Stefano Tacconi
Stefano Tacconi (13. květen 1957 Perugia, Itálie) je bývalý italský fotbalový brankář. Je vyučeným kuchařem a po ukončení fotbalové kariéry podnikal v pohostinství.[1] Neúspěšně kandidoval do evropského parlamentu za stranu Alleanza Nazionale. Objevil se také ve filmu Amore, bugie & calcetto.
| Stefano Tacconi | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
 | |||||||
| Osobní informace | |||||||
| Datum narození | 13. května 1957 (65 let) | ||||||
| Místo narození | Perugia, Itálie  | ||||||
| Výška | 188 cm | ||||||
| Hmotnost | 80 kg | ||||||
| Klubové informace | |||||||
| Konec hráčské kariéry | |||||||
| Pozice | Fotbalový brankář | ||||||
| Mládežnické kluby* | |||||||
| |||||||
| Profesionální kluby* | |||||||
| |||||||
| Reprezentace** | |||||||
| |||||||
| Úspěchy | |||||||
| Další informace | |||||||
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||
Deset let byl jedničkou v Juventusu, se kterým vyhrál všechny evropské poháry,[2] titul a poháry v lize. Byl na dvou turnajích (ME 1988 a MS 1990), odkud má bronzové medaile. Také byl na OH 1984. IFFHS jej zařadila na 140 místo v tabulce o nejlepšího brankáře za období 1987–2011.[3]
Klubová kariéraEditovat
Od roku 1975 byl v mládežnickém klubu Interu. Nerazzurri jej do roku 1979 vždy posílali na hostování (Spoleto, Pro Patria a Livorno). Po návratu se rozhodl klub jej prodat do druholigového klubu Sambenedettese. Za rok přestoupil do Avellina, kde zůstal tři roky v nejvyšší lize.
V roce 1983 jej koupil Juventus, kde nahradil Zoffa, který ukončil kariéru. Hned v první sezoně získal pohár PVP a také vyhrál titul v lize. V následující sezoně jej trenér Trapattoni tolik často nenasazoval,ale i tak byl u vítězství o evropský superpohár. Když se blížil konec sezony byl povolán mezi tyče. I díky němu se mohli radovat ziskem poháru PMEZ. Od téhle vítězné chvíle byl jedničkou týmu na devět let, během nichž byl i kapitánem. Uprostřed sezony ve které získal svůj druhý titul 1985/86 vyhrál Interkontinentální pohár.
Vítězství v poháru UEFA 1989/90, se mu podařilo zkompletovat sbírku všech pět evropských pohárů.[4] Což byl u brankáře rekord, který pak vyrovnal Vítor Baía.[2] Také byl u vítězství italského poháru 1989/90. Když v roce 1991 odešel do důchodu kapitán Sergio Brio, dělal Stefano kapitána. Jenže jen na jednu sezonu. Po celkem 377 utkání u Bianconeri odešel v létě 1992 do Janova. Tady chytal ještě tři sezony a prosince 1994 s ním klub rozvázal smlouvu a on ukončil kariéru.[5] Celkem odchytal v nejvyšší lize 387 utkání a inkasoval 391 branek, u Bianconeri to bylo 255 utkání a 231 inkasovaných branek.
Hráčská statistikaEditovat
| Sezóna | Klub | Liga | Ligové poháry | Kontinentální poháry | Celkem | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Soutěž | Zápasy | Obdr. Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Zápasy | Góly | ||
| 1976/77 | Spoleto | Serie D | 30 | -18 | - | 0 | -0 | - | 0 | -0 | 30 | -18 |
| 1977/78 | Pro Patria | Serie C | 7 | -3 | - | 0 | -0 | - | 0 | -0 | 7 | -3 |
| 1978/79 | Livorno | Serie C1 | 33 | -20 | - | 0 | -0 | - | 0 | -0 | 33 | -20 |
| 1979/80 | Sambenedettese | Serie B | 38 | -31 | IP | 4 | -6 | - | 0 | -0 | 42 | -37 |
| 1980/81 | Avellino | Serie A | 30 | -33 | IP | 5 | -6 | - | 0 | -0 | 35 | -39 |
| 1981/82 | Serie A | 30 | -26 | IP | 4 | -1 | - | 0 | -0 | 34 | -27 | |
| 1982/83 | Serie A | 30 | -34 | IP | 6 | -10 | - | 0 | -0 | 36 | -44 | |
| 1983/84 | Juventus | Serie A | 23 | -22 | IP | 7 | -9 | PVP | 9 | -7 | 39 | -38 |
| 1984/85 | Serie A | 12 | -16 | IP | 7 | -3 | PMEZ+ES | 5+0 | -3 | 24 | -22 | |
| 1985/86 | Serie A | 30 | -17 | IP | 7 | -7 | PMEZ+IP | 6+1 | -3+ -2 | 45 | -29 | |
| 1986/87 | Serie A | 30 | -27 | IP | 9 | -6 | PMEZ | 4 | -1 | 43 | -34 | |
| 1987/88 | Serie A | 30+1[6] | -28 | IP | 11 | -9 | UEFA | 4 | -3 | 46 | -40 | |
