Stenonychosaurus

Stenonychosaurus („ještěr s úzkými drápy“) byl rod menšího teropodního dinosaura z čeledi Troodontidae, žijícího v období pozdní svrchní křídy (geologický věk kampán) na území dnešní kanadské provincie Alberty (souvrství Dinosaur Park). Dlouho byl považován za mladší synonymum rodu Troodon, podle novějších výzkumů je ale skutečně samostatným rodem troodontidního teropoda.[1]

Jak číst taxoboxStenonychosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 76 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce kostry stenonychosaura.
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád plazopánví (Saurischia)
Podřád Theropoda
Infrařád Tetanurae
Čeleď Troodontidae
Podčeleď Troodontinae
Rod Stenonychosaurus
Binomické jméno
Stenonychosaurus inequalis
Sternberg, 1932
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Stenonychosaurus - porovnání velikosti s člověkem

Fosilie stenonychosaura v roce 1928 objevil a v roce 1932 formálně popsal paleontolog Charles Mortram Sternberg, a to na základě fragmentů kostí končetin a obratlů. Další fosilní materiál byl objeven později, zejména pak v roce 1969 paleontologem Dalem Russellem. Na základě těchto objevů byla vypracována i hypotéza o dinosauroidech a slavný model tohoto hypotetického tvora.[2] V roce 1987 však paleontolog Philip J. Currie stanovil, že Stenonychosaurus inequalis je pouze novým druhem rodu Troodon (T. inequalis).[3]

Toto přesvědčení bylo obecně uznáváno až do roku 2017, kdy další odborná revize prokázala, že Stenonychosaurus je nejspíš skutečně platným rodem příbuzného troodontidního teropoda. Zároveň množství fosilního materiálu, původně přisuzovaného rodu Troodon byl popsán jako nový rod Latenivenatrix.[4]

Popis a inteligenceEditovat

Stenonychosaurus byl menší opeřený teropod, dosahující délky kolem 2 až 3 metrů a hmotnosti v řádu desítek kilogramů. Byl pravděpodobně lovcem menší kořisti, mohl být aktivní i v noci (jak naznačuje velikost očnic v jeho lebce). Jeho mozkovna byla velká a objemná (jedna z největších mezi všemi mozkovnami druhohorních dinosaurů), což zavdalo podnět k představám o jeho potenciálně vysoké inteligenci (přinejmenším na poměry druhohorních dinosaurů). Odtud také vychází koncept "dinosauroida" z 80. let 20. století.[5] Z podobných úvah se zrodily hypotetické domněnky o potenciální možnosti vzniku civilizace druhohorních dinosaurů (pro tu však chybí jakékoliv fosilní nebo jiné doklady).[6][7]

ReferenceEditovat

  1. https://phys.org/news/2017-08-dino-hips-discovery-unravels-species.html
  2. https://dinosaurusblog.com/2014/10/24/strucna-historie-dinosauroidu/
  3. Currie, P. J. (1987). "Bird-like characteristics of the jaws and teeth of troodontid theropods (Dinosauria, Saurischia)". Journal of Vertebrate Paleontology. 7: 72–81. doi: 10.1080/02724634.1987.10011638
  4. van der Reest, A. J.; Currie, P. J. (2017). "Troodontids (Theropoda) from the Dinosaur Park Formation, Alberta, with a description of a unique new taxon: implications for deinonychosaur diversity in North America". Canadian Journal of Earth Sciences. 54 (9): 919–935. doi: 10.1139/cjes-2017-0031
  5. https://dinosaurusblog.com/2009/11/19/822580-druhy-pohreb-vyspeleho-dinosauroida/
  6. SOCHA, Vladimír. Mohli dinosauři vytvořit civilizaci?. OSEL.cz [online]. 30. června 2015. Dostupné online.  (česky)
  7. Záznam přednášky V. Sochy o možnosti vzniku hypotetické civilizace dinosauroidů (česky)

LiteraturaEditovat

  • Averianov, A. O. and Sues, H.-D. (2007). A new troodontid (Dinosauria: Theropoda) from the Cenomanian of Uzbekistan, with a review of troodontid records from the territories of the former Soviet Union. Journal of Vertebrate Paleontology, 27(1): 87-98.
  • Evans, D. C.; Cullen, T. M.; Larson, D. W.; Rego, A. (2017). "A new species of troodontid theropod (Dinosauria: Maniraptora) from the Horseshoe Canyon Formation (Maastrichtian) of Alberta, Canada". Canadian Journal of Earth Sciences. 54 (8): 813–826. doi: 10.1139/cjes-2017-0034

Externí odkazyEditovat