Stodůlecký vrch
Stodůlecký vrch je přírodní památka v okrese Český Krumlov. Nachází se v Novohradských horách, na severním svahu Sepplbergu, v ohybu česko-rakouské státní hranice, dva kilometry jižně od Pohoří na Šumavě. Je součástí evropsky významné lokality Pohoří na Šumavě[3] a ptačí oblasti a přírodního parku Novohradské hory.
 Stodůlecký vrch | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Stodůlecký vrch, pohled z Rakouska | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 27. května 1992 |
| Vyhlásil | Okresní úřad Český Krumlov |
| Nadm. výška | 925–970 m n. m. |
| Rozloha | 49,85 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| Okres | Český Krumlov |
| Umístění | Pohoří na Šumavě |
| Souřadnice | 48°35′12,12″ s. š., 14°42′2,88″ v. d. |
  Stodůlecký vrch | |
| Další informace | |
| Kód | 1561 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Předmětem ochrany je rašeliniště s převážně lesními porosty, nejvýznamnější na české straně Novohradských hor.[4] Více než polovinu území pokrývá rašelinné ložisko s mocností až 3 m na geologickém podkladu středně zrnité porfyrické biotitické žuly weinsberského typu.[5]
Flóra
editovatNa území přírodní památky se nachází kompaktní komplex ukázkově vyvinutých rašelinných brusnicových borů, které jsou tvořeny nízkou formou borovice lesní (Pinus sylvestris) s malou příměsí břízy karpatské (Betula carpatica), v podrostu se roztroušeně objevuje borovice rašelinná (Pinus x pseudopumilio) a vzácně se zde vyskytuje několik jedinců rojovníku bahenního - Rhododendron tomentosum (výškové maximum výskytu v ČR).[3] Na rašeliništi rostou suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), černýš luční (Melampyrum pratense), v mechovém patru roste celá řada rašeliníků, z dalších mechorostů zejména klamonožka bahenní (Aulacomnium palustre) a ploník tuhý (Polytrichum strictum).[5] Plochy mimo rašeliniště byly v minulosti využívány jako louky a pastviny. Z lesních biotopů jsou velmi významně zastoupeny komplexy podmáčených a rašelinných smrčin, v zakrslých rozvolněných rašelinných smrčinách se roztroušeně vyskytují kýchavice bílá pravá (Veratrum album subsp. album) a prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), v podmáčených smrčinách kromě běžných indikačních druhů roste hojně dřípatka horská (Soldanella montana) a roztroušeně kamzičník rakouský (Doronicum austriacum).[3] Na otevřených prameništích roztroušeně rostou blatouch bahenní horský (Caltha palustris subsp. laeta) a pryskyřník omějolistý (Ranunculus aconitifolius).[5]
Fauna
editovatV chráněném území se vyskytuje řada motýlů typických pro vyšší polohy, mimo jiné zavíječ Opsibotys fuscalis, píďalky Epirrhoe molluginata a Plagodis pulveraria a denní motýl hnědásek jitrocelový. Z ptáků tu žije také jeřábek lesní a krahujec obecný.[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b c nature.cz: Pohoří na Šumavě. www.nature.cz [online]. [cit. 2010-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-15.
- ↑ ÚSOP: PP Stodůlecký vrch
- ↑ a b c d ckrumlov.cz: Stodůlecký vrch
Literatura
editovat- ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 195.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stodůlecký vrch na Wikimedia Commons