Slovenské kresťansko-demokratické hnutie. V roce 1994 předseda Silvester Minarovič konstatoval, že ke sloučení nedošlo a obnovil činnost strany. Ve volbách v roce 1994 Silvester Minarovič kandidoval za Demokratickou únii Slovenska.
Předsedové
editovat- Vavro Šrobár (1946)
- Jozef Dieška (1946–1948)
- Pavol Blaho (1948)
- Vincent Pokojný (1948–1956)
- Michal Žákovič (1956–1986)
- Kamil Brodziansky (1986–1989)
- Dušan Metod Janota (1989–1990)
- Jozef Sirotňák (1990–1991)
- Silvester Minarovič (1991–)
Volební výsledky
editovatVolby do parlamentu Československa na Slovensku
editovatVolby | Hlasy | Mandáty | Pozice | Postavení | ||
---|---|---|---|---|---|---|
Abs. | % | Abs. | ± | |||
1946 | 60 195 | 3,7 | 3/69
|
▲3 | ▲3. | Podpora |
1948 | Součást NF | 5/71
|
▲2 | ▬3. | Blok | |
1954 | 4/100
|
▼1 | ▬3. | |||
1960 | 2/75
|
▼2 | ▬3. | |||
1964 | 5/83
|
▲3 | ▬3. | |||
1971 | 4/63
|
▼1 | ▲2. | |||
1976 | 2/64
|
▼2 | ▼3. | |||
1981 | 2/64
|
▬0 | ▲2. | |||
1986 | 2/66
|
▬0 | ▬2. | |||
1990 | 49 012 | 1.2 | 0/49
|
▼2 | ▼7. | – |
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Strana slobody na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Dohoda na výpověď z Demokratické strany. Rudé právo. 12. 4. 1946, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b VODIČKA, Karel; CABADA, Ladislav. Politický systém České republiky. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. 352 s. ISBN 80-7178-718-3. Kapitola 2.6 Stranický systém a opoziční hnutí, s. 70.