| 1988/89 | Serie A | 34 | -36 | IP | 5 | -5 | UEFA | 8 | -8 | 47 | -49 | |
| 1989/90 | Serie A | 33 | -36 | IP | 8 | -5 | UEFA | 12 | -9 | 53 | -50 | |
| 1990/91 | Serie A | 34 | -32 | IP+IS | 6+1 | -8+ -5 | PVP | 8 | -5 | 49 | -50 | |
| 1991/92 | Serie A | 28 | -17 | IP | 4 | -1 | - | 0 | -0 | 32 | -18 | |
| 1992/93 | Janov | Serie A | 11 | -24 | IP | 5 | -8 | - | 0 | -0 | 16 | -32 |
| 1993/94 | Serie A | 20 | -21 | IP | 0 | -0 | - | 0 | -0 | 20 | -21 | |
| 1994 | Serie A | 12 | -22 | IP | 2 | -0 | - | 0 | -0 | 14 | -22 | |
| Celkem | 496 | -463 | - | 91 | -89 | - | 57 | -41 | 644 | -593 | ||
Reprezentační kariéraEditovat
Za reprezentaci odehrál 7 utkání a inkasoval jen dvě branky. Všechna utkání odchytal při přátelských zápasech. První utkání odehrál až v 30 letech 10. června 1987 proti Argentina (3:1).[7] Poté jej trenér povolal na ME 1988, kde neodehrál žádné utkání. Za dva měsíce se zúčastnil OH 1988, kde odehrál všechna utkání. Byl i na domácím šampionátu MS 1990, odtud bral bronzovou medaili.[8] Poslední utkání odehrál 13. února 1991 proti Belgii (0:0).[9]
Statistika na velkých turnajíchEditovat
| Reprezentace | Rok | Zápasy | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Fáze turnaje | Datum | Soupeř | Odehraných minut | Vstřelené branky | Výsledek | ||
| Itálie
|
ME 1988 
|
Neodehrál žádné ze 4 utkání | |||||
| OH 1988 | 1 zápas ve skupině B | 17. 9. |  Guatemala |
90 | 0 | 5:2[10] | |
| 2 zápas ve skupině B | 17. 9. |  Zambie |
90 | 0 | 0:4[11] | ||
| 3 zápas ve skupině B | 21. 9. |  Irák |
90 | 0 | 2:0[12] | ||
| Čtvrtfinále | 25. 9. |  Švédsko |
120 | 0 | 2:1 v prodl.[13] | ||
| Semifinále | 27. 9. |  SSSR |
120 | 0 | 2:3 v prodl.[14] | ||
| O 3. místo | 27. 9. |  NSR |
90 | 0 | 0:3[15] | ||
| MS 1990
|
Neodehrál žádné ze 7 utkání | ||||||
Hráčské úspěchyEditovat
KlubovéEditovat
- 2× vítěz italské ligy (1983/84, 1985/86)
- 1× vítěz italského poháru (1989/90)
- 1× vítěz poháru PMEZ (1984/85)
- 1× vítěz poháru UEFA (1989/90)
- 1× vítěz poháru PVP (1983/84)
- 1× vítěz evropského superpoháru (1984)
- 1× vítěz interkontinentálního poháru (1985)
ReprezentačníEditovat
- 1× na MS (1990 - bronz)
- 1× na ME (1988 - bronz)
- 1× na OH (1984)
VyznamenáníEditovat
.svg){kind=small}
Bronzová medaile za atletickou statečnost (1984)[16].svg){kind=small}
Stříbrná medaile za atletickou statečnost (1990)[16]
Řád zásluh o Italskou republiku (1991)[17]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Ristoranti Web Dostupné online
- ↑ a b Archivovaná kopie. www.juventus.com [online]. [cit. 2013-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-04.
- ↑ https://archive.ph/20120904124129/http://www.iffhs.de/?388d85ff8b00388f05f4cbc0385fdcdc3bfcdc0aec70aeedb88419
- ↑ Gentleman Ultra Dostupné online
- ↑ https://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/1994/12/08/tacconi-fa-il-ribelle-col-genoa-ha.html
- ↑ play off
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2371605
- ↑ Football Whispers Dostupné online
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2371581
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2689581
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2689583
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2689586
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2689601
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2689603
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2689605
- ↑ a b https://www.coni.it/it/attivita-istituzionali/onorificenze/home/scheda-persona/schedaatleta.html?id=
- ↑ https://www.quirinale.it/onorificenze/insigniti/211982
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stefano Tacconi na italské Wikipedii.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stefano Tacconi na Wikimedia Commons - Profil hráče na Transfermarktu
- Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)
