Otevřít hlavní menu

Strachkvas

český princ, spisovatel a středověký kronikář

Strachkvas (Ztrahquaz) nebo také Kristián († 996) byl český duchovní, mladší syn knížete Boleslava I. a jeho manželky Biagoty. Některými badateli mu je připisováno autorství spisu nazývaného Kristiánova legenda.

Strachkvas
znak pražského biskupství
znak pražského biskupství
Narození 10. století
Úmrtí 996
Rodiče Boleslav I. a Biagota
Příbuzní Doubravka Přemyslovna, Boleslav II. a Mlada (sourozenci)
Funkce katolický biskup
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Boleslav I.
matka Biagota
bratr Boleslav II.
sestra Mlada
sestra Doubravka
děd Vratislav I.
babička Drahomíra

Obsah

ŽivotEditovat

Své jméno dostal – v duchu tradičního líčení, jak ho podává na prahu 12. století ve své kronice pražský kapitulní děkan Kosmas, podle „strašného kvasu“ (Kosmas užívá latinského sousloví „terribile convivium“), tedy podle toho, že se prý narodil v den zavraždění knížete Václava v době hostiny, údajně v noci z 27. na 28. září roku 935 (některé prameny uvádějí 929 – odborné bádání toto datum ale již opustilo). Jak dokládá Dušan Třeštík, pravděpodobnější datum narození je po roce 960.[1] Třeštík sám také sladil Kosmovo tendenční líčení s pravděpodobnými životními osudy Boleslavova syna.

Vzdělání a činnostEditovat

Otec jej v důsledku pokání určil do kněžského stavu a poslal ho studovat do kláštera sv. Jimrama do Řezna, kde posléze složil Kristián – Strachkvas mnišské sliby. Buď zde, nebo dle Třeštíka spíše v Praze, také Kristián sepsal tzv. Kristiánovu legendu (latinsky Vita et passio sancti Wenceslai et sancte Ludmile ave eiusŽivot a umučení svatého Václava a svaté Ludmily, báby jeho). Toto latinsky psané dílo se stalo jedním ze základních historických pramenů českých středověkých dějin, které jeho první propagátor Josef Pekař označil za "nejstarší kroniku českou".

Biskupský úřadEditovat

Strachkvas se měl stát nástupcem sv. Vojtěcha, ale při svěcení na pražského biskupa jej podle Kosmova líčení popadl záchvat a zemřel. Podle jiné z teorií na tento záchvat nezemřel, ale naději na vysvěcení biskupem definitivně ztratil, v očích tehdejší společnosti byl diskvalifikován, neboť si epileptický záchvat (o němž uvažuje Třeštík) neuměla vysvětlit a odtud pak vedla cesta ke Kosmovu líčení posednutí Strachkvase démonem. Poslední pravděpodobnou stopou po něm byl Wolfenbüttelský rukopis svatováclavské legendy, který dala někdy před 1006 pořídit kněžna vdova Emma, v němž byla obrazová výzdoba pořízena podle Kristiánovy legendy a pravděpodobně i pod jeho vlivem.

GenealogieEditovat

Vratislav I.
nar. ok. 888
zm. 13. února 921
  Drahomíra ze Stodor
zm. po 935
  ?   ?
         
     
  Boleslav I.
nar. asi 915
zm. 967/972
  Biagota?  
     
   
Strachkvas (Kristián)
nar. asi 935
zm. 996

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Svatý Vojtěch
  biskup pražský
994997
  Nástupce:
Thiddag